Průkaz energetické náročnosti budov, neboli PENB, je jedním z nejdůležitějších dokumentů, vztahujících se k budově. Slouží k informaci o energetické náročnosti provozu v nemovitosti. Průkaz je součástí energetického posudku, a ten je přesným popisem nemovitosti hospodaření s energiemi v nemovitosti.

Hodnocení energetické náročnosti budov se týká stavebníků, vlastníků a provozovatelů budov. Dokument bude požadován jak při výstavbě domu, tak při rekonstrukci. Energetickou klasifikaci potřebujete při prodeji i pronájmu. 

Hospodárnost provozu budovy je stále aktuálnější téma kvůli zvyšujícím se cenám energií a ekologickým nárokům. Snaha zvýhodnit na trhu energeticky úsporné budovy vedla k zavedení systému Průkazu energetické náročnosti budovy, který vypadá podobně jako energetický štítek spotřebiče, ale je mnohem podrobnější. Jeho obstarání dnes ve většině případů nařizuje zákon.

Průkaz musí zohlednit všechny okolnosti, třeba i počet obyvatel v domě 

Průkaz energetické náročnosti je doklad, který uvádí, kolik energie daná nemovitost ročně spotřebuje. Do výpočtu se zahrnují náklady na vytápění, ohřev vody, osvětlení, chlazení, větrání, případě i úpravu vlhkosti. Do výpočtu nezahrnujeme energii domácích zařízení, protože jejich spotřeba se mění s ohledem na nároky obyvatel.  

Podle údajů o spotřebě energií se pak nemovitost řadí do kategorie od A (mimořádně úsporná) do G (mimořádně nehospodárná). Za obstojný lze považovat i výsledek B, protože v té se nachází většina novostaveb. 

Štítek chrání především spotřebitele 

Energetický štítek budovy má za úkol ochránit spotřebitele při prodeji či pronájmu nemovitosti. Už nestačí jenom to, aby byly doloženy účty za energie, protože ty mohou být zavádějící. Rodina s dětmi bude mít logicky mnohem větší spotřebu energií než mladý bezdětný pár. Kdyby kupující měl k dispozici pouze údaje o spotřebě energií, ale ne kompletní průkaz energetické náročnosti, neměl by objektivní informace o náročnosti provozu budovy.

Správně by měl zájemce o koupi nebo o pronájem dostat k dispozici nejenom energetický štítek budovy, ale také vyúčtování energií za rok a informaci o počtu obyvatel. V ideálním případě ještě údaje o zvyklostech bývalých obyvatel. Například, zdali používali úsporné spotřebiče a podobně. Teprve kombinací těchto informací se vytvoří objektivní obraz o spotřebě energie.

Také čtěte: Energetická náročnost domu z plněných cihel

Moderní budovy dnes kombinují často hned několik zdrojů tepla, proto už není tak snadné se dobrat správného výpočtu spotřeby. Verdikt už nezvládne běžný laik, musí ho vystavit odborný energetický specialista.

Energetický štítek má nejenom ochránit kupujícího, ale také zvýšit nároky na udržitelnost ve stavebnictví. Energetický štítek se stává nástrojem, jak ohlídat ekologické dopady novostaveb, a zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost.

Komu vzniká povinnost vystavit energetický štítek? 

Povinnost nechat zpracovat PENB má podle zákona 406/2000 Sb. každý majitel, který prodává nebo pronajímá nemovitost. Průkaz musí mít navíc každá novostavba, protože je podmínkou pro získání stavebního povolení. Štítek se týká ale i budovy, u které proběhla rekonstrukce alespoň dvaceti pěti procent obálky budovy. To znamená, že se zateplovala střecha, podlaha, fasáda, okna i vstupní dveře.  

PENB musí být součástí například nabídky při prodeji nemovitosti. Pakliže ho majitel do inzerce nedodá, vystavuje se hrozbě pokuty. Pokud by se jednalo o fyzickou osobu, mohl by dotyčný zaplatit až sto tisíc korun. U právnické osoby by tato částka byla  dvojnásobná.  

Výjimky pro nezhotovení průkazu jsou, ale není jich mnoho 

Existují výjimky, kdy Průkaz energetické náročnosti budovy požadován není. Například u družstevního bytu, u kterého se nejedná o prodej nemovitosti, ale o prodej družstevního podílu. Výjimka platí také pro rekreační objekty, jejichž spotřeba energie je nižší než 25 procent předpokládané celoroční spotřeby. PENB nemusí mít budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m², dále kulturní památky, budovy nacházející se v památkové rezervaci, budovy využívané pro náboženské účely a vojenské objekty. Zvláštní postavení mají průmyslové objekty a zemědělské budovy se spotřebou energie do 700 GJ za rok, a osvobozeny od povinného průkazu jsou také budovy postavené před rokem 1947, u kterých nedošlo k výraznější stavební úpravě.  

Průkaz může stát tři tisíce, ale i deset tisíc 

Průkaz energetické náročnosti budovy může vystavit energetický specialista, který je k tomu oprávněn na základě certifikátu MPO. Platnost štítku trvá deset let. Pokud by musel specialista dojet až na místo objektu v objektu došlo k výměně oken nebo rekonstrukci obálky budovy, je potřeba úpravu štítku konzultovat se specialistou ještě před uplynutím jeho platnosti.  

Cena za Průkaz energetické náročnosti budovy se pohybuje kolem pěti tisíc korun. Pokud by specialista musel dojet až místo objektu, může se částka vyšplhat až na deset tisíc.  

Průkaz o energetické certifikaci budovy zahrnuje vytápění, ohřev vody, větrání, klimatizace, osvětlení a stínění. Ukazuje reálné množství energetických potřeb, které souvisí s běžným užíváním budovy. Metoda výpočtu je přesně definována v prováděcí vyhlášce. Certifikace je nezbytnou součástí kolaudačního řízení. Energetický certifikát určuje kvalitu budovy při spotřebě energií. Čím je spotřeba nižší, tím je objekt hospodárnější, a tím jsou nižší i provozní náklady.

Výhodou této kategorizace by měla být snadnější orientace na trhu s nemovitostmi. Cílem je také zvýšit zájem o stavbu nízkoenergetických a pasivních domů. Certifikát by měl rovněž zvýšit transparentnost na trhu s nemovitostmi.  

Oldřich Janeba
Foto: iStock