Při realizaci střechy v horkém létě bývá obtížné si představit, že nastane stav, kdy na ní bude ležet pořádná hromada sněhu. Přestože už jsme zažili i zimy bez sněhu, nelze se na tento stav spoléhat a je třeba střechu na sníh připravit. Příroda je nevypočitatelná a poslední dobou si libuje v extrémech.

Sněhové zábrany nejsou povinné

V případě šikmých střech je prvotní rozhodnout, zda sníh na střeše zadržet nebo mu naopak umožnit co nejrychlejší cestu ze střechy dolů. Z hlediska norem totiž není použití sněhových prvků povinné. Jenže současně je v zákoně uvedeno, že investor musí zabezpečit nemovitost proti následným škodám a zabránit zranění osob. To už s tématem sněhových zábran souvisí. Nicméně požadavku zákona lze vyhovět i tím, že se zabrání vstupu osob do míst, kde sníh může ze střechy sjíždět. Teoreticky je to možné, prakticky už méně. A ani nemusí jít o budovu v uliční zástavbě nad chodníkem. Minimálně vstup do vlastního domu musíte chránit, aby byl během celé zimy provozuschopný. Jako praktičtější se tak jeví instalace sněhových zábran.

Málo únosná konstrukce je passé Pokud se pro sněhové zábrany rozhodnete, je v první řadě nutné zvážit, zda konstrukce střechy váhu zadrženého sněhu udrží. Zcela nezbytné je pak statické posouzení v případě rekonstrukcí. Starší krovy nebyly na přitížení zadržovaným sněhem dimenzovány, případně u nich mohlo během let dojít k částečné ztrátě únosnosti.

Při statickém posouzení je třeba vycházet z mapy sněhových oblastí, která je součástí normy ČSN P ENV 1991-1-3, a od roku 2006 pro naše území stanovuje osm sněhových oblastí. Každá oblast má definováno zatížení sněhem a na tuto normovou hodnotu je třeba střechu posoudit. Většina našeho území se nachází v 1. – 5. sněhové oblasti, kde je průměrná hodnota zatížení sněhem mezi 70 až 250 kg/m², což odpovídá vrstvě mokrého sněhu tloušťky od 14 do 40 cm. V horských oblastech bývá zatížení střech ještě mnohem vyšší, 300 kg/m² a více. Statické posouzení je tedy důležité a teprve pokud jsou z tohoto pohledu krov i ostatní části střechy bez problémů, je možno přistoupit k výběru a určení správného rozmístění prvků sněhové zábrany.

Kritéria instalace sněhových zábran

Orientačním vodítkem při rozhodování o sněhovém systému je mapa klimatických oblastí, na území ČR jsou celkem tři. Charakterizuje je sněhová oblast, nadmořská výška a případě i větrová oblast. V první oblasti (do 400 m n. m.) není sněhová ochrana bezpodmínečně nutná, zato v oblastech mezi 600 a 900 m n. m. už je instalace žádoucí. V nejvyšších polohách se pak vyplatí spolehnout se na rady odborníků a použít účinnější zábrany, třeba v podobě tyčového zátarasu.

Společné veškerým návrhům sněhových opatření je, že musejí vycházet z již zmiňované mapy sněhových oblastí, sklonu střešní plochy, specifických místních podmínek, pohybu osob pod střechou a taky z výšky budovy. Vždy se instalují sněhové prvky na každé tašce ve druhé řadě nad okapem, v případě vyšších budov se doporučuje osadit v tomto místě sněhovou mříž. Následně se pokračuje jednotlivými háky nebo sněhovými taškami po celé ploše střechy dle schématu. Všechna doporučená schémata k rozmístění sněhových zábran najdete na naleznete na tomto odkazu. Počet a rozmístění prvků se stanovuje individuálně, orientační spotřeba je 1,5 – 5,0 ks/m² plochy.

Platí přitom zásada – nejdůležitější je rozmístit sněhové zábrany celoplošně! Osazení podél okapu, jako tomu bývalo dříve, nestačí. Toto primitivní řešení není schopno zadržet rozjetou masu sněhu a situace většinou končí tak, že sníh zábrany strhne s sebou. Zjednodušeně se proto dá říct, buď celoplošná instalace nebo žádná. Pouze plnoplošné rozmístění sněhových prvků je opravdu funkční!

Je toho víc

Zatím jsme zmiňovali nutnost instalace sněhových zábran především v souvislosti s možnými úrazy osob. Ale bez rizika není ani sjíždění sněhu z vyšší střechy na nižší, třeba na kryté stání pro auta. Váha sněhu kombinovaná s kinetickou energií může při dopadu nižší konstrukci vážně poškodit, případně způsobit její přetížení kumulací sněhové masy.

Sníh ze střechy dokonce nemusí ani spadnout, a přesto může způsobit potíže. To když svým pohybem po střešní ploše poruší konstrukční detaily nebo vystupující prvky, jako jsou odvětrávací komínky, solární kolektory, střešní okna apod. Tato místa by měla být chráněna instalací většího počtu sněhových zábran.

Protisněhová opatření

V současné době má každý systém pro šikmé střechy odpovídající technické řešení sněhových zábran. V případě společnosti Tondach se jedná o systém sněhových háků, sněhových tašek a sněholamů. Nově je v nabídce tzv. protisněhový komplet UNI, který obsahuje univerzální držák sněhové mříže, sněhovou mříž (tyčovou) a spojky. Použitelný je na všechny typy tašek Tondach. Totéž platí pro univerzální držák kulatiny, který představuje estetický způsob, jak sníh na střeše zadržet.

Zdroj: Tondach/Wienerberger