V jednom z předchozích textů jsme se zabývali akustickými vlastnostni cihel Porotherm a zdiva z těchto cihel. V tomto článku na problematiku navážeme a zaměříme se na vliv konstrukčních detailů akusticky dělicích stěn.

Předchozí článek najdete zde: Konstrukce z broušených cihel Porotherm AKU Profi – Akustické vlastnosti zdiva

Nejčastějším detailem, který se řeší při stavbě bytových domů, je napojení obvodové stěny a stěny mezibytové. Popišme si možná řešení tohoto styku pro nosný stěnový systém zděný z cihel Porotherm.

Kolmé napojení

Jedná se o případ, kdy je akustická mezibytová stěna (AKU stěna) napojena na průběžnou stěnu obvodovou. V případě sendvičové obvodové konstrukce s vnějším kontaktním zateplovacím systémem) je možné toto napojení řešit třemi způsoby:

1. varianta: obvodová stěna je průběžná, AKU stěna je napojena natupo, styčná spára je zcela promaltována, spojení stěn je řešeno pomocí dvou stěnových nerezových spon v každé druhé ložné spáře (obr. 1);

Obr. 1: Kolmé napojení AKU stěny natupo na průběžnou obvodovou stěnu s ETICS, spára je promaltovaná

2. varianta: obvodová stěna je provázána s AKU stěnou. V jedné vrstvě je obvodová stěna průběžná, ve druhé vrstvě je obvodová stěna přerušena AKU stěnou dobíhající až do vnějšího líce stěny obvodové (obr. 2);

Obr. 2: Kolmé napojení AKU stěny s provázáním do vnějšího líce, každá druhá vrstva obvodového zdiva je průběžná

3. varianta: AKU stěna dobíhá v každém šáru až do vnějšího líce stěny obvodové, napojení obvodové stěny je řešeno pomocí 2 + 2 stěnových nerezových spon v každé druhé ložné spáře, svislá spára je zcela promaltována (obr. 3, 4).

Obr. 3, 4: Kolmé napojení AKU stěny, která probíhá až do vnějšího líce obvodové stěny

Jaký je rozdíl ve výsledku měření stavební vzduchové neprůzvučnosti? Nechali jsme na stavbě provést napojení stěn z cihel Porotherm 25 AKU Z na obvodové zdivo z cihel Porotherm 24 Profi podle 1. a 3. varianty. Výsledek měření podle 1. varianty (obr. 1) byl R´w = 53 dB, výsledek měření podle 3. varianty (obr. 3, 4) byl R´w = 54 dB. Rozdíl 1 dB může někomu připadat málo, je třeba si ale uvědomit, že se jedná pouze o jeden z mnoha detailů při provádění AKU stěn, které mohou ovlivnit výsledné měření stavební vzduchové neprůzvučnosti R´w. Přitom nejde pouze o splnění normou požadované hodnoty stavební vzduchové neprůzvučnosti R´w, pož (pro mezibytovou stěnu je požadováno R´w, pož ≥ 53 dB). Při správném návrhu a provedení detailů napojení AKU stěn z cihel Porotherm AKU je možné naměřit na stavbě i vyšších hodnot než požaduje norma. Vyšší stavební vzduchová neprůzvučnost, byť jenom o 3 dB, znamená pro uživatele pocitově poloviční hluk a především lepší akustický komfort. Z tohoto důvodu doporučujeme řešit napojení AKU stěny na stěnu obvodovou dle 3. varianty (obr. 3, 4).

Obr. 3, 4: Kolmé napojení AKU stěny, která probíhá až do vnějšího líce obvodové stěny

Případům, kdy je obvodová stěna řešena jako jednovrstvá z tepelněizolačních cihel, se budeme věnovat v některém dalším samostatném článku.

Zalomené napojení 

Dalším příkladem možného napojení akustické mezibytové stěny (AKU stěny) na stěnu obvodovou je tzv. „zalomené napojení“. Jedná se o případ, kdy je AKU stěna napojena na stěnu obvodovou v místě zalomení obvodové stěny.

V případě sendvičové obvodové konstrukce s ETICS je možné toto napojení řešit opět třemi způsoby, jako je tomu u napojení kolmého:

1. varianta: zalomená obvodová stěna je průběžná, AKU stěna je napojena natupo (obr. 6, 7);

Obr. 6, 7: Zalomené napojení AKU stěny natupo

2. varianta: obvodová stěna je provázána s AKU stěnou;

3. varianta: AKU stěna dobíhá v každém šáru až do vnějšího líce stěny obvodové (obr. 8).

Obr. 8: Zalomené napojení AKU stěny s provázáním do vnějšího líce obvodové stěny

Nejčastěji se při realizaci používá 1. varianta napojení, kdy AKU stěna dobíhá k vnitřnímu rohu stěny obvodové (obr. 6, 7), případně 2. varianta s provázáním jednotlivých stěn. Z měření na stavbách vyplývá, že v tomto případě může být výsledná hodnota stavební vzduchové neprůzvučnosti snížena o více, než je tomu při napojení kolmém. Ve většině případů, kdy nevyšla stavební vzduchová neprůzvučnost, se jednalo o tento detail. Proč je tomu tak? Pojďme si popsat jednotlivé příčiny možného vzniku akustického mostu (snížení výsledné stavební vzduchové neprůzvučnosti):

V současné době se používají pro zdění „neakustických“ stěn v převážné míře broušené cihly na tenkovrstvou zdicí maltu nebo na speciální PUR pěnu (Dryfix), pro zdění AKU stěn je potřeba používat zdění na klasickou maltu tl. 12 mm. V místě napojení poté dochází ke kombinaci dvou různých způsobů zdění.

Při napojení AKU stěny na stěnu obvodovou dochází ke kombinaci různých druhů zdiva s různou objemovou hmotností a různými akustickými parametry.

V rohové vazbě (otočení cihly o 90 °), při napojení různých druhů cihel a v místě dořezů vzniká množství styčných spár bez systémového zámku (P+D). V tomto případě by měla být styčná spára vždy promaltována, což se při realizaci ne vždy daří.

Pokud se zedníci rozhodnou zdivo provazovat, hrozí, že část mezibytové AKU stěny bude z „neakustických“ cihel určených pro obvodové zdivo.

Z tohoto seznamu vyplývá, že při napojení AKU stěny v místě rohové vazby obvodového zdiva je hodně míst, která je možné při realizaci pokazit a která pak negativně ovlivňují výslednou stavební vzduchovou neprůzvučnost. A to jsem ještě nepřipomněl chybějící omítku pod kontaktním zateplovacím systémem, což může mít za následek zvýraznění akustického mostu (viz článek v Materiálech pro stavbu 2/2018, kde se o vlivu jednostranné omítky na vzduchovou neprůzvučnost hovoří). Z výše uvedených důvodů doporučujeme provádět napojení AKU stěny na zalomenou stěnu obvodovou dle obr. 8, kdy je mezibytová AKU stěna provedena až do vnějšího líce obvodového zdiva tak, jako je tomu u napojení kolmého. Výrazně se tímto způsobem eliminují případné akustické mosty při napojení různých druhů zdiva.

Další možností, z hlediska akustiky velmi vhodnou, je provedení obvodových stěn pod ETICS ze stejného materiálu, který je určen na mezibytové AKU stěny. Nejen že se tímto řešením výrazně eliminují akustické mosty při napojení různých druhů zdiva, také se usnadní logistika a vlastní zdění, zlepší se pevnost zdiva, především u meziokenních pilířů, a výrazně se zlepší akustické parametry obvodové stěny. Toto je potřeba zvážit už při vlastním návrhu stavby.

Instalační šachta navazující na AKU stěnu

Pokud sousedí instalační šachta s obytnou místností (obr. 9), doporučujeme část AKU stěny vytvářející instalační šachtu omítnout. To je nutné provést ještě před vyzděním příček, tvořících instalační šachtu (obr. 10).

Obr. 10: Omítnutá AKU stěna u instalační šachty

Možná si řeknete proč? Vždyť stěna bude stejně obezděna a nebude vidět, ale z našeho měření laboratorních hodnot vzduchové neprůzvučnosti máme zjištěno, že jednostranně omítnutá AKU stěna má nižší vzduchovou neprůzvučnost o přibližně 2 dB oproti oboustranně omítnuté stěně. Výsledné snížení vzduchové neprůzvučnosti záleží na způsobu spojení cihel ve styčné spáře (pero + drážka, maltová kapsa) a na pečlivosti provedení vyzdívek – jednotlivé cihelné bloky by měly být osazeny těsně k sobě na sraz a ložné spáry plně promaltovány až do obou líců stěny.

Jednoduchý projekt – jednoduchá stavba

A nyní krátké zamyšlení nad „kouskem” projektové dokumentace. Mohu si to dovolit, protože jsem také několik let projektoval. To, jaký výsledek při měření stavební vzduchové neprůzvučnosti nakonec vyjde, ovlivní nejen realizační firma, ale do značné míry způsob, jakým je stavba navržena. Nejde jen o to podrobně zpracovat řešení detailů (např. způsoby napojení AKU stěn na okolní konstrukce), ale kolikrát se stačí při návrhu zamyslet, jak se bude stavba realizovat. Podívejme se na malý úsek zdiva o délce asi 3 m (obr. 11).

Obr. 11: Ukázka projektové dokumentace se zbytečně komplikovanou kombinací materiálů

Máme zde čtyři druhy zdiva. Vždy se jedná o cihelné zdivo tl. 300 mm. V legendě hmot k této části dokumentace bylo dokonce šest druhů cihelného zdiva o tl. 300 mm. Je to nutné? Projektanti, myslete prosím při navrhování občas i na ty, kteří budou stavbu realizovat. Objednat takové množství cihel a potom to i správně zabudovat, to je skoro nadlidský úkol. Kolikrát je to i zbytečné a v konečném důsledku to může výrazně ovlivnit nejen finance, ale i výslednou hodnotu vzduchové neprůzvučnosti. I v tomto případě spočívá krása v jednoduchosti. A neplatí to pouze o cihelném zdivu. Čím je projekt jednodušší (čisté dispoziční řešení, jasné a jednoduché konstrukční řešení, omezení různých druhů materiálů), tím je i stavba jednodušší a v konečném důsledku i levnější.

Závěr

Zkušenosti s řešením akustických detailů, zmíněných v tomto článku, se dají shrnout do doporučení uvedených níže. Je třeba ale mít na paměti, že se nejedná o kompletní výčet. Zároveň je nutné vždy každý detail řešit v kontextu celé stavby a nikoliv pouze odděleně.

Akusticky dělicí stěnu, navazující na obvodovou konstrukci s ETICS, je vhodné navrhovat a provádět až do vnějšího líce zdiva – eliminuje se tak akustický most (obr. 3, 4).

Při zdění AKU stěn není dobré šetřit maltou – styčné spáry bez zámku je třeba vždy plně promaltovat (dořezy, kolmé napojení cihel, spojení různých druhů cihel, obr. 12).

V případě, že AKU stěna tvoří část instalační šachty, sousedící s obytnou místností, je doporučeno tuto část AKU stěny omítnout ještě před vyzděním příček instalační šachty (obr. 10).

Ve fázi projektu je vhodné omezit používání více druhů materiálů nejen pro zdění, používat co nejvíce nosný sortiment (u bytových staveb cihly AKU) a zamyslet se, zda by nešel mezi­okenní pilíř, navazující na AKU stěnu vyzdít také z AKU cihel.

Text: TOMÁŠ CIMFL, Foto: Archiv autora

Ing. Tomáš Cimfl (*1969) absolvoval stavební fakultu VUT v Brně. Od roku 1994 pracoval jako samostatný projektant pozemních staveb. Od roku 2005 pracuje ve firmě Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., jako technický poradce.

logo MessengerPoslat Messengerem