Střecha pro tradiční spojení

Dodavatel: TONDACH Česká republika s.r.o.

Ctít tradici a mít úctu k již vytvořenému je jistě šlechetné. Jak ale postupovat, pokud vytvořené už nedrží pohromadě? O tom je příběh chalupy pana Pavla Nováka z Hojkova.

„Napravo Křemešník, nalevo Čeřínek. A Hojkov je posazen tak dva kilometry od Čeřinku, úplně rajská příroda. My máme tu výhodu, že chalupa je postavená na našich pozemcích, za minulého režimu se sice nikdo nikoho neptal a za domem nám nastavěli nějaké hospodářské budovy, ale pozemky jsou naše dodneška. Nemáme de facto žádné sousedy a je tam svatý klid“, s nadšením popisuje okolí své staronové chalupy pan Novák.

Pozemky jsou rozlehlé, místa všude kolem dost, a tak si pan Novák mohl postavit dům prakticky kdekoli. Rozhodnul se však jinak. Poměrně nezvykle.

Historické kameny, moderní cihly

Budovat se začíná od základů, rekonstruovat většinou od střechy. Panu Novákovi se v případě rodinné chalupy z roku 1920 podařilo obojí.

„Vyřešil jsem to radikálně. Když jsme zbourali krov, který byl napaden červotočem, tak jsem zjistil, že mi zbyly jenom čtyři stěny, které jsme nakonec strhli a vyvezli bagrem. Ale všechny kameny a kamenné překlady jsem si schoval. Jeden z nich – byl nad vchodem, jak se chodilo do kuchyně, stojí na něm – 1920, ten jsem dal na sokl a umístil před vchodem do domu“, popisuje začátky stavebních prací pan Novák.

„Hojkov je blízko lomu Boršov, který dodneška dodává dekorační kameny prakticky do celého světa. Proto tu bylo hodně kameníků a můj děda i děda dědy byli všichni kameníci. Například plot je postavený bez mazaniny, kameny drží na sobě a dodneška to vypadá perfektně“, vysvětluje svůj vztah k rodinné tradici i k místnímu nejběžnějšímu stavebnímu materiálu.

Kameny z původního stavení znovu použil na místech, které jsou viditelné – například sokly. Symbolizují tak spojení s původním stavením i rodovou tradici. Ty, které zbyly, uschovává pro další případné využití. Mezi takové patří například i odstraněné kameny ze zápraží, spodek chalupy je totiž nově vystavěn jako bezbariérový. „Co kdyby jednou“, říká majitel.

Jinak ke stavbě „nové“ chalupy pan Novák použil osvědčenou klasiku – zdivo z cihel Porotherm P+D od Wienerbergeru. „Použil jsem cihelné bloky na péro a drážku Porotherm klasicky zděné na maltu, protože se z toho dobře staví, mají výborné vlastnosti tepelně izolační vlastnosti a připadá mi to také nejblíž k tomu přírodnímu materiálu, který se sem hodí. Maltu jsem použil také jejich, takovou tu zateplovací“, vysvětluje.

Podkroví sice původně v plánu neměl, ale dnes už je obyvatelné také.

Do nového moderní

Pokud jde o úpravy vnitřku nově zbudované chalupy, tak tam pan Novák přílišnou pietu nedržel. Například v kotelně má 120 (!) metrů hluboký vrt pro tepelné čerpadlo, jenž provedla firma Šťastný a který si nemůže vynachválit. Je to celé automatické. Celoročně má nastaveno 22^oC v celé chalupě a funguje to prý báječně.

V každém případě nás i ve vybavení chalupy znovu překvapil cit majitele pro zachování tradičního v kombinaci s moderním, navíc s ohledem na ekologii a přírodu. Ta, jak jsme již zmiňovali, tu taková, že uchvátí každého.

Každá dobrá snaha má být něčím po zásluze korunována. Tak je tomu i u staronové chalupy v Hojkově. Tou korunou je bezesporu dokonale sedící, krásně vypadající a do okolí přirozeně zapadající střecha.

Dvojí role

I když se to z předcházejících řádků dalo předpokládat, je načase to říci naplno: pan Novák v tomto případě sehrál roli zadavatele i dodavatele. A určitě byl na sebe v obou případech náročný a přísný. Zejména v případě střechy je to znatelně vidět, protože takhle dobře provedenou a do detailů promyšlenou práci jsme dlouho neměli možnost vidět. Přitom se dodavatel, dá se říci, vypracoval „ze zdola“ a jak říká, „všechny ty věci se vlastně učil sám“. Dnes má firmu a nestíhá zakázky.

Pálená taška a něco navíc

Jde tedy o odborníka, jehož volba krytiny a technologie provedení střechy rozhodně nebyly náhodné. „Celé jsem to založil na volbě co nejkvalitnějších materiálů včetně folie i izolačních materiálů, protože jsem musel jsem dodatečně udělat zateplení. Zachoval jsem původní tvar i charakter střechy, to jsem ctil i u ostatních detailů stavby. Střecha je ale samozřejmě oproti původní provedená jako provětrávaná“, upřesňuje pan Novák.

Zajímalo nás, proč se při tak velkém výběru střešních krytin rozhodl zrovna pro střešní krytinu Tondach Stodo 12 engoba hnědá? „Ta hnědá engoba je velice vzácná, a navíc je příjemná v tom, že je to neutrální barva. Nemá cenu tam dávat nějaké glazované tašky nebo červené – červená je, řekl bych, už taková novodobá, a to se mi nelíbilo“, vysvětlil.

Cílem bylo střechu začlenit co možná nejcitlivěji do okolního rázu, kde byly ještě starší střechy také z pálených tašek. „A ta stodovka je navíc velmi příjemná tím, že tam není žádná výrazná vlna, ale zase není úplně hladké jako klasické Figaro také od firmy Tondach. A protože dělám s těmito materiály dnes a denně, tak vím, že Stodo je velmi kvalitní taška od velmi kvalitního výrobce“.

Mimochodem, všechny tašky, které se na střeše musely přiřezávat, zatřel Pavel Novák tou samou engobou, takže výsledek je i na pohled „pod mikroskopem“ zcela famózní.

Se stejnou pečlivostí přistupoval i k jiným detailům, jako jsou například úžlabí nebo oplechování komínu. Například při oplechování komína nahradil běžně prováděnou dilataci, kdy se mezera mezi komínovým tělesem a plechem tmelí, centimetrovým „vinglíkem“, který vmáčknul do drážky v komínu, a to bez kotvících a spojovacích prvků. Stejně zajímavé bylo i vysvětlení o počtu, množství a rozmístění prvků na zadržování sněhu na střeše. To by už ale opravdu bylo na další samostatný článek.

A ještě jednu věc uvedl pan Pavel Novák během našeho rozhovoru, kterou stojí zato ocitovat na závěr: „Samozřejmě ve firmě pracujeme i s jinými materiály, třeba německými, ale u nás v republice má Tondach velmi dobrou úroveň a velmi kvalitní krytiny a já jsem chtěl, aby ta taška byla naše. Aby na té střeše bylo vidět, že jsme v Čechách.“