Nezávislá studie zpracovaná na VŠCHT Praha srovnává dva tvarově a rozměrově téměř shodné domy. Prvním je typová dřevostavba, z níž je pak odvozen cihlový dům: Ten se liší jen „těžkým“ obvodovým zdivem z cihel Family 2in1 a tradičními materiály pro jeho dokončení. Cílem bylo se blíže odborně podívat , který z domů je šetrnější k životnímu prostředí.

Zadavatel studie byl Cihlářský svaz Čech a Moravy (CSČM), jejími zpraco­vateli a autory Doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD., MBA a Bc. Juraj Petrík z Vysoké školy chemicko-technologické v Pra­ze. Volba „nestavebního“ odborného pracoviště byla vhodná, a to zejména pro jeho věcnou i vztahovou nestran­nost.

Podklady pro dřevostavbu byly las­kavě poskytnuty Ing. Jitkou Beránko­vou, Ph.D., ředitelkou Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského, Praha, s.p. Jednalo se o rodinný dům KUBIS 631/25°+1M, jehož doku­mentaci vypracovala Ing. Eva Nava­rová, autorizovanými inženýry byly Ing. Zdeněk Chromý a Ing. David On­dra. Zpracovatel projektu byla společ­nost RD Rýmařov.

Data týkající se cihlového domu byla poskytnuta zadavatelem studie. Na zá­kladě dokumentace k dřevostavbě byla zpracována souhrnná technická zpráva a dokumentace pro provedení stavby pro dům dispozičně i provozními para­metry odpovídající výše uvedené dře­vostavbě. Zpracovatelem technické do­kumentace byl ateliér Blackback, s.r.o., autorem projektu byli Ing. Lukáš Pojar a Ing. Josef Baloušek.

Doplňme ještě, že tepelněizolační ci­helné zdivo Family 2in1, ze kterého byl referenční cihlový dům navržen, má ve svých dutinách tepelnou izolaci – pě­nový polystyrén. A to v takové míře, že obvodové zdivo z těchto cihel již neza­teplujeme. Přesto docílíme stejného nebo lepšího izolačního efektu, než u dřevostavby nebo běžné cihlové stav­by, obalené vrstvou tepelné izolace.

Metodika

Typový dům KUBIS, ze kterého byla pro účely studie odvozena cihlová stavba schodných rozměrů a podobných tepelně-izolačních vlastnostíZákladním zadáním pro environ­mentámní hodnocení obou domů byl postup „Cradle to Grave“, tedy od kolébky do hrobu, který započítává všechny fáze života domu: jeho vý­stavbu, užívání, likvidaci a s tím vším související dopravu. Toto hodnocení celého životního cyklu budov – LCA (Life Cycle Assesement) zahrnovalo celkem 11 indikátorů. Doplňme ještě, že u obou domů se uvažovala stejná životnost 50 let. To je blízké realitě u dřevostavby, cihlová stavba se běž­ně „dožívá“ sta i více let.

Energetické vlastnosti budov

Záměna obvodových stěn typové dřevostavby za cihelné stěny byla „na­stavena“ tak, aby domy měly stejnou podlahovou plochu. Protože vzoro­vá dřevostavba vykazovala průměr­ný součinitel prostupu tepla budovy Uem = 0,27 W/(m2K), bylo nakonec vy­bráno obvodové zdivo z produkce te­pelněizolačních cihel HELUZ Family 38 2in1, které ve výsledku i s „věncem“, omítkami, fasádou a okny dávalo téměř shodný průměrný součinitel prostupu tepla budovy Uem = 0,26 W/(m2K).

Hlavní závěry studie

Metodou posuzování životního cyk­lu LCA,“ píše se ve studii, „byly porov­nány environmentální dopady dvou rodinných domů, z nichž jeden byl dřevostavbou a druhý cihlovou stav­bou. Jednalo se o domy svým účelem i dispozicí srovnatelné. Zhodnocení bylo provedeno na základě poskytnuté dokumentace domů a jejich průkazů energetické náročnosti. Následující vý­znamná zjištění,“ uzavírá tato studie na str. 51, „jsou formulována výhradně na základě výsledků hodnocení dopadů životního cyklu:

Zjištění 1: Rozdíl mezi environmen­tálními dopady životního cyklu dřevo­stavby a cihlového domu není význam­ný.

Zjištění 2: Při porovnávání samotné fáze výstavby budov vykazuje cihlový dům o necelých 30 % vyšší uhlíkovou stopu než dřevostavba. S výjimkou sladkovodní toxicity však cihlový dům vykazuje ve všech ostatních oblastech dopadu (úbytek abiotických i fosilních surovin, acidifikace, eutrofizace, hu­mánní toxicita, úbytek stratosférického ozonu, tvorba fotooxidantů, terestrická ekotoxicita) lepších výsledků, než dře­vostavba. Když se do porovnání zahr­nou i dopady či benefity nakládání s materiály vzniklými z demolice, envi­ronmentální dopady obou druhů budov se vyrovnají.

Zjištění 3: Při hodnocení environ­mentálních dopadů celého životního cyklu porovnávaných budov mají do­minantní roli tepelně-izolační vlast­nosti obálky budov. Celkové výsledky environmentálních dopadů zásadním způsobem (ve většině environmentál­ních dopadů více než 90 %) ovlivňu­je užívání budov (vytápění), nikoliv to, zda je obálka domu cihlová nebo dře­vostavba.

V tabulkách Tab. 1 Tab. 2 jsou pře­hledně uvedené výsledky ekologického posouzení obou domů. Zeleně jsou podbarveny indikátory, u kterých bez započtení položky „Provoz“ má posuzo­vaný dům lepší hodnotu.

Tab. 1:

Tab. 1: Vliv na životní prostředí - dřevostavba: Výsledky indikátorů kategorií dopadu jednotlivých fází životního cyklu dřevostavby. Záporné hodnoty značí environmentální benefit získaný například recyklací odpadů či využitím odpadní energie. Zkratky: Sb – antimon, DCB – dichlorbenzen. Zeleně jsou podbarveny indikátory, v nich je dřevostavba lepší než cihlový dům.

Tab. 2:

Tab. 2: Vliv na životní prostředí - cihlový dům: Výsledky indikátorů kategorií dopadu jednotlivých fází životního cyklu cihlového domu. Záporné hodnoty značí environmentální benefit získaný například recyklací odpadů či využitím odpadní energie. Zkratky: Sb – antimon, DCB – dichlorbenzen. Zeleně jsou podbarveny indikátory, v nich je cihlový dům lepší, než dřevostavba.

Shrnutí

Bylo zjištěno,“ říká zpráva v závěreč­ném shrnutí, „že environmentální do­pady dřevostavby a cihlového domu jsou z pohledu celého životního cyklu srovnatelné.“ Z pohledu provozní nároč­nosti byly výsledky ovlivněny mírně lepší tepelnou izolací obálky cihlové stavby: V běžné praxi ale není problém izolaci dřevostavby dorovnat na úroveň cihlové­ho domu nebo lepší. To ale nelze obec­ně říct o životnosti dřevostavby. Kdyby­chom environmentální dopady obou staveb vztáhli na časový úsek 100 let, v němž bychom museli stavět dvě dře­vostavby a jednu likvidovat, výsledek by vyzněl více ve prospěch cihlové stavby, jejíž životnost převyšuje 100 let.

Poznámky redakce

Popisovaná studie od autorů Vladimí­ra Kočího a Juraje Petríka je v českém stavebnictví průlomová. Je třeba také vyzdvihnout roli CSČM, který tuto studii nechal vypracovat u nezávislého vědec­kého pracoviště na VŠCHT Praha.

Studie říká, že ekologická zátěž obou typů porovnávaných staveb – dřevo­staveb a cihlových staveb, postave­ných na úrovni současné technologie – je srovnatelná. Četní příznivci tradič­ního zdění, speciálně pak z cihel, kteří mají vztah k přírodě a její ochraně, tak nemusí řešit ekologická dilemata při výstavbě pro sebe a své blízké.

Studie nezmiňuje přesnost výpočtů, čili rozptyl hodnot, ve kterém se daná veličina pohybuje. Možná tento inter­val implicite vyplývá z řádu poslední platné číslice. Jestliže lze „ekologickou stopu“ cihly relativně přesně určit, sto­pa výrobků ze dřeva je méně určitá. Už jen těžba dřeva, jeho lesní zpracování a pak doprava surové krácené kulati­ny do dřevařského závodu spotřebuje energii, která se dřevo od dřeva a závod od závodu liší i o násobky. Následná výroba fošen, trámů, prken, dýh, laťo­vek, dřevotřískových a pilinových desek a s tím spojené sušení, napařování, lisování, formátování atd. spotřebuje v přepočtu na kg nebo m3 energii, kte­rá se také může závod od závodu pod­statně lišit.

V každém případě by explicitní de­finice intervalu přesnosti ve stanovení jednotlivých indikátorů i celkového eko­logického srovnání umožnila mnohem lépe odlišit, v čem je dřevostavba nebo cihlová stavba lepší.

Dřevostavby a cihlové stavby v nulovém provedení

V hypotetickém případě, píší autoři studie v závěru zprávy, že by byly obě budovy provozovány jako nulové domy, tzn. že by na svůj provoz nespotřebová­valy žádnou z vnějšku dodávanou ener­gii, můžeme uvažovat o modelu život­ního cyklu, který zahrnuje jen výstavbu domu, dopravu a demolici.

To zahrnuje do jisté míry i případ, říká dále zpráva, kdy se v domech vytápí bio­masou z místních zdrojů, sesbíranou a zpracovanou nejlépe ručně. Autoři studie tvrdí, že by ke spálení tohoto dře­va došlo tak jako tak a emise CO2 pova­žují ve vztahu k přírodě za vyrovnané.

Pestrost řešení

Příroda nás každý den přesvědčuje, že si navzdory lidským snahám o nor­malizaci a utahování opasků oblíbila pestrost. Jeden z vůbec nejvíc univer­zálních přírodních zákonů v prostoru i čase, zákon o stálém růstu entropie, mimo jiné také říká, že svět má na vý­běr stále více nových možností a ře­šení. Jedním z nich jsou nyní i cihlové domy bez zateplení, které přesto velmi dobře izolují teplo a nabízejí celoročně příjemné vnitřní klima.

Závěr

Jde o vůbec první studii tohoto druhu v ČR. Studie srovnává ekologické cho­vání dřevostavby a tvarově podobné cihlové stavby z pohledu jejich vlivu na životní prostředí podle metodiky LCA (Life Cycle Assesement). Výsledky říka­jí, že cihlová stavba je ekologicky stejně šetrná jako dřevostavba, a to v případě, že uvažujeme životnost domu 50 let, což je životnost dřevostavby. Pokud by­chom nastavili životní cyklus na 100 let, což je běžná doba života cihlové stav­by, výsledky této studie by hovořily více ve prospěch cihlové stavby.

Zamyšlení zadavatele studie

Podívejme se do historie, jaká si lidé stavěli obydlí. Převážně se to odvíjelo od jejich fyzických a majetkových mož­ností, s čímž souvisely i možnosti zpra­covat daný materiál. V průběhu historie tak vznikaly různé dřevostavby, kamen­né stavby, později cihlové stavby. Nyní betonové a ocelové se skleněným pláštěm. Vše bylo podřízeno tomu, jak se člověk vyvíjel resp. jeho poznání a řemeslné či průmyslově dovednosti. V podmínkách střední Evropy během posledních dvou století dominovaly stavby cihelné a pokud jde o stavby pro bydlení ve městech, pak vícepatrové bytové domy s využitím betonu. Samo­zřejmě přicházejí nové a nové materi­ály, jejich možnost použití ve stavbách pro bydlení je prakticky neohraničená.

Tradice u nás v Čechách a na Mo­ravě má své historické kořeny a opod­statnění. Cihlové stavby zde převládají z více jak 85 %. Do hor a čisté neza­sažené přírody pak patří dřevostavba se vším všudy, tzn. v podobě srubové stavby. Jde také o tradici architektury a tu bychom měli ctít, dotváří naše my­šlení a kulturu.

Žijeme dnes rychle, vše chceme mít hned, a proto se staví i dřevodomy. Je to vývoj, který je dán dobou, ale masív­ní stavby zůstanou i dalším generacím. Jde o součást naší české a středoev­ropské kultury. Uvedená studie jasně ukázala jak je to se zátěží ve vztahu k životnímu prostředí. Někdy nám po­stačí zdravý selský rozum, jindy se mu­síme „vědecky“ přesvědčovat kde je re­álná pravda.

Autor: RNDr. Jiří Hejhálek, Fotografie: Archiv

Zpracováno na základě studie „Posouzení životního cyklu dřevostavby a cihlového domu" od autorů Vladimíra Kočího a Juraje Petríka, VŠCHT Praha

logo MessengerPoslat Messengerem