Hospodářská komora ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) – na základě memoranda podepsaného 8. října 2018 – začaly spolupracovat na novém stavebním zákoně. Že nestačí pouhá novelizace stavebního zákona, se ví už dávno. Komora a ministerstvo společně připraví nový stavební zákon, který by teoreticky mohl být schválen už za tři roky. V roce 2021 by tedy mohl být schválen již nový stavební zákon.

Princip je jasný: jeden úřad, jedno razítko, jedno rozhodnutí o stavbě. Česká republika je na chvostu (přesně na 156. místě ze 190) mezinárodního žebříčku srovnávajícího délku povolovacích dob staveb na světě, a to kvůli mnoha desítkám dotčených orgánů (přesně je jich 44). Bude nezbytné změnit desítky dalších zákonů, ale hlavně provést reformu veřejné správy v ČR a vyřešit taky složitou strukturu a roztříštěnost stavebních úřadů jednak mezi obecnými, speciálními a jinými stavebními úřady, jednak na úrovni obcí, krajů a rezortů. V současnosti přitom stavebník musí žádat o razítka a různá stanoviska podle 85 zákonů.

Pro upřesnění: ČR má v současnosti 714 obecních stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 9 báňských stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady a 4 speciální stavební úřady na ministerstvech... Mimochodem, současná vláda má v programovém prohlášení, že podpoří a zrychlí výstavbu v České republice, prosadí rekodifikaci veřejného stavebního práva a zjednoduší a zkrátí přípravu staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti.

Výchozím podkladem pro změnu je stostránkový materiál zpracovaný MMR s názvem Rekodifikace veřejného stavebního práva – Informace o hlavních směrech a cílech rekodifikace (který si můžete stáhnout z webu MMR), z nějž vybíráme níže. Materiál přináší ilustrativní přehled o rozsahu a roztříštěnosti právní úpravy týkající se oblasti veřejného stavebního práva, s příkladným výčtem zákonů, včetně zohlednění příslušnosti rezortů k těmto zákonům. Účelem materiálu je seznámit se současně platnou situací předpisů veřejného stavebního práva, s obsáhlostí problematiky rekodifikace veřejného stavebního práva, s definicí problému i s návrhy řešení a cíli v jednotlivých oblastech a s předpokládaným harmonogramem prací.

Stávající stav

Stavebník musí v drtivé většině případů oslovit projektanta, který mu zpracuje zákonem požadovanou dokumentaci, jejíž obsah a rozsah je stanoven v prováděcí vyhlášce ke stavebnímu zákonu. Stavební záměr musí být v prvé řadě v souladu s územněplánovací dokumentací. Projektant dále musí při projektové činnosti respektovat obecné požadavky na výstavbu. Tyto požadavky však nejsou stanoveny pouze v prováděcí vyhlášce ke stavebnímu zákonu, ale jsou stanoveny i v mnoha dalších předpisech, které jsou v gesci dalších rezortů, přičemž jsou v těchto předpisech stanovována specifika pro jednotlivé druhy a typy staveb.

Cesta od myšlenky k realizaci stavby - dnešní stav

Všeobecná kritika zdlouhavé přípravy staveb se téměř vždy soustředí pouze na stavební zákon. Je třeba si však uvědomit, že stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Problematika dotčených orgánů představuje závažný letitý problém. Hlavním problémem současné právní úpravy je velký počet dotčených orgánů, roztříštěnost této právní úpravy v mnoha zvláštních zákonech a rozdílnost forem vyjadřování – závazná stanoviska/stanoviska/rozhodnutí – dotčených orgánů. V mnoha zákonech není ani důsledně založena důvodnost a oprávněnost ochrany konkrétních veřejných zájmů a konkrétní požadavky na obsah závazných stanovisek a stanovisek dotčených orgánů.

V současném právním řádu je dále celá řada zvláštních zákonů upravujících pro stavebníka další požadavky, spočívající v získání dalších podkladů, povolení, výjimek atd., které jsou nezbytné pro získání finálního povolení. Nevyhovující je organizace veřejné správy, spočívající ve velké roztříštěnosti výkonu státní správy jednak mezi obecnými, speciálními a jinými stavebními úřady, ale také na úrovni obcí, krajů a rezortů. Složitá struktura stavebních úřadů se stanovením věcné a místní příslušnosti je zakotvena nejen ve stavebním zákoně, ale i v řadě dalších zákonů. Pozitivní změny nelze dosáhnout, aniž by se nezměnila organizace výkonu státní správy na úsecích umisťování a povolování realizace staveb. To vyvolá nejen zcela novou úpravu ve stavebním zákoně, ale i zásadní úpravy v mnoha souvisejících zákonech, což v důsledku bude znamenat i zcela zásadní a podstatnou reformu veřejné správy. Změna celého systému by měla přispět kromě jiného také ke zvýšení odborné úrovně, profesionality a nestrannosti rozhodování. Po sjednocení struktury stavebních úřadů bude třeba v co možná nejvyšší míře sjednotit též povolovací řízení.

Zákony související s rekodifikací veřejného stavebního práva

Územní plánování – návrh řešení

Je nezbytné zabývat se oddělením výkonu státní stavební správy od územních samospráv, a to včetně procesů územního plánování. Takovéto řešení by mj. přineslo omezení střetů zájmů, omezení zásahů samosprávy do procesů státní správy, řešení systémové podjatosti, omezení korupčních rizik nebo větší rovnováhu zájmů hájených samosprávami a zájmů hájených státní správou. Jednalo by se o zásadní změnu legislativy s nezbytností vysvětlení takovýchto změn.

Na úseku nástrojů územního plánování bude nezbytné:

- Zavedení realizačního nástroje na úrovni státu, který bude v příslušné podrobnosti řešit komplexně daný celostátně nebo evropsky významný záměr. Tento nástroj bude územněplánovací dokumentací závaznou pro rozhodování v území a umožní vládě prosadit významné záměry v potřebném čase, což povede k rychlejším procesům přípravy významných záměrů (dálnic, železnic, produktovodů), které náleží do kompetence státu; stát není závislý na rozhodnutí samosprávy (krajů nebo obcí).

- Zavedení dokumentace na úrovni vyšší než obec a nižší než kraj („nadobecní“ dokumentace), která by určovala hlavní směry rozvoje více obcí ve vymezeném správním obvodu a koordinovala jejich rozvoj. Jednalo by se o koncepční plán, který by umožnil koordinaci území více obcí, přičemž je účelné zvažovat, zda by tento dokument mohl nahradit současnou podobu územních plánů.

- Trvat na stavu, kdy obsah, schvalování a závaznost územněplánovací dokumentace obce budou vycházet z pojetí ve vyspělých státech Evropské unie. V oblasti územního plánování nebude přistoupeno k experimentům, které v mnoha případech končí vleklými spory o podobu regulace území. Územněplánovací dokumentace musí být jednoznačná, jednoduše čitelná a všem jejím adresátům ukládat rovné a splnitelné podmínky, na kterých panuje společenská, byť v mnoha případech křehká, shoda.

- Podstatná úprava institutu opatření obecné povahy ve správním řádu, případně u územněplánovacích dokumentací částečné opuštění jejich vydávání touto formou, a současně také související úprava v soudním řádu správním ve vazbě na rozsah přezkumu opatření obecné povahy.

- Zavedení důsledného časového omezení přezkumu územněplánovacích dokumentací a zákaz zpětných účinků zrušení územněplánovací dokumentace soudem tak, aby byla zvýšena právní jistota v území.

Protože je současné právní úpravě vytýkána pouze omezená úprava ve vztahu k digitalizaci a elektronizace, bude taktéž zcela nezbytné se těmto otázkám věnovat. Nejdříve bude nezbytné dokončit zavedení a implementaci jednoho standardního datového modelu pro vybrané části územněplánovacích dokumentací, následně pak také podkladů, resp. nástrojů územního plánování obecně. Souběžně s tímto bude potřeba řešit také zavedení jednotného geoportálu, na kterém budou zobrazeny veškeré výstupy územního plánování v České republice v jednotném datovém formátu tak, aby bylo umožněno nad těmito daty zpracovávat také geografické úlohy.

Dále bude potřeba zejména posílit ekonomický rozměr územního plánování zavedením vazby mezi vymezováním zastavitelných ploch na jejich zdanění (progresivní daň z nemovitosti) a založit (a to přímo zákonem) organizaci, která by prováděla průběžný výzkum v oblasti architektury urbanismu, územního plánování, stavebnictví a souvisejících disciplín.

Stavební právo hmotné – návrh řešení

Stavební právo hmotné jsou právní předpisy, které stanoví obecné požadavky na výstavbu, obsah a rozsah dokumentace/projektové dokumentace a požadavky na zpracovatele D/PD. Cílem nové právní úpravy je zjednodušení a zpřehlednění stavebního práva hmotného, což přispěje k právní jistotě všech účastníků výstavby, zejména stavebníků, projektantů, dodavatelů staveb, ale také dotčených orgánů a příslušných stavebních úřadů.

Proto je nezbytné:

– zrevidovat obecné požadavky na výstavbu, stanovit jednoznačné, technicky reálné a ekonomicky únosné, obecně závazné požadavky, představující ochranu veřejných zájmů ve výstavbě;
– sjednotit obecné požadavky na výstavbu do jednoho právního předpisu;
– sjednotit požadavky na rozsah a obsah dokumentace staveb do jednoho právního předpisu;
– v návaznosti na novou úpravu stavebního práva procesního zredukovat jednotlivé druhy dokumentací;
– zjednodušit obsahové náležitosti jednotlivých druhů dokumentací;
– umožnit předávání dokumentace stavebním úřadům a dotčeným orgánům v elektronické podobě.

Nová právní úprava stavebního práva hmotného musí být založena na důkladné analýze současné právní úpravy v ČR a jejím porovnání s obdobnými předpisy z relevantního zahraničí (např. Německo, Rakousko, Velká Británie, Skandinávie). Obecně závazné podmínky a obecné požadavky na výstavbu, představující ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, musí být stanoveny jednoznačně, musí být technicky reálné a ekonomicky únosné. S tím souvisí přehodnocení způsobu odkazů na České technické normy v právních předpisech. Dále je nezbytné zajistit odpovídající nástroje pro povinnost ČR implementovat směrnice Evropské rady a Parlamentu.

Cílem v oblasti obecných požadavků na výstavbu je vytvoření jediného právního předpisu závazného pro výstavbu v celé ČR. Úprava obecných požadavků na výstavbu v předpisech statutárních měst je nežádoucí zejména s ohledem na:

– Povinnost ČR předkládat Komisi návrhy technických předpisů a na povinnost transponovat technické Směrnice Evropského parlamentu a Rady do právního řádu ČR (tedy též do technických předpisů statutárních měst, na jejichž obsah však stát nemá prakticky žádný vliv). Při nesplnění povinné transpozice směrnice EU do technického předpisu ČR hrozí ČR vysoké sankce stanovené EU.

– Komplikace, které lze obtížně řešit v případě staveb, které zasahují na více území (může nastat nejen u liniové stavby technické nebo dopravní infrastruktury, ale též u budovy), na nichž se uplatňují různé požadavky (k takovým situacím dochází, byť zřídka, již dnes v případě staveb, které se nachází na území Středočeského kraje a částečně zasahují na území hl. m. Prahy).

V oblasti stanovení požadavků na rozsah a obsah dokumentace, včetně požadavků na zpracovatele, je cíl obdobný jako v oblasti obecných požadavků na výstavbu. Je jím jediný jednotný právní předpis, který bude stanovovat rozsah a obsah dokumentace pro všechny druhy staveb. Požadavky na zpracovatele dokumentace pak bude jednotně upravovat pouze stavební zákon.

Zjednodušení obsahu a rozsahu jednotlivých druhů dokumentací je navázáno na novou úpravu stavebního práva procesního. Je velmi reálné, že některé druhy projektových dokumentací budou bez náhrady zrušeny.

Vzhledem k tomu, že je současné právní úpravě vytýkána absence možnosti předkládání dokumentace v elektronické podobě, je nezbytné věnovat se také těmto otázkám a přijmout legislativní, organizační, technická i rozpočtová opatření, která umožní, aby mohly být dokumentace stavebním úřadům a dotčeným orgánům předávány v elektronické podobě. Ve vazbě na Koncepci zavádění metody BIM schválenou Vládou ČR usnesením č. 682 ze dne 25. 9. 2017 je třeba rovněž zohlednit možnosti využití systému BIM jako otevřené databáze informací o stavbě pro její návrh, provedení, provozování.

Problematika dotčených orgánů – návrh řešení

Prověření počtu dotčených orgánů

Ve vazbě na vymezení definice veřejného zájmu a kompetencí dotčených orgánů obsažených v jednotlivých právních předpisech (cca 40 zákonů) by mělo dojít k revizi počtu dotčených orgánů v rámci působností jednotlivých rezortů. Cílem rekodifikace veřejného práva stavebního je významná redukce počtu dotčených orgánů. Za tímto účelem je nezbytné prověřit kompetenční ustanovení zakládající postavení dotčených orgánů a zredukovat počet dotčených orgánů a jejich závazných stanovisek, popř. vyjádření stanovený zvláštními zákony na opodstatněné minimum.

K naplnění celkového cíle rekodifikace, tedy zefektivnění (zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů podle stavebního zákona), je nezbytné, aby každý ústřední orgán v rámci své působnosti u všech zákonů, které stanoví vazby na stavební zákon, zredukoval počty dotčených orgánů. Zachovat lze pouze taková postavení dotčených orgánů a k takovým etapám povolovacího procesu, která jsou skutečně opodstatněná ochranou jasně vymezených veřejných zájmů.

Vymezení dotčeného orgánu, jeho působnost a formy vyjadřování

Z hlediska působnosti dotčených orgánů je třeba zanalyzovat stávající roztříštěnost kompetencí dotčených orgánů na různých úrovních, prověřit opodstatněnost rozdílnosti forem vyjadřování (závazná stanoviska, stanoviska, správní rozhodnutí, vyjádření) a opodstatněnost vydávání několika závazných stanovisek, v případě, kdy je působnost svěřena několika správním úřadům jednoho úřadu (např. orgány ochrany přírody a krajiny). Výsledkem by měla být eliminace nadbytečných působností.

Z hlediska stanovení „nové“ formy vyjadřování dotčených orgánů, tj. namísto závazného stanoviska bude vydáváno vyjádření, dojde k eliminování a k odstranění problémů současné praxe, jako jsou dlouhé lhůty, ve kterých jsou závazná stanoviska vydávána, následné přezkumy závazných stanovisek, i spory o to, kdy závazné stanovisko vydává a v jaké fázi řízení.

Problém včasného vydávání vyjádření (závazných stanovisek) vyřeší elektronizace, kdy se předpokládá vytvoření tzv. úložiště, na které stavební úřad uloží investorem předanou dokumentaci a jednotlivé dotčené orgány budou mít na úložiště přístup. Přínosem bezesporu bude, že všichni budou posuzovat stejnou dokumentaci v daném čase a ve stanovené lhůtě, tím se zamezí jakékoli možnosti zásahů do dokumentace, což je problém současné praxe.

Definice veřejného zájmu

Je třeba jednoznačně vymezit veřejný zájem v jednotlivých právních předpisech, který je dotčen postupy dle stavebního zákona. Dále je třeba prověřit a přehodnotit důvodnost a oprávněnost ochrany konkrétních veřejných zájmů.

Úsek územního plánován – návrh řešení

Počet dotčených orgánů

V rámci rekodifikace veřejného stavebního práva je třeba prověřit kompetenční ustanovení zakládající postavení dotčených orgánů – tedy prověřit, zda je opodstatněný okruh dotčených orgánů a jejich stanovisek stanovený zvláštním zákonem k jednotlivým nástrojům územního plánování. Je nezbytné prověřit, zda je nutné tato kompetenční ustanovení zachovat, případně jakým způsobem tyto kompetence upravit.

Vymezení dotčeného orgánu a formy jeho vyjadřování

Bude třeba, aby při jednoznačném stanovování místní a věcné příslušnosti v případech, kdy dojde ke konsensu, že daný veřejný zájem je třeba opravdu hájit dotčeným orgánem, bylo důsledně respektováno ustanovení Ústavy, které stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

Je nezbytné jednoznačně vymezit:

– který správní orgán bude mít postavení dotčeného orgánu,
– které veřejné zájmy mají být chráněny,
– k jakému nástroji územního plánování nebo postupu podle stavebního zákona se bude vyjadřovat,
– z jakého hlediska,
– jakou formou se bude vyjadřovat.

I v tomto případě je nezbytné konstatovat, že jednoznačné vymezení působnosti dotčeného orgánu musí být v kompetenci jednotlivých ústředních orgánů, které zodpovídají za hájení příslušných veřejných zájmů. Je nutné, aby tyto ústřední orgány, v jejichž působnosti příslušné zákony jsou, prověřily jednotlivá ustanovení definující dotčenost orgánů hájících veřejný zájem a v rámci rekodifikace došlo k jednoznačnému stanovení jejich místní a věcné příslušnosti.

Definice veřejného zájmu

V případě, že se dotčený orgán bude vyjadřovat stanoviskem, což je nejčastější forma jednání dotčeného orgánu u nástrojů územního plánování, které není správním rozhodnutím, musí zvláštní zákon jednoznačně vymezit meze správního uvážení dotčeného orgánu (minimálně tedy definovat veřejný zájem, který je hájen – tedy z jakého hlediska se dotčený orgán vyjadřuje, případně konkretizovat důvody pro vydání negativního stanoviska). Za tímto účelem bude nutné prověřit nejen jednotlivá ustanovení definující v současném právním prostředí veřejné zájmy, ale také skutečnost, zda tento veřejný zájem vůbec je veřejným zájmem či nikoliv.

Jednoznačnost vymezení veřejných zájmů, které mají dotčené orgány hájit svými stanovisky uplatňovanými do procesů pořizování jednotlivých nástrojů územního plánování (bez územního rozhodování), musí opět být v kompetenci jednotlivých ústředních orgánů.

Právní předpisy obsahující další požadavky – návrh řešení

Nutno prověřit opodstatněnost zakotvení dalších požadavků na stavebníky i stavební úřady v různých právních předpisech, čímž by se řešila i roztříštěnost stávající právní úpravy. Je třeba nastavit jasné a jednotné požadavky, což by mělo přispět ke snížení nároků na dokládané podklady stavebníky.

Příslušnost stavebních úřadů – návrh řešení

Řešením je zásadní systémová změna spočívající v oddělení výkonu státní správy na úseku územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění od politických a zájmových vlivů územních samosprávných celků a vedoucích představitelů samosprávy a současně odebrání působnosti na úseku územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění všem dosavadním správním orgánům, včetně všech speciálních stavebních úřadů a svěření těchto působností nově zřízené samostatné a specializované soustavě stavebních úřadů na ústřední, regionální a místní úrovni, která bude integrovat všechny dosavadní typy úřadů územního plánování, obecných, speciálních a jiných stavebních úřadů a vyvlastňovacích úřadů.

V důsledku tím bude systematicky omezeno či eliminováno riziko střetu zájmů a z něj vyplývající systémové podjatosti a zároveň bude docíleno zpřehlednění kompetencí. Změna celého systému přispěje kromě jiného také ke zvýšení odborné úrovně, profesionality a nestrannosti rozhodování. Úředníci již nebudou zaměstnanci územněsamosprávných celků (obcí a krajů).

Nezanedbatelným přínosem vytvoření zcela nové struktury stavebních úřadů a s nově nastavenými kompetencemi by bylo i odstranění tzv. systémové podjatosti, která je dalším problémem prodlužujícím délku vyřízení žádosti na stavebním úřadě, přičemž tento fenomén je v současné praxi hojně využíván. Ani poslední novela zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tj. zákon č. 176/2018 Sb., který nabude účinnosti od 1. 11. 2018 bohužel neřeší problematiku tzv. systémové pojatosti dostatečně a o účinném dopadu této nové právní úpravy na správní řízení lze již v tuto chvíli pochybovat. Při zkoumání namítané podjatosti totiž nestačí posuzovat „jen a pouze samotný služební či pracovní poměr“ úřední osoby, ale musí být zohledněna a posouzena i další kritéria ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek č.j. As 89/2010-119 ze dne 20. 11. 2012).

Vytvoření Státního stavebního úřadu a transformace stavebních úřadů do určité struktury bude představovat velkou systémovou změnu, která však v důsledcích omezí dezintegraci a v některých případech i duplicity a kolize při výkonu působnosti stavebních úřadů. Pro občany to bude v důsledku znamenat i lepší orientaci v příslušnosti stavebních úřadů pro vedení řízení a rozhodování o jeho záměru.

Zřízení třístupňové soustavy stavebních úřadů zahrnující úroveň ústřední, regionální a místní budou představovat: Státní stavební úřad, krajské stavební úřady se sídlem v sídle krajů a místní stavební úřady zřízené jako regionální pracoviště krajských stavebních úřadů se sídlem v místě obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Z hierarchického uspořádání úrovní, kdy nadřízeným správním orgánem vůči místnímu stavebnímu úřadu bude krajský stavební úřad a nadřízeným správním orgánem vůči krajskému stavebnímu úřadu bude Státní stavební úřad, vyplynou i vzájemné vztahy ve správním řízení při rozhodování o opravných a dozorčích prostředcích.

Ministerstvu pro místní rozvoj bude zachována kompetence z hlediska legislativní a metodické činnosti pro úsek územního plánování, územního řízení, stavebního řádu a vyvlastnění a další agendy dalších ministerstev a dalších orgánů, čímž bude zajištěna jednotnost veškeré legislativy a metodiky pro postupy stavebních úřadů.

MMR bude jediným ústředním orgánem státní správy ve věcech územního plánování, územního řízení, stavebního řádu a vyvlastnění, a současně též v oblasti výkonu vrchního státního dozoru, plnění role ústředního orgánu státní správy ve vztahu k profesním samosprávným komorám, definování požadavků na stavby, prevence, koordinace a metodiky, přípravy návrhů právních předpisů v oblasti jeho působnosti, řízení podřízených složek, zavádění jednotných systémů výpočetní techniky a programového vybavení, mezinárodní spolupráce, vzdělávání apod. (působnost ve věcech autorizací fyzických osob činných ve výstavbě by se ponechala samosprávným komorám).

Státní stavební úřad, krajské stavební úřady a regionální pracoviště na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností převezmou veškerou rozhodovací činnost na úseku územního řízení, stavebního řádu a vyvlastnění.

Jedno povolovací řízení – návrh řešení

Cílem nově nastavených procesů by mělo být zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů v oblasti povolování staveb. Prioritou by proto měla být redukce možných správních řízení vedoucích k povolení stavby, se zaměřením na vedení jednoho jediného správního řízení. Výsledkem takového řízení by mělo být jedno povolující rozhodnutí, nahrazující všechna dílčí rozhodnutí stavebních úřadů (územní rozhodnutí a stavební povolení), rozhodnutí dalších správních orgánů i dotčených orgánů vydávaná podle platné právní úpravy. Smyslem by mělo být odstranění řetězení správních řízení a následně i správních rozhodnutí, a tím i snížení možnosti odvolávání se proti jednotlivým rozhodnutím a následných žalob podávaných u správních soudů. V případě všech liniových staveb se předpokládá speciální úprava (druhů staveb, kompetencí, procesních otázek atd.) v novém zákoně o liniových stavbách.

Jedno povolující rozhodnutí bude zahrnovat všechny dosavadní aspekty územního rozhodnutí a bude rozšířeno o některé aspekty, které byly dosud předmětem stavebního povolení (stavebně technické aspekty); bude vydáváno na základě nové dokumentace stavby s nově stanoveným obsahem a rozsahem (jednodušší dokumentace). Následně bude stavba realizována na základě prováděcí (realizační) dokumentace oznamované stavebnímu úřadu při zahájení stavby (k možnostem následného dozoru stavebního úřadu). Po dokončení stavby by stavebník předal dokumentaci skutečného provedení stavby s oznámením o uvedení stavby do užívání nebo se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu. V celém procesu by veřejné zájmy sledovaly autorizované osoby (projektant, stavbyvedoucí, technický dozor stavebníka).

Celý proces řízení bude soustředěn na koncentraci s povinností účastníků řízení, dotčených orgánů i dotčené veřejnosti uplatnit svá vyjádření k záměru co nejdříve s nastavením sankcí za nesplnění této povinnosti, tj. nepřihlížení k později uplatněným námitkám či vyjádřením. Předpokladem je, že toto jedno povolující rozhodnutí zahrnující všechna povolení potřebná k realizaci záměru bude vydávat jeden stavební úřad, který povede povolovací řízení a vydá rozhodnutí.

Základní „slučování“ řízení v jedno řízení bude provedeno v rámci právní úpravy podle stavebního zákona. Bude však třeba vyřešit, jak budou do tohoto systému začleněna další „dílčí“ řízení a na jejich základě jsou vydávaná rozhodnutí podle zvláštních zákonů.

Žaloba ve správním soudnictví má být přípustná až po té, co žalobce účinně vyčerpal všechny prostředky ochrany svých práv. Ke zrychlení a zjednodušení soudního přezkumu by pomohlo omezení přijatelnosti kasační stížnosti pouze na určité případy, např. že přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Stejně tak vyloučení či omezení odkladných účinků žalob ve stavebních věcech by zabránilo zablokování možnosti stavět i na několik let.

Pokud jde o problematiku elektronizace, budou moci stavební úřady řešit díky zavedení zcela nového systému elektronizace značnou část činností elektronicky, bude umožněno elektronické podávání formulářů i dokumentace a dalších podkladů pro řízení. Sjednocením všech používaných formátů dokumentů a vytvořením informačního systému pro elektronizaci řízení vedených u stavebních úřadů dojde ke snížení administrativní zátěže a zefektivnění činností, jak z finančního hlediska, tak z časového hlediska. Zároveň by došlo ke zvýšení efektivity výkonu veřejné správy a tím i ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR v mezinárodním prostředí. Dále by tím došlo i ke zvýšení transparentnosti celého procesu výkonu agendy v celé republice, ale také k vzájemné koordinaci jednotlivých dotčených orgánů, dotčených osob či možnosti sledování statistických údajů. Standardizací a vybudováním jednotného informačního systému bude v důsledku zajištěna vyšší úroveň služeb stavebních úřadů.

Problematika vyvlastnění – návrh řešení

Cílem nové úpravy problematiky vyvlastnění by měla být revize samotného předmětu vyvlastnění, tj. jaká práva a k jaké věci mohou být vyvlastňovacím řízením dotčena i ve vazbě na občanský zákoník při zohlednění nových institutů civilního práva a to ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. Například stávající úprava nedovoluje vyvlastnění jednotek, a to jak jednotek v režimu zákona o vlastnictví bytů, tak jednotek v režimu občanského zákoníku, protože ty nejsou ani stavbou ani pozemkem.

Je třeba prověřit účely vyvlastnění v jednotlivých speciálních zákonech, jejich konkrétnost a docílit sjednocení právní úpravy ve spolupráci s dotčenými resorty. Urychlení majetkoprávní přípravy stavebních záměrů lze docílit např. zavedením mezitímního rozhodnutí v rámci obecné úpravy vyvlastnění. Problematiku náhrad včetně oceňování je třeba řešit ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR.

Hospodářská komora zahajuje otevřenou kontinuální konferenci o rekodifikaci stavebního práva. Na svém webu bude postupně zveřejňovat jednotlivé pracovní návrhy, aby se s nimi mohla veřejnost seznámit. Do příprav zákona se může veřejnost zapojit svými podněty.

Formulář najdete na stránkách Hospodářské komory CR

Text: Antonín Gottwald, šéfredaktor časopisu Materiály pro stavbu s použitím podkladů HK ČR a MMR ČR

logo MessengerPoslat Messengerem