Mírnou paniku zažívají lidé, kteří se chystají příští rok stavět. Podle vyjádření ČTK ze srpna tohoto roku, vzrostla cena materiálu meziročně o sto procent, u některých komodit ještě víc. Nejhorší je situace u stavebního dřeva, kde se cena vyšplhala až na 160 % původní ceny. U keramiky je situace o něco přívětivější. Cihly jsou v současné době stavebním materiálem se stabilními cenami. Například společnost HELUZ v létě uvedla, že cena jejich cihly byla dokonce nižší než v roce 2020. Vydrží tento trend i nadále? Odborníci varují, že se do vyšších cen ještě nepropsala inflace, až se tak stane, bude zle.

Stavebníci to v příštím roce vůbec nebudou mít jednoduché. Není divu, že skoro pětina potenciálních stavebníků své realizace odkládá. Čekají na příhodnější chvíli, která ale dlouho nemusí přijít. Podle analytiků došlo ke vzácné situaci, kdy se spojila omezená nabídka a zvýšená poptávka. Omezenou nabídku způsobují uzavřené doly v chudších zemích, kde stále nemají pod kontrolou nákazu koronavirem, a zvýšenou poptávku naopak vyvolává stavební boom v západních zemích, kdy se snaží po roční epidemické pauze dohnat, co se dá. Dohromady to vytváří smrtící koktejl, ze kterého se mnohému stavebníkovi točí hlava.

Brzké zlevnění stavebních materiálů nečekejte

Odborníci se neshodnou, zda se ceny zastaví (popřípadě začnou klesat), až se obnoví naplno těžba nerostných surovin a zároveň se dožene skluz v odložených projektech. Každopádně lepší výhled stavebníky nečeká v řádech týdnů, ale spíše měsíců, možná i let. Podle analytiků ČSOB se mají investoři připravit na to, že levné časy jsou pryč. Minulý rok kvůli stagnaci trhu byl opravdu mimořádně příznivý.

Nejsložitější situace nastává u stavebníků, kteří si na realizaci vzali úvěr. Až tři čtvrtiny z nich musí žádat o navýšení částky. V průměru se jedná o zhruba šest set tisíc korun. V přepočtu na rodinný dům je to pětinové navýšení.

Zahraniční dělníci chtějí více peněz

Dalším ukazatelem je rostoucí cena práce. Zahraniční dělníci nyní žádají vyšší hodinovou mzdu, a s oživením světové ekonomiky dochází k prudkému růstu cen energií, které se nepříznivě odrážejí ve vývoji cen stavebních materiálů. Rázem tady máme začarovaný kruh. Chybí suroviny na výrobu materiálů, a ceny těch, které jsou k dispozici, šponuje nahoru drahá energie.

Cena stavebního dřeva je až trojnásobná

Největšího skoku v ceně zaznamenalo dřevo. To je celkem překvapivá situace. Podle odborníků stojí za trojnásobným zdražením dřeva zvýšená celosvětová poptávka z Číny, která skupuje jakékoliv dřevo v jakémkoliv stavu po celém světě. Vzhledem k tomu, že Česká republika je poměrně významný producent stavebního dřeva (na celosvětovém trhu se podílí zhruba 0,5 procenty), potkalo to i nás. Svou roli nejspíš sehrává kůrovcová kalamita posledních let. Skokový nárůst cen zaznamenaly i Spojené státy a Austrálie, kde je dřevo základním stavebním materiálem. Podle analytiků takhle extrémní cenový výkyv historie nezná, a není jasné, co bude dál, protože tuto situaci není s čím srovnat.

Dřevo se v tuto chvíli dostává do situace, kdy nedokáže konkurovat ostatním materiálům a pravděpodobně se stavebníci začnou ohlížet po jiných komoditách.

Vyhláška o budovách s nulovou spotřebou se do ceny také promítne, ale nemusí

Do celkové ceny novostaveb se promítne ještě jeden aspekt, a sice vyhláška o energetické náročnosti budov, která vejde v platnost v lednu 2022. Ta definuje energetické požadavky budov, do kterých by se měl stavebník vejít. Z pohledu státu je to důležitý prvek, protože stát zajišťuje energii a dodává jí fakticky skrze dodavatele jednotlivým stavebníkům, a musí si ohlídat, jakým způsobem se má se zdroji hospodařit.

Stavební projekty, které budou špatně připravené, a v minulosti sázely na to, že využijí skulin v zákoně, budou muset své plány předělat, a je možné, že v takovém případě se cena vyšplhá nahoru o statisíce. Pokud je projekt připraven v souladu s vyhláškou, mělo by se zdražení od ledna 2022 projevit maximálně v jednotkách tisíc korun. Každopádně i tak čeká stavebníky v budoucnu nelehká doba a bude vyžadovat jejich pevné nervy.

Oldřich Janeba