Zákaz skládkování po roce 2024 bude ve stavebnictví znamenat významnou proměnou v nakládání se stavebním a demoličním odpadem. Pokud se na ni stát nepřipraví, vystaví se velikým komplikacím.

Finanční a environmentální újmy zažívá Česko už nyní. Ročně je použito 2,7 milionu tun velmi kvalitního stavebního kameniva na nezbytné součásti vysokopevnostních betonů, i když by se daly nahradit stavebním a demoličním odpadem (dále SDO).

Skládky a dočasné deponie už nemají volné kapacity a o jejich složení není dostatečný přehled. Přijímá se více odpadů, než je povoleno. Podle statistik jsou recyklační střediska přeplněná a mají problémy s odbytem některých recyklátů, tedy druhotných surovin.

Podle odborníků je třeba do budoucna zabránit možnosti ukládání tohoto odpadu ve volném prostředí, myšleno zejména v lomech v gesci Českého báňského úřadu.

Řešením obtíží je cirkulární ekonomika

Princip cirkulární ekonomiky nebo také oběhového hospodářství, je postaven na konceptu, jehož integrální součástí je udržitelný rozvoj. V případě stavebnictví to znamená používat dva druhy materiálů, jednak organického původu, které jsou netoxické, a jsou tedy snadno odbouratelné, a na syntetické, které musí být připraveny tak, aby se daly opětovně použít při spotřebě minimálního množství energie.

Cirkulární ekonomika je stále častěji v hledáčku ekonomů, politiků a žurnalistů. Přestože přesná učebnicová definice chybí, můžeme mluvit o konceptu, ve kterém neexistuje odpad. Nejbližší srovnání snese cirkulární ekonomika s přírodními ekosystémy, které jsou založeny na dokonalém cyklu organických živin.

Čtěte také: Stavebnictví se mění, výrobci stavebních materiálů musí jít s dobou

Na skládce je více zlata než v dole

Základní rámec tohoto procesu představuje uzavírání toků materiálu v cyklech, kde neztrácejí hodnotu. Jedná se o čerpání energie z obnovitelných zdrojů a navrhování takových materiálů, které nemají negativní dopady na životní prostředí a lidské životy.

Na rozdíl od lineární ekonomiky, která se neobejde bez nových a vzácných materiálů, dokáže cirkulární ekonomika zajistit opětovné použití, materiálové úspory a opravu výrobků. Vlastnictví je tady nahrazováno pronájmem.

Podle dostupných informací, Evropa vyprodukuje 2,5 miliardy tun odpadu ročně, z čehož zhruba 50 procent končí na skládkách nebo ve spalovnách. Tam končí i vzácné suroviny. Na některých skládkách je dnes větší koncentrace zlata než ve zlatých dolech.

Je nesporné, že snaha o neomezený hospodářských růst v kombinaci s drancováním přírodních zdrojů vede k dramatickým dopadům na kvalitu a udržitelnost života.

Cirkulární ekonomiku brzdí čtyři ministerstva

Legislativní překážky, proč není možné využívat principu cirkulární ekonomiky, leží na čtyřech ministerstvech: průmyslu a obchodu, životním prostředí, místním rozvoji a financích.

Ministerstvo průmyslu a obchodu musí vložit do zákona o stavebních výrobcích definici druhotných surovin. Jako řešení se nabízí vyhláška, která by poskytovala katalog takových výrobků.

Ministerstvo životního prostředí musí ze zákona o odpadech vyjmout druhové suroviny s odkazem na zákon o stavebních výrobcích. Za zvážení jistě stojí i zvýšení poplatku za skládkování. Nejúčinnějších opatřením tohoto ministerstva by mělo být jednak důsledné provádění kontrol nakládání s SDO, a zákaz skládkování recyklovatelných materiálů s využitím druhotných surovin, a to okamžitě. Nikoliv až po roce 2024.

Ministerstvo pro místní rozvoj musí do nového stavebního zákona vložit zmocnění k vydání vyhlášky o provádění řízených demolic, a v zákoně o veřejných zakázkách se musí objevit povinnost využívat druhotné suroviny.
Ministerstvo financí musí upřednostnit subjekty, které v rámci veřejných zakázek využívají výrobky s obsahem druhotných surovin.

Nepřehlédněte: Ceny stavebních materiálů rostou, cihláři nezdražují

Lomy se zavírají, odpor obcí pro těžbě sílí

Je nejvyšší čas začít při velkých stavebních akcích uvažovat odlišně než doposud, už proto, že sehnat stavební surovinu bude stále těžší. Kamenolom Zárubka na Chrudimsku nejspíš přestane během osmi let fungovat. Společnost Skanska, v něm chtěla dalších čtyřicet let těžit, ale Pardubický kraj po hlasitém odporu obyvatel okolních obcí změnil svůj postoj, a vydal nesouhlasné stanovisko o vlivu těžby na životní prostředí. V dalších případech jako je těžba na vrcholu kopce Tlustec nebo odstřely v kamenolomu v obci Veselíčko sice pokračují i přes protesty místních, ale i zde budou muset dříve či později těžaři obcím ustoupit.

Vzniká stále více firem, které se snaží s demoličním odpadem jako s druhotnou surovinou pracovat, a na laboratorních testech ukazují, že například beton z recyklátu má stejné nebo lepší vlastnosti než ten nově vyrobený.

Například prefabrikáty od firmy ERC-Tech ze 100procentně recyklovaných kameniv splňují technické parametry podle normy. Firma z nich umí vyrobit zámkovou dlažbu, ztracené bednění nebo obrubníky.

Zajímavý je i případ s využitím materiálu z těžby uranových dolů na stavbě dálnice D4 u Příbrami. Odvalový materiál byl podroben zjišťovacímu řízení EIA, a uspěl. Celkem Skanska na stavbě použila 490 tisíc tun odvalového materiálu.

Cirkulární ekonomika je obrovskou příležitostí pro celý stavební byznys, a není třeba se jí bát. Neznamená propad tradičních odvětví, ale otevření zcela nového segmentu průmyslu.

Oldřich Janeba
Foto: iStock