Zavedením výroby a uvedením na trh stropů Porotherm BN (stropy bez celoplošné nadbetonávky) dostali příznivci těžkých keramobetonových střech nový vítr do plachet.
Proč, je zřejmé z obr. 1. Zde je porovnání konstrukcí stropu s a bez celoplošné nadbetonávky. Skutečnost, že u stropů Porotherm BN se betonují pouze žebra nad trámy mezi vložkami, je samozřejmě pro každou šikmou betonáž výhra. Nemusíte hlídat výšku nadbetonávky (horní hrana vložky je výška stropu – stačí „zatočit rajblíkem“) a beton nemá tendenci ke sjíždění. Okamžitě následovala řada realizací střech ze stropů Porotherm BN. Na obr. 2-4 vidíme realizaci takové pultové střechy. Ing. Martin Fiury zde zvolil orientaci trámů rovnoběžně s hřebenem (princip vlašského krovu).
Obr. 1: Porovnání stropu POT MIAKO s a bez nadbetonávky
Obr. 2: Vodorovný obvodový věnec u pultové střechy
Pod střechou navrhl vodorovný ztužující věnec po obvodě pro fixaci pultové střechy (obr. 2 propojený s výztuží stropu. Navíc podél okapu a hřebene navrhl ztužení v rovině střechy z nízkých vložek PTH MIAKO 8/62,5. Z obr. 3 je zřejmé, že „horní“ výztuž průvlaku představuje výztuž věnce, „spodní“ pak výztuž dvojice trámů Porotherm. Na obr. 4 je toto žebro při betonáži – zde již doplněno sítí (de facto nahrazuje třmínky). Získáme tak vlastně průvlak o výšce cca 0,8 m. Taková konstrukce odpovídá principiálně okapovému a hřebenovému ztužidlu ocelových hal. Zde navíc z extrémně tuhých prvků, nikoliv tenkých ocelových prvků.
Obr. 3: Hřebenové ztužení
Obr. 4: Betonáž, v levé části hřebenové ztužení s vloženou sítí
Obr. 5: Dobetonováno – probetonované pruhy příčných ztužujících žeber
Ke ztužení střechy přispějí i klasická ztužující žebra (viditelné na obr. 5 – vybetonované pruhy po spádnici). Vznikl tak extrémně tuhý a „těžký“ krov připravený prakticky na jakékoliv výkyvy počasí.
Čtěte také: Keramobetonové střechy pro zvýšení bezpečnosti, životnosti a pohody nových domů
Že lze s takovými vložkami POT MIAKO 25 BNK opravdu dělat jakoukoliv běžnou konstrukci střechy, pak dokázal Ing. Kurdík na domku dle návrhu Ing. arch. Zdeňka Miklína. Zde jde o střechu se spádem 40° (obr. 6). Opět použil princip vlašského krovu (krokve vodorovně v rovině střechy – obr. 7. Konstrukce krovu zde byla doplněna ocelovým rámem, do kterých byly kladeny trámy (obr. 9). Ing. Fiury pak provedl prováděcí dokumentaci (obr. 8). Střecha zde nebyla v patě stažena věncem po obvodě jako v předcházejícím případě. Byla kotvena jen do věnce keramobetonového stropu pod střechou (obr. 10). Na fotografiích (obr. 11–19) je dokumentace z realizace střechy.
Obr. 6: Půdorys střechy
Obr. 7: Konstrukce střechy
Obr. 8: Vyztužení střechy
Obr. 9: Ocelový rám
Obr. 10: Napojení věnce parapetu pod střechou s věncem stropu
Obr. 11: Napojení výztuže ztužujících žeber v hřebenu střechy
Obr. 12: Podepření stropu
Obr. 13: Uložení trámu na štítové zdivo
Obr. 14: Dokončená pokládka před betonáží
Obr. 15: Betonáž
Obr. 16: Po dokončení betonáže
Obr. 17: Po položení bitumenových pásů
Obr. 18: Zateplení Tondach iRoof
Obr. 19: Střecha včetně střešní krytiny a zateplení Tondach iRoof
Dodal bych, že na keramobetonovou střechu byly připevněny bitumenové pásy, na ně pak tepelná PIR izolace Tondach iRoof. Závěrečnou vrstvou pak jsou keramické tašky Tondach.
Ivo Petrášek, statik firmy Wienerberger s.r.o.
Článek vyšel v časopise Materiály pro stavbu 5/2021
Nejnovější komentáře