Cihlářský svazu Čech a Moravy je aktivním členem Cerame unie (The European Ceramic Indrustry Association). V dubnu se v jejím bruselském sídle uskutečnilo jednodenní zasedán, kterého se zúčastnil i český zástupce Ing. Jan Fiala spolu s delegáty například z Belgie, Francie, Německa, Rakouska a Dánska.

The European Ceramic Industry AssociationNa konferenci se řešila řada témat. Jako první přišla na bod jednání problematika vypouštění CO2 do ovzduší a alokace povolenek pro 4. obchodovací období EU ETS. Spalování uhlí se ukazuje jako největší problém pro celkové množství vypouštěného množství CO2 a situace je zde opravdu neudržitelná. V návrzích se projevila snaha nasměrovat celý proces spalování k ekologickým palivům, jako jsou plyn a biomasa. Promítnutím pozitivních hodnot biomasy je snahou částečně nahrazovat spalování uhlí. Navrhuje se pro biomasu hodnota nulového množství CO2. Průmysl naproti tomu musí používat paliva pro svoji činnost. Tím, že keramici preferují jako palivo pro své keramické a cihlářské pece zemní plyn, je jejich ekologická stopa spalování nejnižší. Musíme zdůraznit, že celkové množství vypouštěného CO2 v celé Evropě za všechny výrobní závody keramického průmyslu (tašky, cihly) je pouhé 1 %. Takové hodnoty další odvětví nedosahují. Další možnou cestou, jak dále snížit emise CO2, je jejich promítnutí do celkové ekologické stopy, výroby, dopravy na stavbu, ale i likvidace výrobků.

S problematikou vypouštění CO2 je úzce spojená i problematika EPD. Řešilo se Enviromentální prohlášení o produktu EPD, tedy to, co tento dokument musí obsahovat, pro koho je určený, jaké výhody přinese a co naopak vznikne pro výrobce, jaké povinnosti z něj vyplynou. Jde o posouzení výrobku z hlediska vlivu na životní prostředí. Z tohoto hlediska je keramický výrobek (pálená cihla a taška) hodnocena velmi pozitivně. Pro stanovení alokace CO2 by se měly promítnout poznatky z LCA studie.

Kdyby se celá ekologická stopa cihlářského výrobku promítala do alokace, pak by to bylo pro keramiky jen pozitivum. Diskuze se vedla i o tom, zda mají být poznatky studie LCA zaměřeny globálně nebo lokálně. Jestli se mají do jejich výsledků zařadit i hodnoty které vyplývají z použití hromadné dopravy, použití energií, spotřebované vody, hodnoty spojené s dopravou materiálu na stavbu, dopravu lidí na stavbu a do výrobního procesu a to celé promítnout jako dopad na životní prostředí a to vykazovat jako vliv výrobku na životní prostředí.

Směrem k dalšímu výužívání výrobků bylo jednoznačně řečeno, že stavby z pálených materiálů nemusí být po době užívaní jednou a více generacemi zbourány, ale že lze stavbu částečně přestavět, recyklovat a použít část výrobků opět do stavby, což bude mít pozitivní dopad na životní prostředí. Konstatovalo se, že tento postup není vhodný pro všechny stavební materiály. Závěrem první sekce se probíralo i to, že pálený materiál má svůj životní cyklus i po vyjmutí ze stavby. Keramické výrobky jsou stálou surovinou, je to produkt k dalšímu použití a jeho vliv na životní prostředí se tímto exponenciální řadou snižují.

Ve druhé polovině setkání se řešila problematika benchmarkingu. Bylo řečeno, že bychom se v této problematice měli opírat o normu ISO 14026, která řeší systematický a nepřetržitý proces. Porovnávání a měření produktů, porovnávání procesů vlastní organizace, by měly vést ke zlepšování vlastních aktivit. Zaměřovat bychom se měli na komunikaci se zákazníkem, zjišťování pozice vlastní firmy na trhu, a také pozici směrem ke své konkurenci.

Ing. Jan Fiala

logo MessengerPoslat Messengerem