Většina cihelen se v České republice zastavila. Zboží je na skladě dost a navíc poptávka po pálené cihle letos klesla o 40 až 50 procent. Kdy se cihelny opět rozjedou, nikdo dnes přesně neví. Jedno je jisté: Letos to nebude. A příští rok se Vláda České republiky rozhodla zatlouct do energeticky náročných odvětví další hřebík. Jak se na zvýšení cen dívají zástupci klíčových výrobců na trhu s pálenou cihlou? Zeptali jsme se jich a jejich názory přinášíme v následující multizdrojové tiskové zprávě.

„Přenést veškeré náklady (POZE a posílení přenosové soustavy) v současné době na průmyslové podniky a občany je špatné řešení. Stát by měl v tuto „divokou“ dobu drahých energií spíše podpořit než úplně ignorovat. Po úsporném balíčku je to další rána pro průmysl a obyvatelstvo. Konkurenceschopnost energeticky náročných odvětví na „jednotném evropském trhu“ musí být prioritou této vlády v hájení našich zájmů v Bruselu. Chce to ale více odvahy!“, říká Josef Kotek, předseda Cihlářského svazu Čech a Moravy a dodává: „Zase další „bonbónek naší elity.“

Skok do neznáma

Skokového zdražování regulovaných složek cen energie, vážně poškodí konkurenceschopnost českých firem. Ještě markantnější to je ve chvíli, kdy se podíváme, jak situaci řeší kousek od našich hranic – v Německu. Jejich masivní podpora se týká tří hlavních bodů:

+ Daň z elektřiny bude snížena ze současné úrovně kolem 2 % na minimum evropské unie 0,05 %;

+ Dodatečnou podporu má obdržet 350 podniků, které jsou v mezinárodním měřítku obzvláště vystavené konkurenci a trpí vysokými cenami elektřiny;

+ Budou poskytnuty dotace na poměrné financování nákladů na přenosovou soustavu až do výše 5,5 miliardy EUR.

Plánované snížení daně z elektřiny má být nejprve upraveno zákonem pro roky 2024 a 2025. „Panuje shoda na tom, že snížení by mělo platit další tři roky za předpokladu, že bude možné předložit protifinancování ve spolkovém rozpočtu na roky 2026 až 2028,“ oznámila spolková vláda.

A nyní je čas se podívat, jak k tomu přistoupila Vláda České republiky: 

Jde o diametrálně odlišný přístup. Regulované složky ceny energií tvoří nejvýznamnější část koncové ceny elektrické energie a v souvislosti s předpokládaným rozvojem v souvislosti s rozvojem OZE se dá očekávat další významný nárůst podílu regulované složky ceny v celkové ceně. 

Česká vláda se tak rozhodla snížit podporu v této oblasti v podstatě na nulu a průmyslu tak razantně zvýšit jejich náklady na energie. Pro energeticky náročné podniky by aktuální nastavení představené vládou znamenalo i několikanásobné zvýšení oproti úrovni, kterou platily do roku 2021 a pro některé firmy nárůst nákladů na regulované ceny o stovky procent.

Takový nárůst nákladů bude znamenat snížení ziskovosti s dopady na daňové výnosy pro stát a významné omezení investic, mj. i investic do dekarbonizace a příp. i budování vlastních obnovitelných zdrojů energií a nepochybně i sociální dopady z důvodu omezených možností zvyšování platů a dalších sociálních výhod pro zaměstnance.

Jak se tvoří cena

Cenu elektřiny tvoří převážně tzv. silová složka a regulovaná složka. Cenu silové elektřiny a plynu určuje částka, za kterou dodavatel energii nakoupil na velkoobchodním trhu. Ta bude v příštím roce tvořit 60 procent celkové ceny elektřiny a 80 procent ceny plynu. Zbytek tvoří regulovaná složka, daň z elektřiny, DPH a měsíční platba dodavateli.

Jak přispívá letos stát

Na co šla dotace Náklady státního rozpočtu

Zastropování silové složky 50 až 60 mld. Kč

Ztráty distributorů v soustavě 15,4 mld. Kč

Ztráty ČEPS v soustavě 7,2 mld. Kč

Systémové služby 15,5 mld. Kč

POZE 22,8 mld. Kč

Zdroj: MPO

V roce 2024 však budou veškeré náklady na energie opět platit spotřebitelé v plné výši.

Anketa mezi výrobci

Zeptali jsme se jich na:

1. Pokud by platilo zvýšení, tak jak je nastaveno nyní, o kolik procent (nebo třeba i v korunách) by se vám od ledna zvedly platby za energie?
2. Lze za současné situace konkurovat například německým dovozům cihel?
3. Jaké navrhuje řešení, které by neohrozilo tuzemskou konkurenceschopnost?

Odpovídali:

Kamil Jeřábek, generální ředitel společnosti WIENERBERGER,

Jan Smola, ředitel a prokurista společnosti HELUZ a

Jan Fiala: výrobního a obchodního ředitele Cihelny Štěrboholy

Pokud by platilo zvýšení, tak jak je nastaveno nyní, o kolik procent (nebo třeba i v korunách) by se vám od ledna zvedly platby za energie?

Kamil Jeřábek: Pokud by platilo zvýšení plateb za energie, pro nás jako zásadního odběratele energií se toto zvýšení promítne na nákladové straně až v řádu desítek milionů Kč. Takové podmínky považujeme za nekonkurenceschopné oproti jiným zemím Evropy. Velkou část ceny stavebních materiálů tvoří náklady na energie, které nám meziročně stouply o 40 %. Jen cena plynu je na trojnásobně výši proti začátku roku 2020. To se poté propisuje do konečných cen materiálů. 

Jan Smola: Dle našich propočtů by schválení aktuálně navržených opatření znamenalo 6 – 10 % zvýšení výrobních nákladů, tedy lze očekávat navýšení cen výrobků v řádu těchto procent.

Jan Fiala: Předpokládám navýšení asi o 30 %.

Lze za současné situace konkurovat například německým dovozům cihel?

Kamil Jeřábek: Pokud vláda skutečně přistoupí ke zrušení osvobození od daně u mineralogických procesů a navýší regulované složky cen EE a plynu, budeme ve srovnání s německými výrobci v nevýhodě. K podobným úpravám v Německu totiž podle našich informací nebude docházet. Jinak lze ale ohledně dovozů obecně říci, že je možné na trhu nalézt levnější zdicí materiál. Musíme se ale podívat na to, co srovnáváme. My zákazníkům nabízíme kompletní servis sahající od konzultací projektu, kalkulace potřebného materiálu a poskytnutí záruk přes založení první řady cihel stavitelům svépomocí až po pomoc s vyřízením dotací. Je proto vždy potřeba posuzovat cenu celé služby, která investorům ušetří značné náklady a dá jim jistotu správného technického řešení. 

Jan Smola: Nejsem příznivcem dotací a cenových stropů. Rozumím tomu, že je třeba udržet státní dluh v přijatelných intencích. Na druhou stranu, pokud máme priority školství, zdravotnictví, armádu atd. je třeba myslet na to, z čeho to chceme financovat. Když si zaškrtíme průmysl, tak nebude z čeho rozdělovat. Podniky vytvoří ztrátu a nebudou platit daně ze kterých jsou všechny ty priority financovány. Tuzemská konkurenceschopnost bude zachována právě tehdy, když podmínky, které nám nastavuje vláda a ostatní odpovědné úřady srovnatelné s podmínkami v zahraničí. Jsem přesvědčený, že výrobní efektivita je u nás srovnatelná se zahraničím, to co nás však poškozuje jsou regulované náklady, které místní podniky mají a zahraniční konkurenti nikoliv.  

Jan Fiala: V našem sortimentu malých formátů vůbec nepociťujeme tlak importu k našim zákazníkům.

Jaké navrhuje řešení, které by neohrozilo tuzemskou konkurenceschopnost?

Kamil Jeřábek: Vláda by svými kroky neměla zhoršovat podmínky – ceny energií – rozdílně od okolních zemí. Ohrožuje tak stabilitu domácích výrobců a v konečném důsledku také sociální smír. Do státní pokladny přiteče více ze zvýšeného počtu postavených bytů než těmito krátkozrakými rychlořešeními. Proto by měla jít podpora do snížení úrokových sazeb na hypotékách. Zamrzlá výstavba dnes ohrožuje stabilitu naší země.

Jan Smola: Je patrné, že import výrobků, a nejen z Německa, je v posledních letech na vzestupu. Rozhodně není příčinou to, že by výrobky ze zahraničí byly kvalitnější, měly lepší servis nebo vyšší přidanou hodnotou než ty, které nabízejí tuzemští výrobci. Z toho se dá dovodit, že motivem pro nákup dovozových cihel je jejich cena. Pokud připustíme, že dovozci to nedělají se ztrátou, tak je jasné, že mají v některých ohledech nižší náklady. Aktuálně se s tím umíme vypořádat díky tomu, že jsme schopni nabízet lepší servis a služby než dovozci. Cena není tak rozdílná, aby se zákazníkům vyplatilo připravit se podporu v průběhu stavby. Pokud však budeme u nás stále zvyšovat regulované náklady výroby, které podniky nemohou ovlivnit, pak nebudeme schopni konkurovat dovozům a místní výroby skončí.

Jan Fiala: Dostat finanční prostředky do sektoru stavebnictví. Snížení úrokových sazeb by pomohlo všem investorům.

---

Současná česká vláda se rozhodla oddělit český sklářský a keramický průmysl od Evropy! V rámci konsolidačního balíčku ruší stávající daňové osvobození (tzv. energetická daň) u mineralogických procesů, mezi které patří i výroba skla, keramiky a porcelánu. Tyto činnosti byly a nadále mohou být na národní úrovni vyjmuty ze zdanění, jak připouští revize evropské směrnice Energy Taxation Directive (ETD). Pouze jediná Česká republika se rozhodla v rámci konsolidačních opatření tuto daň znovu vybírat, přestože ve všech okolních státech tomu tak není. Tím si Česká republika uvaluje dodatečné náklady na svůj sklářský a keramický průmysl, který je již tak těžce zasažen ochlazením ekonomiky a snižuje jeho konkurenceschopnost vůči okolním zemím. Toto rozhodnutí vláda učinila v rozporu se svojí dlouhodobou pozicí v rámci Evropské unie.

Dále hrozí, že současně projednávaný návrh ERÚ z 30. 10.2023 prostřednictvím nárůstu regulovaných složek cen elektřiny a plynu, přinese českému průmyslu, a především energeticky náročným odvětvím, kam sklo a keramika patří, velmi výrazný nárůst jejich nákladů. Nechce-li vláda dále snižovat konkurenceschopnost českých firem na evropském i světovém trhu, musí v tomto směru přibrzdit tempo svých ambicí a svá rozhodnutí korigovat s ohledem na vývoj v okolních zemích. Vláda musí udělat kroky pro omezení skokového nárůstu cen energií, které, mimo jiné, patří k nejdražším v Evropě (dle Eurostatu).