Požární ochrana zděných budov

Zděná výstavba je jedním z nejstarších a nejrozšířenějších způsobů výstavby budov. Zděné budovy jsou obecně považovány za bezpečné z hlediska požární ochrany, ale i tyto budovy mohou být ohroženy požárem.

Požáry v zděných budovách mohou být způsobeny různými faktory, včetně:

+ Elektrické poruchy.

+ Požáry vzniklé z nedbalosti.

+ Požáry vzniklé úmyslně.

+ Přirozené katastrofy.

Mezi opatření, která se používají k požární ochraně zděných budov, patří:

+ Použití nehořlavých materiálů. K snížení rizika vzniku požáru se v zděných budovách používají nehořlavé materiály. Nehořlavé materiály jsou materiály, které neuvolňují při hoření žádné hořlavé plyny nebo páry. Nehořlavé materiály se používají zejména pro obklady stěn a stropů, pro podlahy a pro výrobu nábytku. 

+ Použití požárně odolných konstrukcí. K omezení šíření požáru se v zděných budovách používají požárně odolné konstrukce. Požárně odolné konstrukce jsou konstrukce, které jsou schopny odolat požáru po určitou dobu, aniž by se zřítily nebo se změnily jejich požárně technické vlastnosti. Požárně odolné konstrukce se používají zejména pro nosné konstrukce, pro obvodové stěny a pro požárně dělicí konstrukce. 

+ Instalace požárně bezpečnostních zařízení. K zajištění bezpečného evakuace osob z budovy v případě požáru se v zděných budovách instalují požárně bezpečnostní zařízení. Požárně bezpečnostní zařízení jsou zařízení, která jsou určena k signalizaci požáru, k evakuaci osob z budovy a k hašení požáru. Požárně bezpečnostní zařízení se používají zejména pro požární signalizaci, pro požární dveře a okna, pro požární únikové cesty a pro požární hydranty.

Normy podávají komplexní informace

Řešení požární bezpečnosti stavebních objektů vychází ze dvou základních norem:

– ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty,

– ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty.

Mezní stavy požární odolnosti stavebních konstrukcí jsou uvedeny v požadavkové normy:

– ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí.

Pro klasifikaci nosných požárních stěn a nosných požárních stropů jsou dány tyto základní mezní stavy požární odolnosti:

R – únosnost nebo stabilita;

E – celistvost;

I – teploty na neohřívané straně.

Pro zkoušení požární odolnosti stavebních konstrukcí jsou zavedeny tyto normy:

EN 1363-1 Základní požadavky;

EN 1363-2 Alternativní a doplňkové postupy;

EN 1364-1 Nenosné prvky – stěny;

EN 1364-2 Nenosné prvky – podhledy;

EN 1365-1 Nosné prvky – stěny;

EN 1365-2 Nosné prvky – stropy a střechy;

EN 1365-3 Nosné prvky – nosníky;

EN 1365-4 Nosné prvky – sloupy.

Hodnocení mezních stavů podle EN 1363-1 je následující:

R – Kritériem nosnosti je doba uběhlého času v minutách, po kterou zkušební prvek zachovává svou schopnost nést při zkoušce zkušební zatížení. Tato schopnost se stanoví velikostí a rychlostí deformace.

E – Kritériem celistvosti je doba uběhlého času v minutách, po kterou zkušební prvek zachovává při zkoušce svoji dělicí funkci, aniž by došlo k následujícímu:

a) vznícení přikládaného bavlněného polštářku na odvrácené straně od ohně;

b) umožnění průchodu měrek ⌀ 6 mm nebo ⌀ 25 mm;

c) souvislému plamennému hoření na odvrácené straně od ohně.

I – Kritériem izolace je doba uběhlého času v minutách, po kterou zkušební vzorek zachovává při zkoušce svoji dělicí funkci, aniž by na neohřívané straně byly dosaženy teploty, které způsobí:

a) vzrůst průměrné teploty nad počáteční průměrnou teplotou o více než 140 °C;

b) vzrůst teploty v kterémkoliv místě (včetně mobilního termoelektrického článku) nad počáteční průměrnou teplotou o více než 180 °C.

Plošné nosné i nenosné konstrukce z cihel s omítkou či bez omítky jsou podle ÈSN 73 0810 konstrukcemi nehořlavými – druhu DP1.

-jik-