Snaha o zavedení informačního modelu stavby, zkráceně BIM silně rezonuje celým českým stavebnictvím. Na jedné straně můžeme pozorovat úsilí veřejného sektoru o jeho včasné zavedení do veřejných zakázek a na druhé straně pozorujeme první české soukromé BIM průkopníky, a to zejména osvícené investory, nebo projekční kanceláře kteří v nové metodě nacházejí přidanou hodnotu, a to zejména úsporu nákladů jak v investiční fázi projektu, tak i zejména během provozní fáze.

Jelikož BIM je založen na práci s daty, role výrobců stavebních materiálů se dostává do popředí – oni jsou ti, kteří data tvoří, organizují a předávají na další účastníky BIM procesu.

BIM definice

Na úvod je třeba krátké vysvětlení, co to vlastně BIM je. Informační model stavby, nebo možná ještě lépe informační modelování staveb, je soubor technologií, procesů a standardů, které umožňují více účastníkům stavebního procesu efektivně spolupracovat na projektu, výstavbě a provozu stavebního díla ve virtuálním prostředí. Tím, že se BIM za poslední desetiletí výrazně proměnil, stal se symbolem digitalizace ve stavebnictví.

Dále je třeba si i říci, co BIM v žádném případě není. Nejde se pouze o 3D model stavby, který může odhalit nejrůznější kolize, nebo nabídnou líbivé textury či virtuální prohlídku. Je zásadní si uvědomit, že BIM je zejména proces, a ne pouze statický model stavby. Proto je nesmyslné hovořit o různých BIM modelech, nebo BIM datech, které se dnes raketovým tempem množí na internetu a často mohou i projektantům práci spíše ztížit než naopak ulehčit.

Pokud má být BIM tím, co nám pomůže zefektivnit dnes velmi pomalý a zastaralý proces, jak stavíme a provozujeme, je zásadní i změnit přístup k tomu, jak s informacemi pracujeme, kde je pořizujeme a jak si je předáváme. V tomto kontextu je klíčová role výrobce stavebních materiálů, který je důležitým hráčem v BIM procesu a který může navazující proces buď ulehčit, nebo naopak velmi zkomplikovat.

Příklad cesty cihelné tvarovky Porotherm

Jako příklad může posloužit cihelná tvarovka. Jedná se o tradiční materiál, který se na stavbách objevuje dlouhá desetiletí. Do dnešní doby stačilo, aby projektant produkt správně použil dle vlastností, které nalezl v technickém listě, který si v lepším případě stáhl na správném webu výrobce a pouze nevytáhl zaprášený ze zásuvky ve svém stole. Dále bylo třeba, aby výrobce produkt vyrobil a dodal na stavbu v požadované kvalitě definované prohlášením o vlastnostech. Takový produkt se dále zabudoval a pokud měl stavebník štěstí, technický list byl vložen do dokumentace skutečného provedení a tím byl příběh ukončen. Nicméně v dnešní „době BIMu“ máme možnost tento příběh vyprávět rozdílně. V první řadě by měl mít projektant možnost snadno najít správný produkt s požadovanými vlastnostmi. Úkolem výrobce je projektantům nabídnout přehledným způsobem nabídku produktů, které jsou vhodné pro daný projekt a splňují zadání investora. Příklad je uveden na obrázku níže (obrázek 1), kde je zobrazen filtrovací režim v projekčních doplňku společnosti Wienerberger pro značku Porotherm.

Po filtrování jsou následně vybraná data vložena do projektu. Data musejí být správně formátovaná a pojmenovaná dle použitého datového standardu. Příklad datové šablony pro cihelnou tvarovku je zobrazen na obrázku 2.

Zde je třeba pochopit, že vkládaná data jsou aktuální a ověřená přímo výrobcem, jelikož jsou importovaná přímo z produktové databáze společnosti Wienerberger. Tím nemůže dojít k vybrání produktu, který má buď zastaralá data nebo se například již nevyrábí. Data jsou do BIM modelu dále vkládaná v požadované podrobnosti. Pro cihelné zdivo je opět rozdíl, jestli je vyžadován detail pro dokumentaci ve stupni stavebního povolení, nebo ve stupni prováděcí dokumentace. Příběh dále pokračuje samotnou výstavbou, kdy stavební firma cihelnou tvarovku zabuduje do stavby dle informací získaných z 3D informačního modelu, což zjednodušuje koordinaci na stavbě, evidenci prostavěnosti a ověření instalace správného produktu. Na závěr je informační model předán včetně datové šablony zabudované keramické tvarovky na facility management, který danou budovu provozuje. I v případě rodinných domů, kdy je provozovatelem v drtivé většině sám stavebník, má smysl použít určitou formu BIMu a to zejména pro ověření, že stavba odpovídá projektu a pro následný provoz a údržbu. V případě dodatečných úprav, nebo rekonstrukce, může provozovatel jednoduše identifikovat druh nosného zdiva a dle informací z BIM modelu správně navrhnout postup a druh stavebních úprav.

Výrobce je tvůrcem dat

Z uvedeného případu je patrné, že výrobce materiálu je tvůrcem dat v BIM modelu, který rozhoduje o tom, jestli projektant dostává ověřená data v požadovaném formátu, ve správné podrobnosti a správně označená. Zatím velmi málo výrobců bere svou roli v BIM procesu vážně, což přispívá k pomalému zavádění této metody na trh.

Pokud se zvolí vyčkávací taktika, že se BIMu budeme věnovat až bude více použitelný, nedočkáme se rychlého posunu v českém stavebnictví směrem k vyšší efektivitě a úsporám. Zároveň bude pro veřejný sektor o to více obtížné hledat úspěšné vzory a pilotní projekty v soukromém sektoru, který by měl být právě tím stěžejním motorem inovací.

Ing. Jiří Dobiáš, Ph.D.