Budovy spotřebovávají přibližně 40 % veškeré vyrobené energie. Rozhodující podíl na této spotřebě má vytápění a chlazení (asi 70 %), ohřev teplé užitkové vody (přibližně 10 %), vaření (asi 7 %), svícení a další elektrické spotřebiče (13 %).

Impuls pro aktivity směřující ke snížení energetické náročnosti budov dala Evropská komise, když vyhlásila tři priority v technologickém výzkumu: udržitelná výroba, energeticky úsporné budovy a „zelená“ auta.

Uhlíkově neutrální

Usnesení Evropského parlamentu (2008, 2009) o rychlém zavádění pasivních, energeticky nulových a uhlíkově neutrálních budov podněcují velmi intenzivní rozvoj aplikovaného výzkumu v této oblasti. Největší potenciál pro rychlý efekt z hlediska úspor energií i snižování emisí je právě ve výstavbě energeticky efektivních budov

Aspekt úspor má nejen charakter ochrany životního prostředí – zmenší se emise, sníží se spotřeba neobnovitelných zdrojů surovin, ale současně i charakter politický – zmenší se závislost ČR i EU na politicky málo stabilních zemích. Rozhodující je nutnost uplatnění opatření plošně, postupně na veškerou novou výstavbu i na existující objekty.

Postupné kroky směrem k energeticky efektivním budovám seřazené od nejméně ekonomicky náročných k nákladnějším:

1. snižování energetických ztrát prostřednictvím výrazně lepších izolačních vlastností obálky budov (obvodových plášťů, střechy, podlahy nad základy apod.)
2. využívání vysoce efektivních technologických a konstrukčních řešení (úsporná svítidla, inteligentní systémy řízení kvality vnitřního prostředí, nové vysoce účinné izolační materiály apod.)
3. využívání lokálních obnovitelných zdrojů energie (teplovodní solární systémy, fotovoltaické systémy, tepelná čerpadla, mikro turbíny apod.)

Komplexní pohled

Při uplatňování nových technologií a konstrukčních přístupů je třeba sledovat komplexní kvalitu budov, tak aby zajišťovaly zdravé a pozitivně stimulující prostředí pro život a práci obyvatel a současně byly ekonomicky dostupné pro nejširší sociální spektrum lidí.

Klíčovým aspektem je kvalita vnitřního prostředí z hlediska zdravotní nezávadnosti. Uplatnění nových technologií a materiálů využitelných ve výstavbě energeticky efektivních budov vyžaduje kvalitní realizaci výsledků aplikovaného výzkumu především v následujících oblastech:

• Optimalizace skladeb obvodových konstrukcí a technologie jejich realizace z hlediska stavebně fyzikálních parametrů.
• Aktivní fasády; integrace fotovoltaických a dalších energetických zdrojů do konstrukcí budov.
• Optimalizace vnitřního osvětlení budov včetně systémů pasivního a aktivního stínění.
• Optimalizace kvality vnitřního prostředí z hlediska zdravotní nezávadnosti.
• Implementace energetických systémů – solárních systémů, tepelných čerpadel do konstrukce budov.
• Využití obnovitelných přírodních zdrojů a recyklovaných materiálů s nízkou spojenou energií pro konstrukce budov.
• Inteligentní budovy – budovy s inteligentním řízením vnitřního prostředí z hlediska tepelně vlhkostních parametrů, integrovaného osvětlení, stínění, požární bezpečnosti a dalších bezpečnostních systémů.
• Rozvoj metod integrovaného návrhu (zahrnujícího celý životní cyklus budovy), hodnocení komplexní kvality budov.

-jik-
Foto: iStock