Vláda by ráda do konce svého funkčního období dotáhla novelu stavebního zákona. Přestože se proti její podobě postavily desítky institucí a organizací, vláda trvá na tom, že je kvalitní, protože zrychluje stavební řízení. Koncem května zákon na čtvrtý pokus prošel poslaneckou sněmovnou. Podívejme se tedy, jaké největší změny nás s novým zákonem čekají.

Účinnost novely by měla nabývat postupně do poloviny roku 2023. Podle ministryně Dostálové zrychlí stavební řízení, zjednoduší byrokracii a zajistí dodržování lhůt.

Zákon byl připraven na tělo velkým developerům, proto Ministerstvo pro místní rozvoj jeho sestavením pověřilo Hospodářskou komoru, která si přizvala advokátní kancelář Havel & Partners. Obě společnosti mají blízko k velkým stavebním společnostem.

Novela nejvíce uleví firmám, které chtějí stavět infrastrukturu, například velké liniové stavby nebo továrny, ale prospět byl měl podle vlády i domkářům.

Zákon počítá s tím, že místo současným 48 potřebných razítek na stavební povolení, bude potřeba pouze jedno. Proběhne totiž pouze jedno správní řízení, v němž se všichni vyjádří. Žádost o stavební povolení se bude podávat elektronicky, a měl by se v něm brzy sejít souhlas hygieny, životního prostředí a dopravy.

Rozhodnutí o stavbě rodinného domu do třiceti dnů

Každý orgán zapojený do stavebního řízení, bude mít za povinnost vydat závazné stanovisko do třiceti dnů. Pokud se orgán nevyjádří včas, bere se jeho nečinnost jako souhlas. Tato fikce souhlasu by se podle posledního pozměňovacího návrhu neměla týkat stanoviska EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí a stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny.

Stavebník už by se neměl obávat toho, že se proti rozhodnutí stavebního úřadu někdo odvolá a úřady si pak mezi sebou budou věc přehazovat jako horký brambor. Nový zákon zavádí princip, který nařizuje, že odvolací orgán musí ve věci rozhodnout.

Rodinný dům rychle a bez komplikací

Vláda myslela i na stavitele rodinných domů, kterým slibuje takzvané zrychlené řízení pro případ, že nebudou žádné rozpory. Stavebník podá kompletní žádost a doloží souhlasy všech účastníků řízení. V takovém případě vydá vrchní stavební úřad do třiceti dnů povolení ke stavbě.

Odzvoní konečně černým stavbám?

Předkladatelé novely zákona tvrdí, že u černých staveb nebude možné vydat dodatečné stavební povolení, a rovnou se přikročí k vydání rozhodnutí o odstranění stavby. Náklad na tento počin nepůjde z rozpočtu obce, ale uhradí ho stát, a náklady pak bude vymáhat po hříšnících. Podle údajů Statistického úřadu, je v Česku načerno zhotovena každá desátá stavba, jenže i tento pozitivní krok má svůj háček. Stavebníkovi bude černá stavba odpuštěna a dodatečně povolena, pokud prokáže, že jednal v dobré víře.

Všechny stavební úřady budou spadat pod stát

Největší změna novely stavebního zákona spočívá v tom, že budou zrušeny stávající stavební úřady a vznikne úplná nová státní stavební správa se sídlem v Ostravě. Ta nebude závislá na obcích ani na krajích. Mělo by se jednat o ohromný byrokratický aparát, který se bude jmenovat Nejvyšší stavební úřad. Tento a Specializovaný stavební úřad budou povolovat mimo jiné i vyhrazené stavby, mezi které patří dálnice, železnice, letecké dráhy, jaderné elektrárny a soustavy distribučních sítí. Do koncepce nové struktury bude nově zařazen i odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady. A právě obří superúřad je trnem v oku opozice. Tvrdí, že takový kolos nezrychlí stavební řízení, ale pouze ho zpomalí, a navíc nebude efektivní.

Drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní stavby

Zákon má nově rozlišovat stavby na drobné, jednoduché, vyhrazené a ty ostatní. O povolení se bude žádat u všech, kromě těch jednoduchých. Stavebník bude svépomocí stavět stavby drobné a jednoduché, ale pokud nebude odborně způsobilý, bude si muset u některých staveb sjednat stavební dozor. U staveb pro bydlení si bude muset zajistit stavbyvedoucího.

Výhrady k zákonu jsou zásadní. Směřují ze všech stran

Nový stavební zákon považuje vláda za vhodný nástroj k nastartování ekonomiky po období pandemie, jenže výhrady k jeho znění od samého počátku s přibývající finalizací procesu schvalování neslábnou, spíše naopak. O napětí kolem zákona vypovídá i skutečnost, že jeho návrh nepřekládala v parlamentu ministryně pro místní rozvoj, ale pouze její náměstkyně. Připomínky vznesly obce, města, kraje, ministerstva, dokonce i obce řízené politiky z vládního hnutí Ano.

Nový zákon má 360 vážných rozporů

Výhrady legislativní rady vlády obsahovaly tři sta šedesát vážných rozporů, například od Svazu měst a obcí, Ministerstva vnitra, Veřejného ochránce práv, všech krajů, Asociace krajů měst a obcí, Svazu průmyslu a dopravy, Českomoravské konfederace odborových svazů a dalších.

Za vážný rozpor byla považován například snaha omezit pravomoci samospráv v rámci územního plánování. To je podle radní Hlavního města Prahy JUDr. Hany Kordové Marvanové dokonce protiústavní, protože obce mají právo na samosprávu. „To je nezadatelné právo občanů. Oni se rozhodují, jak se vyvíjí obec. Stát to chce centralizovat, vlastně diktovat obcím, jak se mají rozvíjet. To může zabrzdit jejich rozvoj,“ uvedla politička.

Druhá zásadní výtka spočívá v tom, že zákon nemůže v této podobě uspíšit stavební řízení. „Nejsou tam žádné nástroje, jak to zrychlit, když bude nečinný krajský úřad nebo centrální stavební úřad. Naopak, když se nevyjádří důležitý dotčený orgán, třeba hasiči, tak tam platí fikce, že vyjádření je kladné, přestože ta stavba může ohrožovat bezpečnost lidí,“ uvedla Marvanová v diskusi České televize. Podle jejího právního rozboru není zákon kvalitní, nepřinese zrychlení stavebního řízení, ale naopak vytvoří mnoho komplikací.

Senát odmítl novelu stavebního zákona všemi hlasy

První července tohoto roku senát novelu stavebního zákona jednomyslně zamítl. Senátorům na něm vadil hlavně přesun stavebních úřadů pod stát a centralizace stavební správy pod Nejvyšší stavební úřad.

Senátoři se společně s parlamentní opozicí obávají, že v případě schválení této změny, se řízení nezrychlí, ale zpomalí. Zamítnout zákon doporučily tři senátní výbory a komise pro rozvoj venkova. Na plénu proti přijetí hlasovalo všech šedesát pět přítomných senátorů.

Zákon se nyní bude vracet do Sněmovny, a pro jeho schválení bude zapotřebí neméně sto jedna poslanců. Není vůbec jisté, zda se podaří tuto většinu získat.

Oldřich Janeba
Foto: iStock