Dvě hmoty odlišené barevností fasády i tvarem střechy spojuje do jednoho objektu komunikační krček obložený dřevem. Vnější rozdílnost domu se propisuje do interiéru a zdůrazňuje rozdílnost dvou obytných zón – intimní a společenské. Záměrem autorky projektu, architektky Heleny Paz, bylo navrhnout zvnějšku i zevnitř srozumitelný dům.

Koncept stavby vyplývá z vysokých nároků investora na užitnou plochu domu. „Původním záměrem byl přízemní bungalov s velkými dispozičními požadavky. Hledala jsem architektonické řešení, které udrží kompaktnější tvar a zároveň bude mít měřítko odpovídající zástavbě příměstského vesnického sídla. Proto jsem hmotu domu rozdělila do dvou základních částí,“ říká architektka. „Vznikl nápad vzájemně propojit hlavní obytnou místnost s traktem ložnic užším krčkem s obslužnou funkcí, čímž objekt získal svůj specifický charakter.“

Architektka našla s investorem společnou cestu také v osazení objektu na pozemek. „Ačkoliv původní představou klientů byl přízemní bungalov, nadchli se pro dvoupatrové řešení. Dům jsem navrhla částečně zapuštěný do terénu, aby působil jako stavba se zvýšeným přízemím a nevyčníval rušivě nad úroveň okolí. V současné době, kdy je hustá sousední zástavba již dokončena, vnímají majitelé částečné vyvýšení nad zahradou jako výhodu,“ dodává Helena Paz.

Dvojí funkce – dvojí tvarosloví

Zastřešené atrium otevírá podkovu domu jižnímu slunci a umožňuje venkovní posezení i při letních přeháňkách. Stalo se další obytnou místností, a proto má také dřevěnou podlahu. Masivní dubové dřevo prochází jak velkorysým obývacím prostorem s jídelnou a kuchyní, tak intimní zónou se třemi ložnicemi. Velkoformátovou dlažbu v neutrální šedé naopak najdeme na celé ploše spojovacího krčku a v prostorách, které tvoří zázemí, včetně garáže. Součástí podzemního podlaží je také multifunkční prostor s přímým vstupem na zahradu, který zatím čeká na konkrétní využití.

Slovo architektky: „S klienty jsme si velmi dobře sedli. Pochopili a ztotožnili se s principy domu, takže vše, co do interiéru i exteriéru následně vkládají, sleduje tento koncept. Proto si stavba zachovává svoji integritu a koncepčně drží pohromadě.“

Logickému členění domu odpovídá nejen striktně oddělená podlahová krytina, ale také odlišná fasáda a konstrukce jeho jednotlivých částí. Pultová nižší střecha bílého ložnicového traktu navozuje intimnější atmosféru než velkoryse převýšený otevřený prostor lomené střechy s dřevěnými krokvemi nad tmavě šedou společenskou zónou. Tenká ocelová táhla zde zastupují příčné vazby tak, aby krov mohl zůstat v jednoduchém tvaru trojúhelníku. Jemný industriální prvek dovoluje vyniknout volnému prostoru a zároveň koresponduje s konstrukčními detaily obdobného charakteru.

Šedá a bílá

Provázanost a logika užitých materiálů i barev utváří řád, který sjednocuje a rytmizuje celé prostředí. Bílá omítka zůstává zachována uvnitř i vně klidové zóny. Stejným způsobem tmavě šedá fasáda společenské zóny prochází i do interiéru a důsledně dodržuje barevnost na obvodové stěně procházející vnitřkem domu. Sleduje linku od vstupního zádveří přes atrium, terasu až do zahrady. Spolu s průhledem skrze okno nad schodištěm tak vytváří světelnou osu domu.

Tmavá fasádní barva se promítá v interiéru ještě ve dvou kompozičních prvcích – výrazný oboustranný krb odděluje obývací část od jídelny, masivní zděný rám spolu s pracovním ostrůvkem ohraničuje prostor na vaření a schovává pohledově málo atraktivní boky kuchyňské linky. Každému z těchto prostorových prvků dodává tmavá barva na účinnosti v prostorové hře, ať uvnitř, či vně objektu.

Přírodní materiál na neutrální scéně

Na stavbu domu byly použity cihelné bloky Heluz plněné polystyrénem, které dosahují vynikajících tepelně izolačních vlastností i bez vnějšího zateplení a vytvářejí zdravé obytné prostředí. V interiéru jsou použity neutrální barvy a klasické tradiční materiály. Tento trvanlivý koncept lze doplnit extravagantnějším nábytkem a svítidly.

„Vytvářím domy a interiéry, jako bych je projektovala sama pro sebe – s citem, pečlivostí a zodpovědností. Vyhledávají mě klienti, kteří jsou naladěni na stejnou vlnu. Použité barvy a materiály tedy patří k mým oblíbeným,“ říká architektka. Stejné kombinace se objevují i venku na terase a oplocení, čímž se pozemek materiálově propojuje se stavbou.

Současně s projektem domu stavebníci řešili s architektkou i koncepci zahrady. Pobytový anglický trávník navazuje na terasu, je ohraničený rozkvetlou loukou se stromy a keři, čímž vzniká intimnější pobytový prostor.

➭ Podívejte se na další projekty od stejného dodavatele

Zdroj: Můj dům | Foto: Ivan Bárta