Přestože zleva i zprava na nás útočí informace o klimatické katastrofě oteplování Země, většina stavařské obce včetně výzkumných týmů řeší především, jak ochránit dům před mrazem. A to často i za cenu snižování konstrukční stability objektu nesmyslným zlehčováním konstrukce odebíráním „hmotného“ konstrukčního materiálu. K čemu pak může dojít, bylo vidět i na několika novostavbách při nedávném tornádu na Moravě.

Filozofie zateplování přitom na svou obhajobu klade především snahu snížit energetickou náročnost budov. Bohužel se však v poslední době ozývají stále častěji hlasy upozorňující na fakt, že to, co se v zimě ušetří na topení, se výrazně prodraží v létě na chlazení. Ani moderní architektura tomu nepřispívá – zatímco naši předci na základě staletých zkušeností doplňovali své domy římsami (v létě odstínily a ochránily před deštěm, v zimě před sněhem), v současnosti jsou oblíbené fasády bez jakýchkoliv výstupků.

Samozřejmě, dobrá tepelná izolace neuškodí, ale v horkém létě to nestačí. Pro zlepšení mikroklimatu v létě potřebujeme také „hmotu“ s tepelnou akumulací, která vyrovná teplotu mezi výkyvy den/noc. Proto jako optimální je považováno keramické zdivo – po obvodě tepelněizolační bloky a uvnitř klasické z nevylehčené keramiky (vhodné tzv. akustické).

Otázkou pak samozřejmě zůstává střecha. Z hlediska tepelných ztrát i zisků jde o nejexponovanější část objektu. Šikmé střechy se obvykle řeší jako klasická dřevěná konstrukce v kombinaci s tepelnou izolací. To je samozřejmě konstrukce s minimem akumulace. V zimě lze eliminovat dostatečným zateplením, ale v letních měsících to není tak účinné. Zanedlouho po východu slunce se podkroví v létě extrémně rychle ohřívá. Na zlepšení mikroklimatu bez dalších energetických vstupů (klimatizace) je optimální realizovat těžkou střechu s dostatečnou akumulací tepla. A o tom, že se to opravdu projeví, můžeme porovnat bydlení v domě s plochou těžkou keramobetonovou střechou a v podkroví s lehkým krovem.

Je to již 15 let, kdy jsem poprvé navrhoval klenutou keramobetonovou střechu z vložek MIAKO a trámů Porotherm. Následně průkopník „těžkých střech“ Ing. Adam Kurdík navrhl několik těžkých střech z keramobetonových stropů Porotherm s celoplošnou nadbetonávkou na běžných domcích.

Ivo Petrášek, statik firmy Wienerberger s.r.o.

Článek vyšel v časopise Materiály pro stavbu 5/2021