Architekt Lukáš Větrovec si staví rodinný dům a vlastní ateliér. Má omezený rozpočet, proto si projekt rozfázoval tak, aby jej postupně z vlastních zdrojů ufinancoval. Důležitou roli v plánu hraje volba jednovrstvého zdiva HELUZ.

Rodinný dům s ateliérem je pro Lukáše Větrovce dlouhodobý projekt, jenž začal už hledáním pozemku. Ten vyhlídnutý nakonec v aukci získali jiní, dobré vztahy, které mezitím v lokalitě udělal, mu však přihrály další parcelu. Dům a stodolu si nejen sám navrhl, i vyprojektoval a sám si taky stavbu řídí. Betonové základové desky a stropy kombinuje s jednovrstvým zdivem HELUZ, které mu v průběhu stavby dopřeje více svobody v plánování a praktičtější přístup.

Stavíte dům u České Kamenice, čím je lokalita zajímavá?

U České Kamenice je vesnice, kterou tvoří individuální domky rozptýlené do krajiny. Předepsaný je vesnický charakter zástavby a minimální velikost pozemku 1200m2. Ten náš je dokonce trojnásobný. Linoucí louky tam zhurta přeruší Rabštejnské údolí řeky Kamenice, které je nejen krásné, ale také historicky zajímavé místo; nejdříve zde byly továrny na výrobu bavlněné a plátěné příze, které byly během války přestavěny na výrobu součástek pro letectví, posléze zde byl bohužel i pracovní tábor.  

Co s takovým pozemkem uděláte? Vysadíte stromy, vypustíte zvěř?

Po první sezóně na pozemku jsme museli zcela přehodnotit, jakým způsobem budeme udržovat zahradu. Starousedlící se smáli mé snaze to standardně posekat nakrátko malou sekačkou. Dnes už na to máme jednak pořádné vybavení, ale také jsme se naladili na tu lokalitu, necháme tam rozmanitou louku s lučním kvítím; více upravené a organizované to bude pouze kolem domu. Plánujeme také spoustu ovocných stromů – od každého alespoň dva.   

Jak jste se rozhodl dům na tak velkém pozemku orientovat?

Bylo pro mě jako architekta, který se zabývá především rekonstrukcemi, velice náročné umístit dům na obrovský pozemek do volné krajiny bez zásadních limitů, linií a indicií. Navíc není pozemek hranatý a celou jednu stranu tvoří zaoblenina podél cesty. Aby toho nebylo málo, domy jsem plánoval umístit dva; rodinný dům a stodolu. Měl jsem potřebu vytvořit příjemný a soukromý dvorek mezi budovami, a ten dobře orientovat vůči zbytku zahrady.  Šel jsem na to po staru, vyrobil jsem si fyzický model, chodil dokola po pozemku a nakonec i nechával při sekání vysokou trávu ve tvaru budoucích půdorysů.  

Podle čeho jste dům navrhl? Co jste si od domu slibovali?

Hlavní požadavky byly tři – vesnický charakter zevnějšku, funkční současný interiér, nízká ekonomická náročnost. Skloubit tyto tři věci na tomto projektu bylo hodně náročné. Jsme v CHKO a dům musel splňovat konkrétní hmotové a materiálové náležitosti. My jsme, ale chtěli moderní bydlení. Současně s tím máme docela omezený budget. Už po vyzdění přízemí se ale potvrdilo, že dům má potenciál splnit naše požadavky. Když se vstoupilo, rozhodně to nepůsobilo jako dům na vesnici; jeden celý otevřený prostor s velkorysými průhledy do zahrady. 

Ty finance, to je celé jen o prioritách – vykonzolovaný betonový strop sice umožní mít nerušený výhled do zahrady bez sloupků nebo rámu oken, ale výměnou za celou řadu věcí, které musí být ve standardním provedení.  

Co máte v plánu se stodolou? Bude to opravdu zemědělská stodola, nebo je to stodola typově a bude v ní něco jiného? 

Říkám tomu stodola, zvenčí to tak i působí, ale polovina bude sloužit jako můj budoucí ateliér. V té druhé pak bude místo pro motorky a standardní vybavení, jako je traktůrek a nářadí.  

Dům jste si navrhl a vyprojektoval. Proč jste si vybral jednovrstvou konstrukci?

Tušil jsem, že nebudu mít generálního dodavatele a koordinaci výstavby svěřím sám sobě. Co se týká náročnosti a rychlosti výstavby, není velký rozdíl mezi zděním z běžného a jednovrstvého zatepleného zdiva, ani se to moc nepromítá do ceny od dodavatele. Jakmile mám zdění hotové, nemusím přemýšlet v jaký strategický moment budu řešit zateplení, shánět, koordinovat a dozorovat další partu. Samozřejmě toto zateplené zdivo je nutné ještě omítnout tepelně izolační omítkou, ale i když se tak nestane hned, dům je po uzavření lépe temperovatelný. 

Ten druhý důvod je, že mám navržené dva typy provedení fasády – bílá omítnutá průčelí a dřevem obložené boky. Dřevěná provětrávaná fasáda poskytuje kromě přírodního vzhledu i ochranu před povětrnostními vlivy a stíní slunci, takže se neohřívá přímo zdivo. Kotvení roštu do tohoto zdiva je jednodušší a taky jistější než v případě kombinace roštu se zateplením.  

Jak jste se stavbou daleko?

Máme hrubou stavbu, která přečkala pod zafóliovaným krovem zimu a plánujeme dům z jara uzavřít. Díky zateplenému zdivu to znamená zateplit už jen střechu, opatřit ji krytinou, osadit dřevohliníková okna a dům omítnout. Pak už se budeme po zbytek roku soustředit na úpravy uvnitř. 

Jak budete vytápět?

Plánujeme tepelné čerpadlo i fotovoltaiku, ale vzhledem k tomu, kde jsme, máme možnost získat dřevo z místních lesů. Jako sekundární zdroj proto plánujeme kamna s akumulační obestavbou. Díky tomu budeme moci čerpadlu v nejchladnějším období pomoci. Navíc byl krb právě jednou z těch našich priorit. 

Přáli bychom si zajistit nízké výdaje za energie. Investujeme teď do kvalitních a trvanlivých materiálů, jako jsou dřevohliníkové trojskla a obvodové zdivo z broušených zateplených cihel HELUZ, abychom později mohli z těchto výhod dlouhodobě čerpat. 

Lukáš Větrovec vystudoval architekturu na Canterbury School of Architecture a na UMPRUM a věnuje se vlastní tvorbě od roku 2010.