Myšlenka samočinných hracích strojů, tzv. automatofonů, je poměrně stará, již v 10. st. byly zhotovovány píšťalové systémy ovládané dřevěnými kolíky naraženými na dřevěném válci. Technickým převratem byl vynález děrného štítku J. M. Jaquardem v roce 1795. 

Technologie původně navržená k ovládání tkalcovských strojů byla později použita na programování flašinetů, orchestrionů a dalších hracích automatů. 

Bobrovka jako základ keramomatu

K výrobě „keramomatu“, tedy automatu ovládajícího keramické střešní tašky, jsem se dostal tak trochu náhodou. V minulosti jsem vytvořil několik netradičních hudebních nástrojů využívajících různé stavební prvky (keramohousle, keramoviola, keramobasa, keramocajón a několik keramofonů).

Především u výroby čtveřice keramofonů jsem měl možnost seznámit se s výbornými akustickými vlastnostmi keramických střešních krytin. Tyto zkušenosti jsem využil i při stavbě experimentálního hudebního automatu využívajícího bobrovky jako oscilačního prvku. Bobrovky, respektive jejich varianty v podobě půlené tašky, lze při vhodné délce a správném uchycení úderem rozeznít a využít je jako životaschopný hudební nástroj.

Řada osmi kusů půlbobrovek různé délky vyladěných do stupnice C dur a pružně uložených na provázcích a dále na ocelové nosné konstrukci vytváří základ netradičního hudebního nástroje. V této fázi se jedná o jakousi nápodobu xylofonu či metalofonu, ovšem s keramickými hracími prvky. Hrát na něj lze v této chvíli pomocí běžných paliček s gumovou, dřevěnou či kovovou hlavou. Pro účel automatizace jsem ale ze zadní strany nástroje připojil řadu elektromagnetů s pohyblivým jádrem rozeznívajícím jednotlivé hrací kameny.

Prostřednictvím elektrických impulzů lze tedy cíleně ovládat jednotlivé střešní tašky a generovat tóny. K celkovému ovládání tohoto zařízení lze přistoupit několika cestami od již zmíněného zcela mechanického řešení přes poloautomatickou obsluhu s účastí člověka až po řešení zcela závislé na počítači. Já jsem použil poslední, plně digitální možnost, založenou na mikrokontroleru Arduino Mega 2560. Mikroprocesor z rodiny čipů Atmel umožnil vytvoření kompaktního zařízení s dostatečnou paměťovou kapacitou na uložení nepřeberného množství hudebních ukázek demonstrujících akustické možnosti střešních tašek. Jako bonus jsem naprogramoval také možnost přímé hry jednotlivých tónů hráčem. Pro lepší ovládání jsem keramomat osadil LCD displayem zobrazujícím probíhající hudební akce a bezdrátovým dálkovým ovladačem na bázi infračerveného záření.

Keramomat lze dále rozšiřovat jak po stránce hudebního rozsahu, tak množství použitých melodií. Nabízí se i možnost interpretace hudebních dat v celosvětově rozšířeném formátu MIDI, používaném pro komunikaci mezi elektronickými hudebními nástroji.

Vysoká odolnost střešních tašek

Hra na keramofony a keramomat je jistě netradiční zkouškou kvality tašek. S pochvalou konstatuji, že během koncertů jsem na bobrovky provedl desetitisíce úderů různými typy paliček a ani jedna nepraskla, což jistě svědčí o vysoké kvalitě produktů společnosti Wienerberger.

Zdroj: Tondach (Wienerberger)