Jaké jsou největší benefity jednovrstvého zdění? Jsou lepší cihly plněné izolantem, nebo je lepší stavět z cihel klasických a zateplovat zvenku? Kdy dává smysl jednovrstvé zdivo a kdy zateplení?

V jednovrstvé konstrukci stavební materiál plní téměř všechny nejdůležitější funkce, které od konstrukce očekáváme. Tedy únosnost, požární odolnost, tepelně technickou a zvukově izolační funkci. V jednovrstvém zdivu to jsou právě cihly, které přebírají nejzásadnější funkce konstrukce.

Cihelné bloky pro jednovrstvou konstrukci představují v podstatě malé prefabrikráty, u kterých jsou hlavní vlastnosti získávány již při výrobě cihel a tím je tedy zaručena jejich stálá kvalita. Jednovrstvému zdivu konkurují konstrukce složené z několika materiálů, kde každý materiál, resp. materiálová vrstva plní jednu hlavní funkci. Jedná se např. o sendvičové konstrukce typu železobetonová monolitická stěna, která má funkci statickou, požární, zvukověizolační a na tuto stěnu se aplikuje zateplovací systém, který plní zejména tepelnětechnickou funkci konstrukce. Dalšími konkurenčními systémy jsou např. zděné domy z běžných cihel opatřených zateplovacími systémy, domy ze železobetonu, skeletové stavby s výplňovým zdivem nebo dřevostavby lehkého typu.

Obecně nelze říct, že jedna nebo druhá varianta je špatně. Můžeme ovšem říct, která varianta je lepší, výhodnější nebo technologicky logičtější. Každá z těchto metod má své specifické výhody a nevýhody, které jsou důležité pro celkové hodnocení a výběr nejvhodnějšího řešení pro konkrétní stavbu. Pokud budeme hledět pouze na součinitel prostupu tepla, pak se nám bude zdát, že obě varianty jsou správné. Zkusme se však podívat na všechny ostatní hodnoty a na dům jako celek. 

Zateplení fasád

Vnější izolace domu má rozhodně své opodstatnění u starších budov nebo starších rodinných domů. Pokud si majitelé domu obvodový plášť zateplí, ušetří náklady za energii, zejména na vytápění. Nezanedbatelná je i ochrana před přehříváním konstrukce v létě a před promrzáním v zimních měsících, která přispívá ke zvýšení stability domu, a tak i k celkové vyšší tepelné pohodě jeho obyvatel.

Současný trh nabízí celou řadu různých variant zateplení fasády. Nejběžněji používanou metodou je kontaktní zateplení, které je jednodušší na provedení a časově i finančně méně náročné než systém provětrávané fasády. K výhodám provětrávaných fasád naopak patří skutečnost, že tato technologie umožňuje suchou montáž, takže stavba není tolik závislá na počasí a ročním období. Navíc odchod vodní páry ze stěny není prakticky nijak omezen. Obvodové stěny lze izolovat i z vnitřní strany. Tento princip se uplatňuje převážně u historických staveb, kde není možné izolovat zvenčí například proto, že je historická fasáda památkově chráněna.

Kontaktní zateplovací systém s izolantem z polystyrenu nebo minerálních vláken má v řadě evropských zemí více než třicetiletou tradici a úspěšně se díky němu dosahuje snížení tepelných ztrát budov. Funkčnost a životnost tohoto uceleného stavebního systému zaručuje použití certifikovaných materiálů a výrobků. Stejně důležitá je ale i kvalita přípravy a vlastních prací při realizaci zateplení. K častým chybám patří právě provádění zateplení – často zcela bez projektu nebo podle špatně provedeného projektu, který neřeší podrobně jednotlivé detaily zateplovacího systému. Velkou pozornost je také nutné věnovat provedení řemeslných prací – přípravě podkladu před lepením tepelného izolantu, správnému lepení desek tepelného izolantu i provedení armovací vrstvy, kotvení talířovými hmoždinkami a těsnění. Ke vzniku vad u kontaktních systémů dochází často také kvůli nevyhovujícím povětrnostním podmínkám při zateplování.

Pokud jde o již stojící objekt, který chce obstát v současné době a plnit současné požadavky, má správně provedené vnější zateplení samozřejmě smysl.

Jednovrstvé zdivo

U nových budov je použití vnější izolace ale problematické. Obecně lze konstatovat, že jednovrstvé zdivo šetří prostorem i časem, protože bez nutnosti zateplení stačí pouze vnější omítka a finální vrstva.

Kromě kratší životnosti venkovního zateplení, tu je ještě další problém. Je to vlhkost. Pokud se postaví nový dům, trvá nějakou dobu, než stavba vyschne. V praxi se však zateplení aplikuje ihned po jejím dokončení. Zejména při nekvalitně provedeném zateplení se stává, že vlhkost nemůže uniknout z pláště domu a kondenzuje ve zdivu. Výsledkem může být vznik zdraví nebezpečných plísní uvnitř domu, které se jen velmi obtížně odstraňují. Stejně tak je třeba se zajímat o možnosti chyb, které se u několikavrstvé konstrukce mohou vyskytnout spíš než u jednovrstvé. Samozřejmě i pro jednovrstvé zdivo platí, že správně funguje jen pokud je dobře a kvalitně provedeno. 

Výhody jednovrstvého zdiva

• Životnost a ekologie

Životnost cihel se odhaduje na 180 let a je podstatně delší než životnost samotného zateplovacího systému, který výrobce garantuje po dobu 30 let. Zdivo je pevné, ohnivzdorné, odolá extrémnímu počasí i různým organismům. Stavba po dokončení nepracuje, nehrozí popraskání omítek ani jiné deformace. Cihelné zdivo opatřené vnitřní a vnější omítkou je zároveň daleko méně náchylné na degradaci. Ať již biologickou (ulpívání řas, plísně), tak i mechanickou (odolnost fasády proti klování ptáků, dětským hrám – nejen míčové hry, i kolo opřené o polystyrenem zateplenou fasádu do ní může udělat díru apod.). Zateplovací systém je po určité době nutné sundat a instalovat nový. Zásadní se tak může v současné době stát i otázka, jak správně likvidovat zateplovací systém po uplynutí doby jeho životnosti na konstrukci. Zda jej dále recyklovat nebo vyhodit?

• Difúzně otevřená konstrukce

Nehrozí hromadění vlhkosti uvnitř konstrukcí, objekt přirozeně dýchá.

Např. cihly HELUZ FAMILY 2in1 jsou plněné kuličkami z pěnového polystyrenu a ten je paropropustný. Proto neexistuje žádné riziko, že budou vodní páry v domě kondenzovat, ale naopak. Dokážou uniknout na povrch budovy. Bydlení v domech, kde se používají cihly s integrovanou izolací, je tak zdravější a tyto budovy mají velmi příjemné klima.

• Menší množství technologických kroků

Méně kroků i materiálů garantuje rychlejší postup stavby, a to znamená i levnější. Navíc odpadá starost s logistikou a uskladněním zateplovacího materiálu, v neposlední řadě je potřeba i menšího počtu pracovníků. Podstatná je ale eliminace chybovosti v rámci konstrukce, protože čím více pracovních kroků, tím větší šance chybovat.

Jedním z hlavních benefitů jednovrstvého zdění je tedy několikanásobně vyšší rychlost a přesnost stavby, které zároveň znamenají menší odpadovost i menší nároky na výrobu a uskladňování různých materiálů. Další velkou výhodou je stabilita jednovrstvé konstrukce a její dlouhá životnost. Podstatná je i eliminace chybovosti v rámci konstrukce. Jednovrstvé zdivo lze proto označit za trend současnosti. A to jak z hlediska energetické úspornosti, tak i z pohledu ekologie a životnosti stavby.

Cena

Častým argumentem pro volbu právě zateplovacích systémů je, že cihly pro jednovrstvé zdivo jsou dražší než klasické. To je pochopitelně fakt. Při rozhodování, z čeho stavět, jsou důležité nejen tepelněizolační vlastnosti zdiva, ale je potřeba myslet i na další parametry stavby a širší souvislosti. Důležité je umět i správně spočítat a zkalkulovat veškerou práci navíc a částky za materiál, které jsou potřeba při stavbě se zateplovacím systémem. Celkový rozdíl potom už není tak velký (viz graf). Určitě se setkáte s tvrzením, že výhodou izolantu ve skladbě zateplovacího systému je skutečnost, že snadno zakrývá určité nerovnosti při realizaci. Což naproti tomu jednovrstvé zdivo neumí, a je proto náročnější na zpracování. Nebo že omítka lépe drží na izolantu než na zdivu. Samozřejmě záleží na zpracovateli, ten může stejně tak špatně instalovat izolant jako omítat. Přesné a kvalitní cihly ale umožní nejen přesné zdění, ale i bezproblémové omítání. I tak jsme na tom s časem i cenou mnohem lépe než u zdění se zateplovacím systémem. Tepelněizolační omítky je možné provádět ihned, aby správně vyzrály, potřebují technologickou pauzu zhruba sedm dní. Před provedením zateplení bychom měli dodržet dostatečně dlouhou dobu potřebnou k vyschnutí zdiva, abychom uvnitř konstrukce neuzavřeli vlhkost. Doba, po kterou trvá, než nově vyzděná cihelná zeď vyschne, je samozřejmě závislá na různých faktorech, jako je vlhkost vzduchu, teplota atd. Ale obecně se doporučuje počkat alespoň 28 dní, než se začnou provádět další práce.

Finančně výhodné ale ani není odložit provedení zateplení na pozdější dobu a nastěhovat se do nezatepleného objektu. Ztráty vytápěním, jak ukazuje tabulka č. 3, jsou značné a představa „úspor“ je tak značně diskutabilní.

A na závěr

Vždy bude záležet na finální volbě investora a na jeho preferencích. V článku jsme se pouze snažili ukázat výhody a přednosti jednovrstevného zdiva. Proto nám dovolte finální zhodnocení.

Pokud bychom chtěli porovnávat možnosti jednovrstvého a zatepleného zdiva u novostavby, cenový rozdíl obou řešení, správně provedených, se cenově neliší tolik, kolik by se mohlo na první pohled zdát. Rovněž je třeba zmínit, že rozdíl v ceně bude ve finále ještě o něco odlišný s ohledem na náklady (nebo úspory) za kotvení běžných součástí stavby do obvodového pláště (viz tabulka č. 2).

Vždy srovnáváme stejný výkon zdiva, tedy součinitel prostupu tepla U. Rozdíl tedy není ani v tom, co se protopí, v rámci jednoho roku je mnohdy zanedbatelný.

Výhodami jednovrstevné konstrukce ale jsou: jednoduchost realizace, mechanická odolnost fasády, životnost omítkového systému, difuzní otevřenost, lepší požární odolnost, akumulace a tepelná setrvačnost konstrukce. Pro jednovrstvé zdivo mluví i argument, pokud řešíme finance, že není nezbytně nutné ihned dokončit fasádu.

Redakce podle podkladů společnosti HELUZ