Od 1. ledna 2022 se znovu zpřísní požadavky na výstavbu nových budov, což si vyžádá změnu způsobu, jakým budou navrhovány. Energetická optimalizace, která zohledňuje tvar nebo orientaci budovy, se tímto stává nedílnou součástí projektu už ve fázi studie. Jde o další krok směrem k budovám s téměř nulovou spotřebou energie – nZEB (Nearly Zero Energy Buildings). Výrobci, projektanti i architekti musí reagovat již nyní.
Zájem o pasivní domy roste
Češi mají stále větší zájem o energeticky pasivní novostavby a energeticky úsporné renovace starších budov, který vzrostl i během pandemického roku 2020. Česká republika by ale ročně zvládla zrenovovat třikrát více budov než nyní. Využít na to může prostředky z evropských fondů. Takto vynaložené peníze se díky vybuzeným investicím vrací do státního rozpočtu, navíc by pomohly ušetřit pětkrát víc emisí než výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech. Úkolem pro končící i novou vládu bude zachovat stabilitu v podpůrných programech, usnadnit přístup k financování a podpořit projektovou přípravu, zaznělo na kulatém stole se zástupci parlamentních stran.
I když české stavebnictví utrpělo kvůli pandemii koronaviru propad, některé jeho segmenty rostou a pomáhají držet sektor nad vodou. Stavební produkce již přes rok zaznamenává jeden propad za druhým. Ale o třetinu loni narostl například počet projektů na energeticky úsporné renovace nebo výstavbu pasivních rodinných domů, které podporuje program Nová zelená úsporám.
Co se změní od příštího ledna?
Společným jmenovatelem stávajících změn jsou ceny energií. Budovy se na spotřebě podílejí ze 40 %, a proto změny dopadly na ně. Zákon 264/2020 Sb. říká, že od ledna budou muset všechny budovy, které požádají o stavební povolení požadavky nZEB II již plnit. Příprava zabere měsíce i roky. Je potřeba o tom uvažovat již nyní. Později by se to velice prodražilo.
Architekty, výrobce, projektanty a energetické specialisty čeká změna, na adaptaci – mají čas do 1. ledna 2022. Změny jsou především koncepčního charakteru a lze je shrnout do následujících čtyř bodů:
- Úprava parametrů referenční budovy a aktualizace faktorů primární neobnovitelné energie.
- Úprava definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie po 1. 1. 2022 (nZEB II).
- Stanovení jednotné metodiky pro hodnocení energetické náročnosti budov.
- Změna obsahu protokolu a grafické části průkazu energetické náročnosti budovy.
Slunce, sklo a pasivní budova
Společným jmenovatelem stávajících změn jsou ceny energií. Budovy se na spotřebě podílejí ze 40 %, a proto změny dopadly na ně. Zákon 264/2020 Sb. říká, že od ledna budou muset všechny budovy, které požádají o stavební povolení požadavky nZEB II již plnit. Příprava zabere měsíce i roky. Je potřeba o tom uvažovat již nyní. Později by se to velice prodražilo.
Základem kvalitního pasivního domu je správná orientace budovy a vhodně zvolené okno s trojsklem a kvalitním rámečkem.
Do roku 2050 mohou budovy ušetřit pětkrát víc emisí skleníkových plynů než výstavba nového dukovanského bloku. Větší přínosy mají i z hlediska pracovních míst a ekonomického růstu. Přesto se kvalitnímu stavebnictví zdaleka nevěnuje tolik politické a komunikační podpory jako jaderné energii. Evropa hledá cesty, jak do roku 2030 osekat emise nejméně o 55 % oproti roku 1990. Cíl se nejspíš rozdělí podle možností jednotlivých států. I kdyby si ale ČR předsevzalo naplnit celých 55 %, budou hrát budovy klíčovou roli. Už dnes jsou české emise o 35 % nižší než na počátku 90. let. Zbývajících dvacet procentních bodů mohou budovy naplnit minimálně ze tří čtvrtin, vyplývá z výpočtů Šance pro budovy.
V případě budovy s téměř nulovou spotřebou energie platí dva konkrétní požadavky, uvedené ve vyhlášce 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov (se změnou 230/2015 Sb., dále jen vyhláška). Prvním z nich je „velmi nízká energetická náročnost“, definovaná redukční činitelem požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla fR.
Pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie je nutné splnit hodnotu fR = 0,7. Hodnota fR znamená násobek hodnoty Uem, které je dosaženo při použití požadovaných hodnot součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí dle ČSN 730540-2 a referenční přirážky na vliv tepelných vazeb vyhlášky. Tato výchozí hodnota fR = 1,0 zároveň platí pro dokončené budovy a jejich změny (renovace obálky). V případě novostaveb je potom hodnota o 20 % přísnější. Požadavek na novostavby tedy splní například budovy se součiniteli prostupu tepla jednotlivých konstrukcí (dále jen hodnoty U) o 20 % nižšími, nežli je hodnota požadovaná a kde současně referenční přirážka na vliv tepelných vazeb bude o tuto hodnotu nižší.
„Jak si představuji pasivní dům. Jako budovu, která má velmi nízkou spotřebu energie na vytápění i na přípravu teplé vody, je v ní velice kvalitní vnitřní prostředí díky řízenému větrání s rekuperací tepla a prošel tzv. procesem optimalizace. Již v rámci přípravy projektové dokumentace se mu projektant věnoval o něco více než běžnému projektu a hledal nejoptimálnější využití prostředků investora. Znamená to z mého pohledu, že pasivní dům je pro investora nejlepší útratou za realizaci domu, jaká může být,“ říká Michal Čejka, konzultant v oblasti energetické efektivity se zaměřením na nízkoenergetické a pasivní domy z Centra pasivního domu.
Okno, jak má být
Sklo se posuzuje podle parametrů, vzhledu i velikosti. Při výběru oken je nutno se zaměřit na zodpovězení hned několika otázek, které rozhodují o vhodném výběru zasklení, skladbě skel a distančním rámečku: Jaká je orientace domu? Jaké požaduji izolační vlastnosti? Kladu důraz na bezpečnost? Potřebuji eliminovat hluk z okolí?
Při použití nekvalitních rámů a zasklení se stávají domy „zářiči energie“ a obyvatelé se po první zimě nestačí divit při pohledu na účet za topení.
Okno je tvořeno skleněnou výplní a rámem. Jestliže se má okno i otevřít, tak v rámu okna je potřebný mechanismus – kování, klika a těsnění.
„Zaměřil bych se na skleněnou výplň. Sklo se vyrábí podle několika norem: Výrobková norma EN1279-1 až 6 hovoří o počáteční typové zkoušce, o materiálu, jakosti a toleranci samotného izolačního skla; EN673 – Ug – specifikuje metodu výpočtu prostupu tepla Ug, která je velice důležitá pro pasivní domy a EN410 – stanovuje metody výpočty pro světelné a solární parametry. Tedy prostup tepla a světla,“ říká Roman Dufek, specialista pro návrh izolačních skel a opracování skla, Saint-Gobain divize Glassolutions a dodává: „Izolační sklo je tou nejkřehčí částí obálky budovy, která se skládá z několika tabulí plochého skla. Tabule mohou mít různou tloušťku, ale nejčastěji jde o 4 mm. Jednotlivé tabule jsou od sebe odděleny distančním profilem, tzv. meziskelním rámečkem. Dutina, která mezi skly vzniká se nazývá meziskelní prostor a ten je vyplněn vzduchem nebo vzácnými plyny s nízkou tepelnou vodivostí (argon, krypton). Samotné sklo je spojené tmelem, který zabraňuje průniku vlhkosti. Dnes již existuje tzv. teplý rámeček. Při použití kompozitního materiálu, který neumožní přenášet tepelný most z venkovní do vnitřní strany, dojde k eliminaci nežádoucí kondenzace a tím i vznik plísní. Nejlepším takovým rámečkem na trhu je Swisspacer.“
Díky použití rámečku SWISSPACER je hodnota lineárního prostupu tepla Psi bezkonkurenčně nejnižší. Zlepšuje hodnotu Uw. Jde o hodnotu prostupu tepla celým oknem (sklo u rám, křídlo). Čím nižší, tím lepší. Hodnotu Uw pochopitelně ovlivňuje i velikost a členění samotného okna.
Požadavky na pasivní domy se zpřísňují a je jasné, že výrobci oken na to musí reagovat. „Budoucností je rozhodně trojsko. Navíc pro pasivní domy vlastně ani jiné sklo nelze použít. Tam, kde jsou nevytápěné prostory, stočí dvojsko, ale jinde musíte instalovat trojsklo,“ říká Roman Dufek.
I slunce je nutno hlídat
A nejde pouze o sklo, důležité je i jeho zastínění. „Dynamickou fasádou se rozumí i taková fasáda, která má venkovní žaluzie. Lze tím v průběhu roku měnit její parametry. Další formou dynamické fasády je například elektricky ovládané sklo, které se umí elektrickým proudem zatmavovat,“ říká Pavel Nečas, specialista pro podporu architektum a projektantům v oblasti návrhu vhodného skla, Saint-Gobain divize Building Glass.A pokud nelze z nejrůznějších důvodů zvolit venkovní žaluzie, a přesto je nutno zabránit letnímu přehřívání, je nutno sáhnout po protislunečním skle. Jeho nedostatkem však je, že se stejně tak bude chovat po celý rok.
I proto je před finálním výběrem vhodného zasklení podle Pavla Nečase zodpovědět další otázky:
- Požadavky na akustiku Rw?
- Jaká je orientace budovy vzhledem ke světovým stranám?
- Jak je řešený požadavek na protisluneční ochranu (dynamická fasáda)?
- Jaký je požadavek na proslunění světla TL?
- Jaké je očekávání ohledně vnější viditelné reflexe?
- Jsou definované požadavky na bezpečnost?
- Jaký je požadavek na součinitel prostupu tepla skla Ug?
Nejnovější komentáře