S jakými poruchami se můžeme setkat – 1. díl

Zděné konstrukce se skládají ze dvou prvků, a to ze zdiva a malty, která funguje jako pojivo. Zdivo se skládá z kusového stavebního materiálu, který se zdí přímo v místě realizace objektu. Jak zděné prvky, tak i konstrukce z nich postavené dobře odolávají tlaku, ale únosnost v tahu těmto konstrukcím dělá problém.

Ze zdiva se stavějí obvodové stěny, vnitřní stěny, příčky, komíny, sloupy, pilíře, opěrné zdi a u starších objektů i základy. Kvalita jednotlivých zděných konstrukcí záleží jak na provedení zdění, tak i na samotných prvcích. Ze zkoušek provedených na cihlách o různém staří i způsobu výroby je patrné, že pevnosti zdících prvků se liší. Při stavbě zděných konstrukcí je zapotřebí uvažovat s jinými vlastnostmi než u homogenních stavebních materiálů. Zděné stěny mají vysokou tuhost, ale velmi malou pevnost v tahu a smyku. 

Hlavní činitelé vzniku poruch

+ Zatížení

Vady nebo poruchy jsou až následky určitého problému v konstrukci, který se projeví daným nedostatkem. Důležité je pro jednotlivé vady a poruchy zkoumat hlavní příčiny vzniku. V některých případech by zanedbání příčiny mohlo vést až k fatálním následkům, kterým by se za každé situace mělo předcházet. Jednotlivé poruchy vznikají nejčastěji za působení účinků zatížení. Ty ovlivňují svým charakterem celou konstrukci. Součástí stavebně technického průzkumu (STP) je jednotlivé vady a poruchy analyzovat a reagovat na ně.

Vlastnosti účinků zatížení:

• místo vzniku,
• intenzita,
• délka trvání,
• počet opakování je myšleno doba návratu jevu.

Tyto vlastnosti jsou závislé na třech faktorech a to času, místě a chování. Záleží i na druhu zatížení jako je dynamické či mimořádné zatížení. Jelikož s těmito typy zatížení nemuselo být, ve výpočtu pro daný objekt uvažováno vůbec nebo v nesprávné intenzitě.

Prvky, které se sledují při STP:

• základové poměry,
• základové konstrukce,
• konstrukce objektu.

Činitelé, kteří ovlivňují základové poměry jsou:

• svahy v jejichž blízkosti může dojít k sesuvům či posunům. Ani svahy se silně rozpukanými horninami nejsou pro základové poměry dobré.
• silně zvodnělé základové zeminy,
• senzitivní jíly,
• stejnorodé základové půdy,
• výška hladiny spodních vod spolu s kolísavou hladinou,
• hutnost základových půd i písčitých zemin,
• konzistence základových půd jsou-li zeminy jemnozrnné.

Základové konstrukce se sledují z hlediska:

• úrovně založení základová spára může být v různých úrovních,
• způsobu založení objekt může být založen více způsoby,
• únosnosti základu je-li zpracován návrh pro daný objekt.

STP zajímá:

• výškové členění objektu,
• pravidelnost ve vodorovné i svislé rovině,
• prostorové působení,
• rozdíly v tuhostech nosných prvků,
• užití ztužujících stěn a prvků v objektu,
• náznaky deformovatelnosti objektu či části konstrukcí,
• soudržnost obkladů jak keramických, tak kamenných,
• funkce dilatačních spár,
• účinky inženýrských sítí,
• úroveň údržby, oprav a zpevňování konstrukcí.

Vlhkost

Vlhkost v objektu má špatné účinky nejen na stavbu samotnou, ale i na zdraví lidí, kteří objekt užívají. Dlouhodobá vlhkost působí negativně na stavební hmoty. Způsobuje jejich rozpad a zhoršuje tepelně izolační vlastnosti zdiva. Na základě působení vlhkosti se v konstrukcích vyskytují biologičtí činitelé jako jsou plísně a houby.

+ Zdroje vlhkosti

Voda se do stavebních konstrukcí může dostávat různými způsoby, a to v kapalné nebo plynné formě.

+ Nejčastější zdroje vlhkosti:

• déšť srážkový nebo hnaný větrem dopadající přímo na fasádu nebo odstřikující zpřilehlého terénu k objektu. Voda, která se do objektu dostane otvory jako je třeba komínové těleso.
• kapilární voda, která vzlíná ze země,
• kondenzační voda,
• difuzní páry voda vnesená do konstrukce vlivem užívání objektu lidmi nebo zvířaty.

Další vlivy:

• Průsaková voda voda dostávající se do konstrukce na základě hydrostatického tlaku.
• Vzdušná vlhkost.
• Tlaková voda.
• Hygroskopicita stavebního materiálu.
• Blízkost dopravních komunikací. 
• Agresivní atmosférické plyny.
• Bludné proudy elektrické trakce a transformačních stanic.
• Sanitární instalace.
• Voda z živelných pohrom.

Úroveň vlhkosti v objektu záleží na několika faktorech. Prvním faktorem je stáří objektu a doba, ve které byla budova postavena. Dalším faktorem je stav a provedení hydroizolací jak ve vodorovné, tak i horizontální rovině či kvalita zhotovení jednotlivých konstrukcí v objektu.

Difuzní vodní páry do konstrukce vnesou nemalé množství vlhkosti a při špatném větrání, mohou napáchat problémy. Z běžných činností, které jsou v domácnostech prováděny jako je vaření, žehlení, sprchování, koupání a další, se do konstrukcí dostává vlhkost. Pro představu, člověk v klidném režimu za 24 hodin vydýchá okolo 1000 g vody. I samotný stavební materiál obsahuje určitou přirozenou vlhkost. Ovšem jsou vlhkosti, které nevadí stavebním konstrukcím, jsou-li v určité míře.

Rychlejší degradační procesy na stavební konstrukce má voda, která obsahuje určité chemické příměsi a voda agresivní. Soli se do konstrukcí dostávají především z podzemních tvrdých vod, která vzlíná. Pak jsou to soli a jiné nečistoty z chodníků a kyselé deště. Kyselé deště obsahují látky jako je kysličník uhličitý, uhelnatý i oxid siřičitý a ty způsobují, že se obvodové zdivo stává chemicky neutrální až mírně kyselé. Takováto změna vyhovuje mikroorganismům jako jsou bakterie, plísně či řasy a spolu s působením vlhkosti se dobře rozšiřují. Působením těchto organismů se zdivo stává více hygroskopické. Nejen zdivo trpí vlhkostí, ale i jiné stavební materiály jako je sádra, malířské hmoty a materiály s obsahem hlinky nebo kaolinu.

Možné příčiny vlhnutí zdiva:

• chybějící tepelná izolace trubek v rozvodech vody,
• dutiny ve zdivu – násypy nad klenbami, zazděné prostory,
• nedostatečné nebo nesprávné větrání,
• špatně nebo vůbec neodvedená srážková voda z okolí objektu,
• stínění a působení vegetace,
• nepříznivá změna užívání,
• změna paropropustnosti podlah z dřevěné na betonovou s lepenkovou izolací,
• o uzavření nebo zasypání sklepních prostor,
• parotěsné plochy v okolí – asfaltové plochy vozovky, dvory apod…
• blízká automobilová doprava nebo dynamické účinky strojů,
• absence jakékoliv hydroizolace.

Z průzkumu objektu je důležité zjistit zdroje vlhkosti a její pronikání do budovy. Na základě zjištěných skutečností se vytvoří vhodné sanační opatření. Vlhkost v objektech se dá měřit různými způsoby například pomocí elektrického odporu, radiometrickou metodou a další. Především se vybírají metody nedestruktivní.

-jik-