SERIÁL – Říká se, že všechna přání vám splní až třetí dům, který postavíte. Kdo však má sílu na to, aby se na prvním domě „vyučil“, na druhé stavbě se zdokonalil a teprve při poslední kolaudaci si mohl spokojeně říct – to je ono!

Abyste se nespletli už při výběru stavební konstrukce svého prvního domu, bylo by ideální mít možnost vyzkoušet si na vlastní kůži, jak se budete cítit v domě z cihel, z pórobetonu, betonu, masivního dřeva či sendvičových konstrukcí.

Neřešit již vyřešené

Zní to jako utopie, ale není – ve výzkumném parku Viva firmy Baumit poblíž Vídně skutečně najdete na pohled stejné „škatulky“ ze všech těchto materiálů na jednom místě. Jsou protkané 33 čidly, takže v nich přístroje (a posléze výzkumníci) neustále sledují 10 parametrů, od vývoje teploty v závislosti na venkovní teplotě a vytápění přes vlhkost vzduchu a čistotu vzduchu až po pachové vjemy. I laik bez přístrojů ale okamžitě po vstoupení do každé z nich pozná rozdíl a je schopen definovat, kde se cítí nejpříjemněji. Výsledky naměřených hodnot vyjádřené známkou najdete na stránkách viva.baumit.com.

Jen stručně: z naměřených dat a individuálních pocitů nejlépe vychází zateplené masivní stavební materiály, například cihla. Ve 12 modelových domech o velikosti 4 × 5 m jsou použity různé typy nosných konstrukcí, zateplovacích systémů, omítek i nátěrů. Střechy, podlahy, okna a dveře jsou ve všech domech stejné. Aby bylo možné napodobit autentické podmínky bydlení, je v každém domě použit zvlhčovač, který v přednastavených intervalech zvlhčuje vzduch. Jeho cílem je simulovat vaření a sprchování – aktivity, které způsobují zvýšení vlhkosti v interiéru. V každém domě je nainstalovaných 33 senzorů, které měří 10 různých parametrů. Po dobu dvou let se nasbíralo již přes pět milionů dat.

Také čtěte: Zdravé bydlení – 1. díl: Třetina rodin žije v domech z cihel

Kvalita životního prostředí

Kvalita vnitřního prostředí je pro naše zdraví zcela zásadní. Jednotlivé faktory, které ovlivňují vnitřní klima, lze obecně rozdělit do tří kategorií. Do první kategorie řadíme fyzikální faktory, jakými jsou příkladně teplota vzduchu i povrchů stěn, úroveň relativní vlhkosti nebo množství jemných prachových částic. Zdraví ovlivňují i chemické faktory, například obsah oxidu uhličitého, organických těkavých látek či různých rozpouštědel. A do třetice existují rovněž biologické faktory, kterými jsou plísně, bakterie nebo alergeny. Všechny výše jmenované faktory lze velmi efektivně ovlivňovat pomocí vhodně zvolených stavebních materiálů.

Každý člověk potřebuje ke svému životu přibližně 8000 až 16 000 litrů vzduchu denně. Tento objem odpovídá zhruba 15 kg vzduchu. V porovnání s tekutou i pevnou stravou lze s jistotou říci, že právě kvalita vzduchu mnohem výrazněji ovlivňuje naše zdraví.

Z nedávných lékařských studií je patrné, že při vysoké relativní vlhkosti se bohužel více daří zdraví škodlivým jevům a procesům. Patří mezi ně příkladně tvorba plísní, hub, roztočů či chemické spolupůsobení látek. Co si však možná málokdo uvědomuje, je skutečnost, že i prostředí s nízkou relativní vlhkostí má na lidské zdraví stejně neblahé účinky. Například v místnostech s relativní vlhkostí pod hranicí 20 % je až třikrát vyšší riziko nákazy chřipkovým virem. Je to dáno nejen tím, že virům se v takto nízkých relativních vlhkostech daří, ale vysušené a popraskané sliznice člověka jsou pro chřipku snadnějším vstupem do jeho těla. Nízká relativní vlhkost vzduchu se na organismu negativně projevuje rovněž podrážděním očí a kůže nebo zhoršeným prostředím pro alergiky a astmatiky, vlivem vyšší míry uvolňování ozónu a vyšší úrovně prašnosti. Dle odborných studií by se míra relativní vlhkosti měla optimálně pohybovat mezi 40 a 60 % bez prudkých výkyvů.

Bydlete zdravě

Má vaše dítě či vnouče alergii nebo atopický ekzém? Trpíte vy sami zdravotními obtížemi v podobě častého kašle, únavy, chronického nevyspání a bolestí hlavy, zatímco sedíte v poklidu svého obývacího pokoje či kanceláře? Napadlo vás někdy, že na vině může být právě váš interiér? Ukážeme vám, některé z příčin, kvůli kterým mohou zdravotní potíže vznikat, a zároveň nabídneme řešení, jak z toho ven. Potom si můžete zodpovědět svoji otázku, zda bydlíte opravdu zdravě…

V interiéru, a to jak domácím, tak pracovním, trávíme až 90 % našeho času. Pokud žijeme v domě s nezdravým prostředím, vystavujeme se dlouhodobému přímému vlivu rizikových faktorů, způsobujících chronická onemocnění. Mnohé vědecké analýzy dnes ukazují, že jednou z příčin vzniku zdravotních problémů je použitý materiál a vlastní provedení stavby. „Lze tedy říci, že to, jak precizně svůj dům postavíte a jak kvalitní materiály zvolíte, bude v konečném důsledku mít přímý vliv na vaše zdraví,“ varuje Tomáš Sysel (na foto) z Institutu zdravého bydlení, nezávislé platformy, která si dala za cíl zvýšit povědomí o problematice zdraví, staveb a škodlivin v našem prostředí.

Platí tedy, že kořeny toho, jak může budova negativně ovlivnit zdravotní stav našeho organismu, leží pod povrchem použitých materiálů a napojení jednotlivých řemesel. Bohužel laik nemá šanci na první pohled budoucí problém rozpoznat, a je tak odsouzen řešit až vzniklé důsledky, které se mohou projevit až po delší době.

Ovzduší, které dýcháme uvnitř budov, má dvakrát až pětkrát větší koncentraci škodlivin, než to venkovní. Pokud byste ho podrobili laboratorním testům, našli byste prach, viry, bakterie, plísně, roztoče, ale i rozpouštědla nebo těkavé organické sloučeniny. „V létě se do tohoto nelahodného koktejlu přidá pyl, v zimě zase smog. Špatná kvalita vnitřního vzduchu ovlivňuje nejen náš zdravotní stav, ale i únavu, kvalitu odpočinku, schopnost koncentrace, a tím i pracovní nasazení. Stav venkovního ovzduší hlídá konkrétní zákon o ochraně ovzduší, ale pro to vnitřní, ve kterém dnes a denně žijeme, žádné normy neexistují,“ uvádí Sysel. Jeho kvalitu si tedy musíme uvědomit a řešit pouze my sami…

A přitom nejde zdaleka jen o škodliviny. Řadu zdravotních problémů může způsobit i nadměrná hlučnost v interiéru, která má přímý vliv nejen na náš organismus, ale zejména na naší osobní psychickou pohodu.