Přestože ještě donedávna bylo všechno s nálepkou eko odsuzováno jako fundamentální špás nadšenců, v posledních letech začíná být ochrana životního prostředí brána velmi vážně i v segmentech průmyslu, kde bychom to dříve nečekali. Proměna neminula ani stavebnictví.

Pod pojem zelené stavebnictví patří ekologicky šetrné materiály či alternativní zdroje energie. Tyto technologie hýbou poslední roky světem, a jsou stále častěji skloňované i u nás. Spadají pod Green Building nebo chcete-li přírodní stavitelství. Už i velcí developeři nabízejí ke koupi byty v domech se zelenou střechou, se systémem zachytávání dešťové vody nebo s alternativními zdroji energie.

Ekologické stavebnictví (zkráceně ekostavitelství) usiluje o minimalizaci vlivu na životní prostředí od realizaci po užívání, až po likvidaci domu. Nejedná se o čistý architektonický styl ani normativní předpis, ale o životní postoj a přístup k životnímu prostředí.

Ekologická stavba sleduje celý životní cyklus

Jedním z možných kvalifikovaných přístupů k ekologické výstavbě je posuzování životního cyklu (LCA) a jeho vliv na jednotlivé složky životního prostředí. V energetickém hodnocení zohledňuje energii při převozu, výrobě a likvidaci stavebních materiálů. Proto se upřednostňuje nejenom přírodní materiály, např. dřevo, hlínu a nepálenou cihlu, ale také celé technologie. Myšleno je i na zadržování dešťové vody pro potřeby domu, kořenové čistírny odpadních vod nebo zelené střechy jako náhrady za zastavěné plochy.

Čtěte také: Cihláři a Zelená dohoda pro Evropu

Nové domy s „nulou“ zdraží o jednotky tisíc

Od ledna 2022 začne platit přísnější verze vyhlášky o budovách s téměř nulovou spotřebou. Ta sice platí už nyní, ale kvůli jejímu vágnímu znění, se prakticky nic nezměnilo. Pokud chce developer stavět rodinné domy zcela neekologicky, do vyhlášky se vejde. Od 1. ledna 2022 už to nebude možné. Bude se jednat o další revoluční změnu české legislativy ve stavebnictví.

Výrobci levných rodinných domů křičí, že vyhláška zničí obchod s nemovitostmi, protože zdraží stavbu rodinného domu o stovky tisíc korun, ale autoři vyhlášky oponují, že kdo bude mít projekt dobře připravený, žádného zdražení se bát nemusí. Cena se podle nich navýší maximálně o jednotky tisíc korun.

Historie ukázala, že cihla má velký ekologický potenciál

Cihla také patří mezi ekologické výrobky. Životní cyklus, výroba, ale i demolice a recyklace cihelného materiálu zatěžuje životní prostředí stále méně. Obsah přírodních radionuklidů je v případě cihly pod povolenými hodnotami. A co se týká vyzařování radonu, je na tom lépe než ostatní běžně používané stavební materiály.

Cihla je nejužívanější stavební výrobek. Její historie sahá až do středověku. Ale v posledních desetiletích prošla mnoha kvalitativními proměnami. V padesátých letech 20. století se začala poprvé vyrábět v důsledku požadovaných úspor energie keramika vylehčená vzduchovými dutinami, tzv. děrovaná cihla.

Při dnešních předpisech by zeď musela mít tři metry

V osmdesátých letech došlo k dalšímu progresu, když se na trhu objevily cihly s pórovitým střepem a větším podílem dutin, aniž by cihla ztratila své tepelně izolační vlastnosti. Zajímavé je, že podle stavebních předpisů z 19. století musela mít tloušťka zdiva z pálených cihel 45 cm. Kdybychom tento požadavek přepsali na dnešní normy, stavěli bychom zdi tlusté tři metry.

Přestože je cihla velmi starý druh stavebního materiálu, její výroba je stále pokrokovější a šetrnější k životnímu prostředí. Moderní zelené stavitelství s ní počítá, a proto ji můžeme směle řadit k ekologickým stavebním materiálům.

Oldřich Janeba
Foto: iStock