Zdicí robot od Wienerbergeru poprvé vyjíždí na reálnou stavbu. V Šumperku se s olomouckou stavební firmou GEMO podílí na výstavbě haly pro soukromého investora. Sériová výroba robotů začne během podzimu, příští rok si pak stavebníci budou moci pronajmout celkem sedm robotických pomocníků. Každý z nich zastane práci až pěti zedníků.

„Stojíme na prahu budoucnosti stavebnictví, kde hlavní roli převezme pokračující digitalizace. Jsme rádi, že se Wienerberger řadí mezi lídry na trhu i v oblasti inovací a robotizace. Dostali jsme se do fáze, kdy je zdicí robot připraven na reálnou stavbu. Poprvé vyzkoušíme jeho skvělé schopnosti v praxi právě v Šumperku, kde bude pomáhat se stavbou nové průmyslové haly. Doufáme, že tato spolupráce přinese referenční stavbu, která bude udávat směr, kterým se stavebnictví vydá,“ říká Petr Magda, jednatel a komerční ředitel společnosti Wienerberger.

Na vývoji robota se společně s Wienerbergerem, největším výrobcem pálených cihel a střešních tašek, podílí česká firma KM Robotics, inovační agentura Creative Dock a také odborníci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Wienerberger do vývoje investoval desítky milionů korun. Projekt podpořila také Technologická agentura ČR sumou 35,6 milionu korun.

„Společně přicházíme se zcela novým řešením, jaké se na stavebním trhu ještě neobjevilo. Tento obor je, co se automatizace týká, stále v plenkách. A protože roboti běžně pracují v jiných odvětvích průmyslu, rozhodli jsme se tuto myšlenku zrealizovat i na stavbách. Hlavním cílem bylo vyvinout natolik dokonalého robota, aby se stal běžným zařízením, které se bude každodenně používat na stavbách. Základem úspěchu jsou jeho tři klíčové vlastnosti: rychlejší, přesnější a hlavně neúnavný. Robota jsme vyvíjeli několik let a jsme velmi rádi, že se nyní uplatní v praxi. Podpora ze strany výzkumných organizací dokazuje, že jsme se vydali správným směrem,“ říká Štěpán Kočí a Jakub Maršík, autoři projektu a spolumajitelé KM Robotics.

Sériová výroba robotů začne na konci letošního roku, na jaře 2024 jich bude k pronájmu sedm. Wienerberger se je nechystá prodávat, ale bude je stavebním firmám pronajímat. Cenu za pronájem bude určovat na základě objemu robotem vyzděného zdiva. Robot pracuje se speciálními cihlami Porotherm 30 RR Profi Dryfix (Robot Ready), které mají na čelních stranách speciální drážky umožňující mu pevný úchop.

Svým ramenem dosáhne do výšky bezmála tří metrů a dokáže pracovat bez přestávky tempem až deset metrů čtverečních vyzděného zdiva za hodinu. To znamená, že zdí dvakrát rychleji než konvenční parta zedníků. Potřebuje k tomu pouze přívod elektřiny a vody.

Zdicí robot se tak v současné době hodí především pro stavbu dlouhých rovných stěn, jako jsou obvodové zdi obchodních domů, škol nebo průmyslových hal. Do budoucna bude přizpůsoben dalším typům staveb a řešení. V Šumperku robot pomáhá s výstavbou nové části průmyslového závodu společnosti DORMER Pramet. Společnost se zabývá výrobou nástrojů pro obrábění kovů. Používá nejmodernější technologie včetně náležitě vybavené výroby.

První stavbu průmyslové haly v Šumperku zdicím robotem zaštiťuje olomoucká stavební firma GEMO. „Těší nás, že jsme nalezli vhodnou příležitost tímto navázat a zároveň prohloubit naší mnohaletou spolupráci se společností Wienerberger a mohli se tak svým dílem podílet na další fázi vývoje robota, a to vytvořením podmínek pro jeho přímé nasazení na námi realizované stavbě. Zároveň jsme rádi, že se nám podařilo najít investora, který vnímá potřebu neustálého zlepšování, digitalizace a robotizace v průmyslu i stavebnictví stejně intenzivně jako my v GEMu. Pevně věříme, že se v budoucnosti zapojením zdicího robota do praxe podaří alespoň částečně vykrýt nedostatek lidských zdrojů ve stavebnictví, se kterými se potýká trh práce,“ říká Ondřej Foukal, ředitel Divize Morava, Slovensko ze společnosti GEMO a.s.

Projekt FW03010304, Výzkum a vývoj robotického systému pro automatizované zdění z cihelných bloků je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu TREND. Robotické zdění bylo vyvíjeno ve spolupráci s CIIRC ČVUT.