Předešlé odpovědi zástupců učilišť a středních odborných škol ukázaly na řadu problémů. Cihlářský svaz Čech a Moravy se nyní pokusí jejich postřehy zobecnit a poskytnout některé návrhy řešení současné palčivého problému ve stavebnictví – nedostatku pracovní síly.

Jaké nároky a požadavky má společnost na OSVČ, je uvedeno v živnostenském zákoně. Tyto požadavky se v běžném životě a v běžné praxi živnostenských úřadů v nedávné době snižovaly. Dnešní praxe rychlých rekvalifikací, které vyškolí řemeslníka za dva měsíce, je špatná. Rozvoj ekonomiky by měl podporovat jen kvalitní OSVČ a zamezit zneužívání tohoto typu podnikání v šedé zóně. Dosavadní konání státu v oblasti řemesel vedlo a vede k plošné neúctě k manuální práci a k řemeslům ve společnosti.

Základním společenským zadáním pro střední školy – obory vzdělání s výučním listem – je výchova zručných řemeslníků, kteří se dokážou rozhodovat mezi zaměstnaneckým poměrem a osobou samostatně výdělečně činnou s vazbou na živnostenský zákon. Tomu je potřeba přizpůsobit vzdělávání, které vybaví absolventy oborů vzdělání jak teoretickými, tak i praktickými dovednostmi nezbytnými ke kvalitnímu výkonu profese s důrazem na manuální zručnost, praktické poznání, dobré pracovní návyky a motivaci dále se rozvíjet v oboru.

Financování a řízení

Stávající systém financování na žáka motivuje školy k přijímání maximálního možného množství žáků bez ohledu na jejich schopnosti a následně kvalitu jejich výuky. Je žádoucí vytvořit systém financování odborného technického školství založený na akcentování kvality vzdělání žáků a jejich upotřebitelnosti na trhu práce ve vazbě na specifika oborů a koncepcí rozvoje průmyslu a stavebnictví v regionu. Finančně podpořit méně početné a víceoborové třídy. Do systému financování odborných technických škol včlenit princip spoluúčasti firem na vzdělávacím procesu opřený o motivující daňové úlevy.

Je nutno změnit systém financování středního školství tak, aby přidělované finanční prostředky odpovídaly reálným nákladům na výuku, kryly zákonem dané náklady a aby bylo zamezeno možnosti svévolných úprav přidělovaných částek zřizovateli škol (např. na obor v jednom kraji 25 000 Kč na žáka, na tentýž obor v jiném kraji 40 000 Kč na žáka).

Systémově na celostátní úrovni řešit spolupráci škol a partnerů z řad firem ve spolupráci se zaměstnavatelskými svazy a komorami. Zpracovat „Kooperativní model spolupráce škol a firem“, který bude založen zejména na:

– výrazném zvýšení prestiže technických oborů,

– podmínkách pro zajištění exkurzí, stáží a praxí pro žáky a povinných stáží pro pedagogické pracovníky v reálném prostředí podniků,

– poskytování relevantních informací o oborech a potřebách trhu práce,

– spolupráci při přípravě školních vzdělávacích programů,

– účasti odborníků působících v ČSSI, ČKAIT a podnikatelských subjektech na přímé výuce žáků škol, účasti zástupců zaměstnavatelských svazů, komor významných firem při závěrečných zkouškách a možnosti vykonávat tyto zkoušky ve spolupráci se zaměstnavateli na jejich pracovištích.

V případě, že škola je zaměřena na jeden technický obor v rámci stavebnictví, je nezbytné upřednostňovat ve vedení školy techniky s odborností a praxí v oboru. Důvodem je předpoklad lepšího propojení s odbornou veřejností v regionu a lepší spolupráce s oborovými organizacemi. To má přímou vazbu i na zvýšení prestiže vzdělávací instituce a kvalitu výuky.

Každá škola, která má více oborů, se potýká víceméně s upřednostňováním některých oborů (maturitní obory x učební obory, stavební obory x službové obory x pečovatelské obory x technické obory, všeobecné předměty x odborné předměty). Z pochopitelných důvodů každý upřednostňuje odbornost, která je mu bližší. Ve vedení školy, kde je více oborů, by v užším vedení školy mělo být respektováno poměrné zastoupení jednotlivých oborů. Ve školách, kde se učí více učebních oborů, by měl být odpovědný zástupce (ve smyslu živnostenského zákona a prováděcích předpisů autorizačního zákona) pro stavební obory členem užšího vedení školy podřízený přímo řediteli, nemá-li ředitel sám stavební vzdělání.

Měla by též být jasně dána hranice odpovědnosti ve vztahu k provádění a realizaci zakázek ve vztahu k živnostenskému zákonu. Samozřejmostí by měla být účast zástupce stavebních oborů ve školské radě.

Zamezit slučování středních škol ve větší různorodé celky, kterého jsme dnes svědky. Sloučení gymnázia, obchodní akademie a učiliště s technickými a službovými obory je nelogické, neekonomické a snižuje úroveň středního školství.

Daňové úlevy

Při daňových úlevách umožnit firmám odečtení uznatelných nákladů, které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů nebo na základě smluv o spolupráci se školami podle školského zákona.

Umožnit vytvoření školních stipendijních fondů přesunem části finančních prostředků získaných z produktivní činnosti žáka v rámci odborných praxí. Pro lepší uplatnitelnost na trhu práce by měli být absolventi řemeslných stavebních oborů vybaveni dalšími kompetencemi, které jsou obsaženy v RVP.

Mezi tyto kompetence patří: řidičský průkaz,jeřábnický průkaz,svářečský průkaz,oprávnění pro obsluhu motorové pily,lešenářský průkaz,zkouška podle vyhlášky č. 50 pro elektro obory.

Systém daňových úlev zaměřit zejména na motivační příspěvky poskytované na základě smluvního vztahu jako: stipendia,příspěvky na stravování,ubytování,vzdělávání ve specializovaných zařízeních dané profese,jízdné MHD,nářadí a pořízení osobních ochranných prostředků,náklady materiálního charakteru pro školská zařízení,spojená s podporou odborného vzdělávání,náklady, plynoucí ze smluv mezi žákem a firmoua smluv mezi školou a firmou,náklady na strojní park, materiální vybavení ve školách,náklady, vynaložené na žáka účastnícího se praktickéhovyučování nebo odborné praxe při realizaci zakázkyfirmou (nižší produktivita práce žáků na stavbách,zvýšená spotřeba stavebních materiálů, náklady nazvýšenou bezpečnost, školení),náklady na stáže učitelů odborného výcviku a učitelůodborných předmětů,náklady na společné akce, které organizují školyspolečně s firmami (např. olympiáda řemesel),náklady na akce propagující odborné vzdělávání naevropské či světové úrovni (euroskills, worldskills),náklady související se zvyšováním jazykových znalostí žáka.

V souvislosti s výkonem odborné praxe žáků při realizaci zakázek pro stavební firmy optimalizovat výši příjmu žáka za vykonanou práci a následně zahrnout do daňových úlev firmy jako nezbytnou hodnotu předaných zkušeností. Snížit administrativní náročnost při sjednávání spolupráce škol a stavebních firem.

Současné znění zákona o daních z příjmů umožňuje provést poplatníkovi odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta. Odpočet je stanoven na základě počtu hodin „odučených“ na pracovišti poplatníka a paušální částky na hodinu ve výši 200 Kč. S ohledem na agendu spojenou se zajištěním výuky a se společenským přínosem zapojení žáků do praxe navrhujeme zvýšit paušální částku na 500 Kč, případně částku segmentovat podle charakteru výrobního procesu, s ohledem na již výše uvedenou výhradu k uplatnění odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání ve stavební výrobě, kde je tento odpočet nedosažitelný.

Využití prostředků EU

Pro vyšší podporu oborů vzdělání s výučním listem a při dodržení předpisů o veřejné podpoře v letech 2014–2020 využít finanční prostředky EU – zejména ESF či Erasmus+ (dříve Leonardo da Vinci). Podporu směřovat do zlepšení technického stavu objektů, ve kterých probíhá výuka, a do technologických částí (stroje, zařízení, ruční a elektrické nářadí, informační technologie, počítače, multimédia atd.). Umožnit podporu pilotních projektů zaměřených na podporu partnerství firem a škol (náklady na právní služby, spotřebovaný materiál, používané technologie, zvýšené nároky na bezpečnost a propagaci).

Zahrnout do podporovaných činností projekty zlepšující informovanost veřejnosti o stavebních řemeslech, jejich historii, současnosti a významu pro společnost. Posoudit možnosti, jak podpořit realizaci stavebních děl přímo školskými zařízeními jako zhotoviteli drobných zakázek.

Zvýšení požadavků na odbornost pro výkon stavebního řemesla

Jaké nároky a požadavky má společnost na OSVČ, je uvedeno v živnostenském zákoně. Tyto požadavky se v běžném životě a v běžné praxi živnostenských úřadů v nedávné době snižovaly. Dnešní praxe rychlých rekvalifikací, které vyškolí řemeslníka za dva měsíce, je špatná. Rozvoj ekonomiky by měl podporovat jen kvalitní OSVČ a zamezit zneužívání tohoto typu podnikání v šedé zóně. Dosavadní konání státu v oblasti řemesel vedlo a vede k plošné neúctě k manuální práci a k řemeslům ve společnosti.

Cílem navrhovaných změn je vychovat jedince s klasickým řemeslným základem, který by se po absolvování oboru vzdělání s výučním listem samostatně orientoval a profesionálně pracoval ve stavební výrobě, tedy na stavbách, dokázal pracovat samostatně, spolupracoval v kolektivu i s ostatními řemesly. Má všeobecnou představu o jejich režimu, bude se snadněji a lépe dále vzdělávat a rozšiřovat si odbornost v dalším stavebním řemesle.

V případě, že o absolventa oboru vzdělání s výučním listem má zájem podnikatelský subjekt, je možné jeho specializaci formovat již na škole při vzájemné spolupráci školy a firmy. Všeobecným řemeslným základem by měl projít každý. Představa našeho školství, že z kohokoliv udělá po absolvování krátkodobého kurzu řemeslníka, není dobrá.

Návrh na zvýšení požadavků na odbornost OSVČ pro výkon stavebních řemesel:

– Intenzivnější zapojení řemeslných cechů, svazů, komor.

– Výuční list a minimální praxe v oboru jako základní předpoklad pro vydání živnostenského listu na řemeslnou živnost (živnostenský list by měli dostat jen absolventi H oborů).

– Zavedení institutu mistrovské zkoušky do živnostenského zákona jako předpoklad pro vykonávání vázané živnosti, zejména ve vztahu k veřejným zakázkám.

– Zavedení institutu celoživotního vzdělávání v určitých časových cyklech jako podmínku (povinného) členství u cechů, zejména u vázaných živností.

– Celoživotní vzdělání jen formou akreditovaných programů u prověřených institucí: vzdělávací akce, školení u výrobců materiálů a technologií, odběr odborné literatury, seznam provedených zakázek s jednoduchým ekonomickým vyhodnocením.

– U cechů vedení seznamů řemeslníků s portfoliem, které bude obsahovat i údaje o dosaženém vzdělání a odborné způsobilosti.

– Zavedení kmenových oborů jako základní prvek výuky oborů vzdělání s výučním listem. Příklad: kmenovým oborem je zedník, u kterého bude stanoven základní rozsah znalostí a dovedností, které má umět uplatňovat v praxi, z nich bude zařazen výběr témat do závěrečné zkoušky v rozsahu zhruba jejich 60 % a zbytek doplní škola v dohodě s firmami jako specializaci.

– Využívat tuto specializaci školami pro reakci na potřeby trhu práce, další specializace by byla rozšířením řemeslnického portfolia jedince. Učební obor by byl jeden, nedělat zbytečně z každé specializace učební obor.

– Zaměstnanci státní a veřejné správy, kteří jsou v pracovním nebo služebním poměru, by neměli aktivně vykonávat živnostenskou činnost.

Zpracovali členové expertní skupiny SPS v ČR pro odborné školství

Text: Jiří Kučera | Foto: Archiv