Podle posledních údajů mezivládního panelu pro klimatické změny bude v roce 2050 počasí v našich končinách stejné jako je dnes v Tbilisi. Kdo navštívil tuto gruzínskou metropoli v letních měsících, ví, že teploty tam atakují i 45 stupňů ve stínu, a pobyt na ulicích přes den je tam skutečné utrpení. Abychom se dokázali na tuto situaci dobře připravit, musíme naše města na vysoké teploty okamžitě adaptovat. Jedním z řešení jsou zelené střechy, které ulice přirozeně ochlazují.

Každá rovná střechy by v budoucnu měla mít zelenou střechu

Zatím jsou to spíše nahodilé projekty, ale přibývá jich. Na rovných nebo šikmých střechách se objevuje tráva, květiny nebo nenáročné skalničky. Výjimkou nejsou ani keře. V Praze už se nachází administrativní budova, kde najdete malý i lesík. Účel zelených střech není jenom estetický, ale i vysoce praktický. Tím, že střecha je schopná zadržet až osmdesát procent dešťových srážek, zajišťuje, že voda neodteče do moře, ale postupně se vypařuje a zvlhčuje okolní vzduch. Zelené fasády zase pomáhají s ochlazováním budovy v letních měsících. Nahrazují tím klimatizaci, která proces přehřívání měst naopak posiluje.

Zelená střecha pomůže i s krupobitím

Zelené střechy zároveň odlehčují kanalizační síť během přívalových dešťů, snižují prašnost a hlučnost, podporují biodiverzitu a samozřejmě vytvářejí příjemné prostředí k odpočinku.

Zelená střecha je vždy určitou statickou zátěží a budova na ni musí být připravena. Bohužel nelze umístit zelenou střechu na každý dům. Nicméně tým architektů v minulosti doložil, že téměř na všechny panelové domy v České republice je možné umístit lehkou zelenou střechu, aniž by tím utrpěla statika.

Cihlová fasáda si se zelení rozumí

Pro zelenou fasádu se hodí jako materiál panel i cihla, dřevo už méně. Cihla má schopnost pustit vlhkost pouze do vnějšího skořepiny, ale dovnitř ne. Panel je přirozeně nasákavý a s kapkami vody z popínavých rostlin si rovněž poradí.

V reálu vypadá zelená střecha tak, že se z části nebo zcela pokryje hydroizolační membránou, na ní se umístí substrát, a ten je osázen vegetací.

Zelené střechy se rozdělují na extenzivní a intenzivní. Prvně jmenované mají vrstvu substrátu maximálně do 15 centimetrů. Jsou osázeny nenáročnou vegetací, která nevyžaduje velkou míru údržby. Firmy uvádějí, že stačí jednou až dvakrát do roka odstranit náletové rostliny. Pro tuto střechu je typické osazení suchomilnými rostlinami, například rozchodníky nebo netřesky, mechy, bylinami a obyčejnou trávou.

Intenzivní zelená střecha unese menší park i les

Oproti tomu intenzivní střecha má vrstvu substrátu větší než 20 cm a je zpravidla osázena pestřejší skladbou rostlin. Jedná se o trávu, keře i menší stromy. Taková střecha už vyžaduje častější péči, někdy i zavlažování. Kam až se dá jít, ukázat provozovatel budovy Main Point Pankrác v Praze, kde se na některých místech nachází až metrů a půl hlíny, a střecha je koncipována tak, aby za nějakých patnáct až dvacet let na ní byl skutečný park se vzrostlými stromy.

Zvýšené náklady se vrátily už za dva roky

Náklady se touto realizací navýšily zhruba o deset procent, ale už po dvou letech fungování je toto navýšení splacené. Provozující firma ušetřila v létě na chlazení a v zimě na vytápění. Navíc se díky této atraktivní možnosti trávit čas de facto v parku podařilo získat movitější klientelu nájemců. Ukázal se ještě jeden vítaný efekt, ceny okolních nemovitostí se zvýšily o deset procent.

Překvapivé není ani to, že takto ozelenělá střecha mnohem lépe zvládne krupobití, a životnost se díky izolaci prodlouží až o dvacet let. Při měření na Pankráci se ukázalo, že v horkém dni bylo na střeše budovy Main Point kolem třiceti dvou stupňů, zatímco na blízké administrativní budově, kde byly na střeše pouze výdechy vzduchotechniky, atakovala teplota 70 stupňů Celsia. Takový rozdíl v teplotě vzduchu už je významný příspěvek k ochraně klimatu.

Oldřich Janeba