S křivoklátskými kopci za jedním plotem a údolím Berounky za druhým se bydlí krásně pětičlenné rodině v domě na vršku na předměstí Berouna, doslova na vyhlídce, po které se jmenuje i tamní ulice. 

Mladý pár se třemi syny by mohl vyprávět, jaké následky (v tom dobrém slova smyslu) může mít jeden oběd v Berouně, když hledáte vhodný pozemek pro dům. „S manželkou jsme oba z hor, takže jsme hledali lokalitu s kopci za Prahou a už jsme měli v pondělí složit zálohu na jeden pozemek u Kladna, ale omylem jsme se zajeli o víkendu naobědvat se do Berouna a už jsme tu zůstali,“ začíná vyprávění Jiří, jak položili základní kámen, respektive cihlu Heluz ke svému domu. Ač pozemek už v té době byl rezervován, nakonec se jim ho podařilo získat. 

Žena řešila infrastrukturu, manžel stavební materiál 

Zatímco manželka stanovila při výběru lokality kritéria pro občanskou vybavenost a dopravní dostupnost („Je tu veškerá infrastruktura a autem jsme za 12 minut v Praze na Zličíně.“), manžel coby vystudovaný stavař měl rozhodující slovo při výběru stavebních materiálů.

„Chtěli jsme stavět trendově, tedy zdravý a nízkoenergetický či pasivní dům. Zvažovali jsme i dřevostavbu, ale když jsme se dostali k cihlám HELUZ Family, s nimiž stavěl soused a které nám umožnily realizovat dům na úrovni pasivního bez dodatečného zateplení, byly pro nás jasnou volbou. Jsem přesvědčen, že bez polystyrenu dům lépe dýchá,“ vysvětluje svůj výběr Jiří a přidává historku o myšmi prokousaném polystyrenu na domě kolegy, který dodatečně zateploval. Jeho volbu chválí i manželka: „Pocitově jsem dřevostavbám moc nevěřila, cítím se lépe v cihlovém domě, přijde mi stabilnější, bezpečnější. Jsme na kopci a tady dost fouká, takže když se tu prohnal vichr, snad orkán, mysleli jsme si, že naši sousedé, kteří mají dřevostavbu, chudinky snad odletí. V tu chvíli jsem byla ráda, že máme zděný cihlový dům.“ 

Nejdříve okukovali dům sousedů, kteří stavěli z HELUZ FAMILY

Podobně osudové jako oběd v Berouně bylo pro oba i setkání s architektem a zástupcem z projekční a stavební firmy, která stavěla dům na sousedním pozemku z cihelných bloků HELUZ. Svůj původní projekt proto manželé zahodili a vybrali si architektonicky čistý a (v tom dobrém slova smyslu) jednoduchý dům, který jim vyhovoval i dispozičně. „Trošku jsme sousedy okukovali, líbil se nám ten čistý styl,“ vzpomíná majitelka. 

Záměrem bylo vytvořit rodinný dům s parametry splňujícími nízkoenergetický až pasivní standard. Proto architekt navrhl kompaktní a jednoduchý tvar domu s praktickou dispozicí a účelovou kompozicí okenních otvorů. Jedná se o dvoupodlažní stavbu zděného stěnového systému, základovou konstrukci objektu tvoří základové pasy a deska. Střecha je šikmá sedlová s dřevěnou nosnou konstrukcí. Stavba je vyzděná z tepelněizolačních cihel HELUZ FAMILY 50 broušená, určených pro jednovrstvé obvodové zdivo bez dodatečného zateplení.

Broušené cihly HELUZ FAMILY mají výborné tepelněizolační vlastnosti (součinitel prostupu tepla U= 0,14 W/m2K). Vyznačují se propracovanou geometrií cihelného bloku, která minimalizuje prostup tepla při zachování vysoké pevnosti. Obvodové zdivo tvoří zároveň svislé nosné konstrukce budovy a je zakončeno železobetonovým obvodovým věncem. Překlady jsou keramické ze systému HELUZ a stejně tak příčky – HELUZ 11,5 cm pro nenosné zdivo. Hmota rodinného domu má obdélníkový půdorys o rozměrech 10,75 x 8m a je zastřešena šikmou střechou bez přesahu. 

Minimum chodeb, maximum světla 

„Dispozičně je objekt navržen tak, aby byla maximalizována plocha hlavní pobytové místnosti,“ popisuje koncepci architekt a pokračuje: „Vzhledem k velikosti půdorysu jsou vnitřní komunikace minimalizovány. Dvoupodlažní dispozice je rozdělena na vstupní patro určené ke společnému pobytu rodiny a na patro klidové s ložnicemi a koupelnou. Vstup do domu je navržen přes zádveří, ze kterého je vstup do technické místnosti, hygienického zázemí a obytného prostoru s kuchyňským koutem a spíží. Dominantou obytného prostoru je bezesporu křivočaré schodiště, spojující obě podlaží objektu. Nástupní polovina schodiště je odkrytá směrem do obytné místnosti. Tím celý hlavní obytný prostor získal pocitově větší objem a je propojen s podkrovním patrem. V tom se nachází společná koupelna, ložnice se šatnou a dva pokoje. Kompozice oken vychází z dispozičního řešení objektu ­ velké prosklené plochy jsou navrženy v obytném prostoru a i v soukromých pokojích je podíl plochy prosklení nezanedbatelný, proto je celý interiér rodinného domu velmi dobře prosvětlen.“

Převážná část domu je omítnuta světlou fasádní omítkou. Pro podpoření architektonického výrazu a zvýraznění kompozice ploch ve fasádě bylo mezi okny ve štítech použito obkladové dřevo a stejně tak je dřevem obložena přilehlá garáž. Nerezový komín na fasádě štítové zdi bude rovněž nezanedbatelným prvkem dotvářejícím architekturu domu. „Styl pana architekta nám byl sympatický, je to pohledově čistá stavba, žádné přesahy, výklenky nebo balkony, tento koncept nám byl blízký. Upravovali jsme jen drobnosti, třeba posunutí příčky kvůli skříni,“ pokračuje Jiří . 

Nízké účty za elektřinu příjemně překvapily 

Objekt byl navržen jako nízkoenergetický dům, vytápění objektu je řešeno tepelným čerpadlem a vodním systémem podlahového vytápění ve všech místnostech. „Podle účtů za elektřinu si myslím, že jsme skoro pasivní dům,“ říká spokojeně Jiří. „Elektřinou topíme, vaříme i ohříváme vodu, plyn totiž nemáme, takže jsem čekal, že faktury za elektřinu budou vyšší a jsem příjemně překvapen. Přispěly k tomu určitě stavební materiály i tepelné čerpadlo.“

Stejně tak pociťují tepelněizolační přednosti cihel obyvatelé domu v letních vedrech. „Zdi horko nepustí, přicházeli jsme do příjemného chládku,“ vzpomíná na letní tropy Lucie. Ale jako každý, i oni by příště udělali něco jinak. „Dům bych upravil dispozičně, protože stavět jsme začali ve čtyřech a nyní už je nás pět,“ uzavřel Jiří.