Zeptali jsme se advokáta: Chystáme novou výstavbu. Kdo je účastníkem stavebního řízení?

Vznik nové či významná změna stávající stavby vždy více či méně zasahuje do svého okolí – ať už v průběhu svého vzniku nebo svou budoucí existencí. Pouze účastníkům stavebního řízení však náleží práva a povinnosti, jejichž uplatněním mohou vznik a podobu stavby zásadním způsobem ovlivnit. Vymezení jejich okruhu ale nemusí být vždy zcela jednoznačné.

Výčet účastníků stavebního řízení ve stavebním zákoně je výčtem speciálním, tedy se neuplatní obecná úprava účastenství, jak ji upravuje správní řád. Okruh účastníků je uzavřený a nelze jej nad rámec stavebního zákona rozšiřovat. Neplatí však, že ten, kdo byl účastníkem v předcházejícím územním řízení, je také automaticky účastníkem v navazujícím stavebním řízení. Účastníky stavebního řízení lze rozdělit do dvou skupin – hlavní (přímé, esenciální) a vedlejší (nepřímé). U nepřímých účastníků stavební úřad rozhoduje o jejich účasti v řízení správním uvážením, zatímco hlavní účastníci vstupují do řízení a uplatňují svá práva bez dalšího.

Hlavním účastníkem se vždy stává stavebník, tedy ten, kdo pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, a osoba, která stavbu provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. Pokud je budoucí stavba nebo pozemek, na němž se stavba má realizovat, ve spoluvlastnictví, může být stavebníkem jen jeden nebo více spoluvlastníků. Kromě stavebníka je dalším hlavním účastníkem též vlastník stavby, na které má být provedena změna, pokud on sám není stavebníkem. Silnější postavení stavebníka a vlastníka pozemku se projevuje v tom, že vydané stavební rozhodnutí nemůže vůbec nabýt právní moci, není-li těmto osobám oznámeno.

Mezi další účastníky patří vlastník pozemku pod navrhovanou stavbou, vlastník stavby na pozemku s navrhovanou stavbou a oprávněný z věcného břemene, vlastníci sousedních pozemků a oprávněný z věcného břemene k sousednímu pozemku nebo stavbě na něm. Stavební zákon již neupravuje účastenství osob, které mají k předmětnému pozemku či stavbě nájemní právo, a společenství vlastníků jednotek. V těchto případech se jedná o tzv. vedlejší účastníky: stavební zákon zde pro vznik účastenství klade podmínku, aby tyto osoby byly prováděním stavby „přímo dotčeny“. Jak si ale „přímé dotčení“ v praxi vykládat, když stavební zákon neobsahuje žádné definice? Je každý „sousední“ pozemek zároveň přímo dotčený? Podívejme se na oba neurčité pojmy blíže.

Co všechno tedy lze zahrnout pod přímé dotčení? Odpověď na výklad přímého dotčení nabízí pohled do dosavadní rozhodovací praxe soudů. Typicky si lze představit stavební imise (prašnost, hlučnost, zvýšená dopravní zátěž, světelné znečištění apod.). Zpravidla nelze za přímé dotčení považovat pouhé zhoršení kvality výhledu, pokud není spojeno s dalším dotčením. Sporné také zůstává zvýšené obtěžování soukromí související s výhledem či snížení ceny nemovitosti. S tím také souvisí otázka, zda se podmínka přímého dotčení vztahuje nejen na vznikající, ale již na existující stavbu? Znění zákona hovoří o přímém dotčení „prováděním stavby“, a tedy je dotčení účastníků omezeno pouze na dobu trvání stavby, což je předmětem kritiky ze strany občanů i veřejného ochránce práv.

A jaký pozemek stavební zákon považuje za „sousední“? Nemusí se, jak by jazykový výklad napovídal, jednat pouze o pozemky, které se stavebním pozemkem bezprostředně sdílí společné hranice. Pojem „sousedící“ je v kontextu stavebního zákona třeba vykládat spíše šířeji; vlastníci pozemků se společnou hranicí jsou sousedy vždy, ale sousedství u nich ve většině případů nekončí – typicky v případech rozsáhlého stavebního záměru (průmyslová výstavba, letiště) je „sousedících“ pozemků mnohem více.

Aktuální novelou stavebního zákona z roku 2018 došlo k vyloučení účastenství tzv. „dotčené veřejnosti“ – tedy převážně zapsaných spolků a dalších právnických osob, jejichž účelem je ochrana životního prostředí a jejichž prostřednictvím se osoby, které by bez nich na postavení účastníka nedosáhly, mohou do stavebního řízení aktivně zapojit. Proti této změně byla podána skupinou senátorů ústavní stížnost, požadují její zrušení; ke dni odevzdání tohoto článku však o této ústavní stížnosti dosud nebylo rozhodnuto. Dotčená veřejnost se tak do stavebního řízení může v zásadě zapojit pouze tehdy, pokud mu předcházel proces posuzování vlivů na životní prostředí (proces EIA a SEA).

Postavení vedlejších účastníků není ve stavebním řízení přiznáno automaticky. Vymezení okruhu účastníků je úlohou stavebníka při podání žádosti o vydání stavebního povolení, nicméně za správnost vymezení účastníků odpovídá nikoli stavebník, ale stavební úřad. Stavební úřad zjišťuje okruh účastníků z úřední povinnosti a ani v případech, kdy by byl okruh účastníků mimořádně široký (např. u již zmiňovaného příkladu velkoprůmyslové výstavby) a tedy mimořádně administrativně náročný, se této povinnosti nemůže zbavit. Pokud se domníváte, že vám svědčí postavení (vedlejšího) účastníka, je třeba se do stavebního řízení aktivně přihlásit – stačí písemně bezformálním oznámením adresovaným stavebnímu úřadu, a to kdykoliv v průběhu probíhajícího stavebního řízení. Při posuzování účastenství by stavební úřad měl v pochybnostech postupovat způsobem ve prospěch účastníka a do doby pravomocného rozhodnutí o tom, zda jste či nejste účastníkem, vám nesmí být práva účastníka odepřena.

Co tedy patří mezi nejvýznamnější práva účastníka ve stavebním řízení? Na prvním místě možnost podání námitek (právě z důvodu dotčení imisemi, pochybení stavebního úřadu apod.), o kterých musí stavební úřad vždy rozhodnout a své rozhodnutí odůvodnit. Námitky musí být podány v desetidenní lhůtě nebo nejpozději na ústním jednání. Kromě možnosti podat námitky se účastníci mohou do řízení vždy vyjadřovat, s těmito vyjádřeními se už ale stavební úřad nemusí vypořádat. Účastníkům jsou dále oznamovány veškeré úkony v řízení. Při vydání stavebního povolení mají právo podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od vydání rozhodnutí (z důvodu nedostatečně nebo neuspokojivě vypořádaných námitek podaných dříve v průběhu řízení).

A jak postupovat, pokud již bylo stavební povolení podáno, ale vy jste se o vašich právech účastníka dozvěděli až následně? Odvolání je ve lhůtě možné podat i jako opomenutý účastník; orgán nadřízený stavebnímu úřadu při rozhodování nejprve vyřeší otázku, zda jste či nejste účastníkem. Později je možné podat pouze správní žalobu proti zásahu ve lhůtě 2 let od vydání stavebního povolení.

Lze shrnout, že současná úprava stavebního zákona se k účastenství ve stavebním řízení staví spíše restriktivně a existuje tendence jejich rozsah spíše snižovat než rozšiřovat. Menší počet účastníků s sebou nese i nižší počet možných námitek, a tedy zrychlení stavebního řízení. Odvrácená strana omezeného účastenství znamená menší vliv na kultivaci prostředí okolo nás – ať už jde o výstavbu kancelářského centra uprostřed bytové zástavby nebo zemědělské stavby s vlivem na životní prostředí. 

Mgr. Anežka Večeřová, bpv Braun Partners
Zdroj: časopis Stavitel, foto: iStock