Neočekávaně rychlý rozmach a velká obliba plněných cihel na stavbách rodinných domů v ČR přinesly řadu zkušeností a specifik z realizovaných staveb.

Použití cihel začíná založením první řady na základové desce. Doporučené řešení založení pro zdivo tloušťky 300, 380, 440 i 500 mm je konstrukčně podobné.

Založení soklu využívá možnosti dané novelou normy ČSN 73 0540-2 z října 2011 a odpovídá požadavkům na takový detail kladeným zejména na nejnižší povrchovou teplotu v koutu u podlahy. Tloušťka tepelné izolace ve skladbě podlahy na detailech je doporučena na 10 cm. Pro stavby domů v chladnějších oblastech (s návrhovou venkovní teplotou ≤ –17 °C) je doporučená tloušťka izolace podlahy 15 cm.

Veškeré konstrukce nad základovou deskou musí být chráněny proti vodě a radonu, k čemuž je obvykle využíván asfaltový pás položený na celé ploše základové desky a vytažený minimálně 30 cm nad terén. Pro první řadu zdiva je doporučeno použít soklové cihly. Cihly jsou ze spodní strany opatřeny hydrofobizačním přípravkem proti nasáknutí vodou stojící na základové nebo stropní desce. První vrstva broušeného zdiva plněného minerální vatou se zakládá na vyrovnávací vrstvu zakládací malty, následující řady zdiva jsou zděny na tenkovrstvou maltu nebo lepidlo pro zdění.

Další alternativní řešení pro založení stěny na základové desce používá pro první řadu zdivo tloušťky 300 mm, doplněné o tepelný izolant. Tepelnou izolaci v soklové části je potřeba provést z vnější strany domu a protáhnout podél základu nad rovinu upraveného terénu alespoň 300 mm. Takové řešení je ověřeno praxí a do října 2011 bylo i normou ČSN 73 0540-2 vyžadováno. Řešení s dodatečnou přidanou izolací je nejlepší z hlediska provádění omítek a lepení klinkerových pásků, jelikož tepelná izolace vytvoří lepší podklad pod omítky než asfaltový pás.

Navržené řešení v soklové části využívá výborných izolačních vlastností cihel Porotherm T Profi. Vzhledem k větší tloušťce podélných žeber keramické tvarovky (18 mm), která jsou ve zdivu umístěna nad sebou, může být v porovnání s obdobnými tvarovkami s malými otvory využito vysoké pevnosti keramického střepu jako nosné části. Smykové napětí na hraně mezi první a druhou řadou je přenášeno plynule a rovnoměrně, a to i v případě varianty soklu s vykonzolováním druhé řady zdiva.

Tepelný izolant probíhá zdivem a průběžně vzhůru není (s výjimkou 1 mm tenkovrstvé malty) přerušován. To umožňuje dosažení vynikajících hodnot tepelné ochrany, které byly nejen teoreticky odvozeny, ale i ověřeny praktickým měřením reálných stěn.

Postupy a okrajové podmínky podrobných výpočtů, kterými se hodnotí detaily, shrnuje norma ČSN EN ISO 10211 z roku 2018. Pro soklové partie je potřeba upozornit na národní poznámku ze s. 17, která zavádí adiabatickou hranici v řezné rovině zeminy na hodnotě +5 °C. Pro hodnocení povrchové teploty v soklové části to prakticky znamená, že teplota v zemině 3 metry pod povrchem je +5 °C. Tento předpoklad odpovídá reálnému fungování. Přesto bývá často u hodnotitelů detailů opomenut.

Zdroj: Materiály pro stavbu, Wienerberger (Porotherm)