K nejtradičnějším stavivům se rozhodně řadí pálené keramické bloky, ať už s dodatečným vnějším zateplením, nebo s integrovanou tepelnou izolací. 

Izolací vyplněné cihly spolehlivě zastanou náročnou dvojroli (staviva + izolace). Vlastnosti vstupních materiálů se vzájemně doplňují a podporují. Je rozhodně na místě připomenout klady samotného stavebního bloku (tloušťka stěny i tloušťka a uspořádání vnitřních žeber), které zaručují bezpečný přenos zatížení.

Pevné a přitom subtilní konstrukce se staví například z cihelných/keramických bloků pro jednovrstvé zdění s výbornými tepelněizolačními vlastnostmi, z nichž lze stavět domy ve velmi úsporném i pasivním standardu bez dodatečného zateplení.

Proč jednovrstvé konstrukce?

Prioritou skladby zděných konstrukcí je vytvoření dostatečně pevné a stabilní nosné obálky budovy pokud možno v jedné stavební operaci. Všechny konstrukce však musí zajistit i tepelnou izolaci, ochranu před vlhkostí, hlukem a plameny. Důležitou roli v úsporách energie hraje také tepelněakumulační schopnost cihelného zdiva. Maximální koeficient prostupu tepla obvodovou stěnou u rodinného domu činí: U = 0,30 W/m2K, pro nízkoenergetické domy se doporučuje U = 0,25 W/m2K, pro pasivní domy U = 0,18 až 0,12 W/m2K.

Dutinové tvárnice (děrované cihly) jsou navrženy tak, aby kladly co největší odpor při prostupu tepla. Samotný cihlářský střep obsahuje množství jemných pórů (vznikají v procesu vypalování po vyhoření odlehčujících přísad), které rovněž brání přenosu tepla. Vzniku tepelných mostů zabraňuje i systém těsných svislých spojů – pero/drážka.

Proč broušené povrchy?

Od klasických cihelných bloků se ty broušené liší především vysokou přesností vodorovné ložné plochy. To umožňuje přesné zdění na tenkou spáru, což výrazně přispívá ke snižování tepelných úniků ve spárách. Výška maltového lože se snížila z obvyklých 12 mm na 1 mm. K dalším výhodám patří úspora materiálu malty až o 80 % a zjednodušení a zrychlení práce – tenkovrstvá malta se nanáší pomocí maltovacího vozíku. Do stavby se dostává minimum vody, tím se zkracují technologické pauzy, tenkovrstvá malta velmi rychle tvrdne a konstrukci tak lze plně zatížit do 48 hodin po zdění. Zdí se na speciální tenkovrstvé malty nebo zdicí pěny…

Sofistikovanější způsob zdění vyžaduje větší přesnost. Především je nutné dbát na perfektní založení stavby (dle stavbařů se každá odchylka tam „dole“ projeví v jejím násobku tam „nahoře“). Minimální spáry kromě snížení tepelných ztrát také zjednodušují nanášení fasádních i interiérových omítek a minimalizují vznik případných prasklin.