Nejen oblečení střídáme podle ročních období – analogicky třeba při stavbě domu zohledňujeme počasí při výběru zdicí malty. Stavební sezona od jara do podzimu patří tekuté maltě HELUZ SIDI, s kterou lze zdít s broušenými cihlami HELUZ při teplotách nad + 1°C. Ani nižší teploty však nemusejí stavbu zastavit, s příchodem zimy lze zdít se zimními maltami HELUZ, které jsou určené pro teploty mezi -5°C a +15°C. Stejně tak je pro chladné dny vhodná i systémová zdicí pěna HELUZ.

Chytrá tekutá malta HELUZ SIDI je dodávaná z výroby jako hotová směs včetně systémového válečku, takže se do ní na stavbě již nic nepřidává. Plnohodnotné zpevnění spoje nastává již za 7 dnů. To je 4x kratší doba než u běžně používaných malt. A pokud snad do zimy hrubou stavbu nestihnete a teploty začnou klesat k nule a níže, uzavřete maltu HELUZ SIDI v kyblíku víkem a použijete ji třeba až na jaře, aniž by hrozilo její zatvrdnutí. Stačí přes zimu skladovat na suchém a stinném místě v rozmezí +5 až +35 °C. 

V zimě můžete využít zimní malty HELUZ

Pro zdění v zimním období (tj. zpravidla mezi 1. listopadem a 31. březnem) nabízí společnost HELUZ tzv. zimní malty – jedná se o zimní varianty všech maltových směsí HELUZ, tj. HELUZ SB malta pro tenkou spáru, HELUZ SB C malta pro celoplošnou tenkou spáru nebo HELUZ TREND tepelněizolační zdicí a zakládací malta. Pytle s maltou se zimní úpravou se dodávají ve stejném obalu jako běžné malty, jen jsou na čelní straně označeny piktogramy sněhové vločky s popisem ZIMNÍ VARIANTA a teploměrem znázorňujícím použití do -5 °C. 

Další možností je využít v zimním období zdění na systémovou zdicí pěnu HELUZ, při které nedochází k přenášení vlhkosti z pojiva do cihel, neboť na rozdíl od klasických vápenocementových malt pěna neobsahuje vodu. Zdivo vyzděné na PUR pěnu dosahuje menších pevností zdiva, proto nelze bez konzultace s projektantem zaměnit tenkovrstvé malty za pěnu. 

Při zdění v zimním období je nutné dodržet tyto zásady: 

• Materiál se musí chránit proti nepříznivým povětrnostním vlivům. Rozbalené palety cihel a pytle s maltou musí být uskladněny v suchu za teploty nad -5 °C, tzn. v krytých skladech. Zdicí pěna HELUZ se musí skladovat alespoň v temperované stavební buňce, neboť teplota samotné dózy s pěnou musí být nad +10°C (ale zároveň méně než +30°C).

• Při zdění nesmějí být na cihlách zbytky námrazy nebo sněhu ani nesmějí být zaprášené či jinak znečištěné. Veškerý zdicí materiál musí být suchý a při zdění se cihly nesmějí namáčet.

• Teplota vzduchu v průběhu zpracování a tuhnutí malty nesmí klesnout pod -5°C. Pokud se zimní malty zpracovávají při teplotách nad 0°C, není nutné záměsovou vodu předehřívat, při zdění pod bodem mrazu (tzn. od 0°C do -5°C) musí být pro přípravu zimních malt ohřátá i záměsová voda na cca 30°C. Zároveň platí u zimních malt omezení, že je lze zpracovávat do teploty +15°C (na tzv. zimní malty není možné zase zdít v létě).

• Čerstvě vyzděné zdivo musí být chráněno před povětrnostními vlivy (deštěm, sněžením apod.) nepromokavou fólií a teplota nesmí klesnout v průběhu 14 dní po vyzdění pod -5°C. Pokud se pod ochrannou folii naskládá beze spár kolem celé zdi polystyrén v min. tl. 5 cm, může teplota krátkodobě klesnout až na -10°C. Z toho vyplývá, že při očekávaných nižších teplotách než -5°C se již nemá vyzdívat zdivo na cementové malty a je třeba počkat na příznivější předpověď.

• Období teplot pod +5°C se nezapočítává do nutné technologické přestávky před statickým zatížením zdiva nebo před omítáním (čili o tuto dobu se musí prodloužit technologická přestávka).

• Pokud je stavba na zimu již „uzavřená“, to znamená, že jsou vyzděné obvodové stěny, je hotový strop a zakryté stavební otvory, pak teplota uvnitř objektu zpravidla neklesá pod +8°C a lze tudíž pokračovat ve stavebních pracích uvnitř objektu. Ze zednických prací lze provádět např. zdění příček, vnitřní omítky apod.

• Jakékoliv podcenění zimních teplot může vést k dodatečným vícenákladům. Při práci v zimě nejen že jde práce pomaleji, je také obtížnější dodržet kvalitu stavebních prací a i to má dopad na finální velikost deformace konstrukcí vlivem objemových změn (jako je smršťování, roztažnost, dotvarování). Zvláště pro velikost přetvoření v důsledku změn teploty je rozhodující počáteční teplota při vlastním provádění zdiva nebo stropu. Čím je teplota při provádění nižší, tím se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nějakých trhlin, ať už potom v omítkách nebo i v samotné nosné konstrukci.

Zdroj: HELUZ