Pálené tašky v povrchové úpravě engoba antik nahradily na střechách Pražského hradu původní krytinu vyrobenou v roce 1951. Výhradním dodavatelem nové střešní krytiny se stal český výrobce Tondach. Tašky se pokládaly na plochu východní části střechy o velikosti 1440 m².

Nový palác na Pražském Hradě

Veškeré materiály a technologické postupy při rekonstrukci střechy Pražského hradu byly konzultovány a schváleny Odborem památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, jehož úkolem je vykonávat státní správu na úseku památkové péče v areálu národní kulturní památky Pražský hrad.

Sály a salonky v Novém paláci se dnes využívají především pro reprezentativní účely, slouží prezidentovi republiky například k přijímání oficiálních návštěv. Probíhají zde také významné společenské události. Na rokokové a klasicistní interiéry navázal za první republiky decentními úpravami Masarykův dvorní architekt Jože Plečnik, po roce 1989 křídla Nového paláce na druhém nádvoří ožila současným uměním v dílech Havlova dvorního designéra a architekta Bořka Šípka.

Byla to nutnost

Správa Pražského hradu při opravě fasády Nového paláce zjistila, že je třeba přistoupit k rekonstrukci střechy. Ukázalo se totiž, že střecha je v havarijním stavu a nemůže již ochraňovat budovu před povětrnostními vlivy. Varianta překladu stávající krytiny byla zavrhnuta z důvodů příliš velké finanční náročnosti a omezené životnosti materiálu. Navíc bylo možné při rekonstrukci střechy využít lešení, které bylo postaveno pro opravu fasády, a tak uspořit nemalé finanční prostředky.

Prvním krokem rekonstrukce byla demontáž původní krytiny. Ze starého prejzu a latí vzniklo více než 180 tun sutě. Poté se na betonovou skořepinu krovu pokládala třívrstvá pojistná hydroizolace s vodotěsným povlakem. Zakončena byla měděnou okapnicí, která zajišťuje bezpečný odvod vody v případě prosáknutí či stékajícího kondenzátu mimo konstrukci budovy

Nové laťování bylo provedeno na kontralatě, které zajišťují provětrání mezi konstrukcí krovu a střešní krytinou. Na laťování se použilo 7200 metrů impregnovaných latí. Impregnace slouží jako preventivní ochrana proti biotickým škůdcům, takto ošetřený materiál vykazuje větší odolnost a delší životnost.

Také čtěte: 5 důvodů, proč si vybrat pálenou tašku

Důležitost patiny

„Pálené prejzové tašky jsme vyrobili a dodali ve speciální povrchové úpravě antik, která díky částečnému engobování, tedy nanesení barevné sklovité směsi a vypálení na režnou tašku působí dojmem patiny, jako kdyby krytina na střeše ležela už několik desetiletí,“ říká Rudolf Prus, vedoucí technického úseku Tondach. Prejz je druh pálené tašky, která se skládá ze dvou dílů – spodního háku a vrchní prejzy, přičemž vrchní část se pokládá do maltového lůžka a přichytí se na spodní hák. Tato konstrukce dovoluje pokládku střechy i do složitých oblých tvarů s velkým sklonem. Proto je tento typ tašek vhodný právě pro historické stavby.

Po zalaťování na správnou rozteč krytiny byly rozměřeny a položeny prejzové háky do jednotlivých pruhů vedle sebe. Jelikož se prejzový hák, na rozdíl od jiných střešních krytin nemůže půlit či jinak upravovat, je třeba, aby klempíř doměřoval každý díl oplechování. Oplechování všech klempířských prvků je z měděných plechů o celkové ploše asi 280 m². Po oplechování střešních průniků přišla na řadu pokládka prejzové krytiny do malty. Technologie vlastního pokládání je stejná po desetiletí a zachovává si původní ráz historického provedení

Práce pro tři party řemeslníků

Na střeše se střídalo 15 řemeslníků: „Tři party pokrývačů, tesařů a klempířů po pěti řemeslnících se na střeše střídaly 40 dní. Během rekonstrukce jsme použili 189 palet prejzy a 22 palet malty,“ uvádí Jiří Langner z klempířské a pokrývačské firmy Krolan ze Šestajovic u Prahy, která celou rekonstrukci prováděla. Při pokládce střechy byla využita pokrývačská malta Tondach, která je vyráběna speciálně pro keramickou krytinu bez obsahu cementu. Pevnost této malty odpovídá dnešnímu keramickému materiálu s nízkou nasákavostí.