Šíření požáru ve stropních konstrukcích je velice nebezpečné a zasahující hasiči jej nemají rádi. Zde jsou některé konkrétní příklady opatření, která lze přijmout ke snížení rizika šíření ohně ve zděných stropních konstrukcích:

1. Používání cihel nebo betonu pro konstrukci stropu: Cihly a beton jsou nehořlavé materiály, které mají vysokou požární odolnost.
2. Použití ocelových nosníků pro podporu stropu: Ocelové nosníky jsou odolnější vůči požáru než dřevěné nosníky.
3. Zakrytí otvorů v stropě: Otvor v stropě může umožnit plamenu a kouři šířit se do dalších částí budovy. Otvor lze zakrýt ocelovou deskou nebo jiným nehořlavým materiálem.
4. Instalace požárních uzávěrů: Požární uzávěry jsou zařízení, která zabraňují šíření plamene a kouře. Požární uzávěry lze instalovat do stropu nebo jiných míst v budově.

Trámečková konstrukce se stropními vložkami MIAKO

Tab.4.: Hodnoty požární odolnosti stropních požárních dělicích konstrukcí z nosníků s příhradovou výztuží a cihelných vložek MIAKO

Konstrukce ze stropních desek HURDIS

Stropní systém HURDIS sestává z cihelných stropních desek CSD HURDIS a z ocelových válcovaných I-profilů nebo z keramobetonových nosníků typu HF. Keramobetonové nosníky HF jsou prakticky shodné (liší se pouze šikmými boky) s nosníky POT, a proto i požární odolnost nosníků HF s vložkami MIAKO činí REI 120 D1. Stejnou požární odolnost mají i nosníky KPZT.

Pro stropy s ocelovými válcovanými I-profily lze použít oba typy desek CSD HURDIS. Desky s kolmými čely

(CSD HURDIS I) se ukládají mezi nosníky na jejich spodní příruby, takže tyto příruby nejsou ze spodní strany deskami HURDIS protipožární nijak chráněny.

Požární odolnost stropů s deskami CSD HURDIS I s nechráněnými spodními pásnicemi je určena podle ČSN 73 0821, tab. 5B, pol. 8a hodnotou REI 45 D1.

Chrání-li se spodní pásnice obyčejnou omítkou (GP podle EN 998-1) tloušťky 15 mm nanesenou na pletivo, zvýší se požární odolnost stropu podle pol. 8b normy na hodnotu REI 90 D1.

Zvýšení požární odolnosti ocelových I-profilů je však možno dosáhnout i jinými způsoby, např. nátěry, nástřiky, obklady, případně podhledem – zde je poměrně velký výběr a záleží na projektantovi, který způsob se mu bude jevit jako nejvhodnější pro daný účel.

Pro desky CSD HURDIS II se šikmými čely se vyrábějí cihelné patky CSD HURDIS 2pa, které se nasazují na spodní příruby I-profilů. Tím je jednak docíleno souvislé cihelné plochy pro stropní omítku a jednak je též spodní příruba nosníku protipožární chráněna cihelnou vrstvou tloušťky cca 15 mm. Požární odolnost této stropní konstrukce byla stanovena teoretickými výpočty.

Z výpočtů vyplynulo, že požární odolnost stropů složených z desek CSD HURDIS II a ocelových I-profilů, jejichž spodní pásnice jsou chráněny cihelnými patkami HURDIS, činí REI 90 D1.

Jestliže potřebujeme dosáhnout větší požární odolnost, můžeme do protipožární ochrany započítat ještě stropní omítku. Podle ÈSN 73 0821 je však tento postup dovolen pouze za předpokladu, že omítka je nanesena na pletivo upevněné ke stropní konstrukci.

Teoretickým výpočtem č. 20a byla posouzena stejná varianta ochrany jako v původním posudku, tj. ochrana vápenocementovou omítkou tloušťky 20 mm. (Pozn.: Výpočet č. 20b – Prostup tepla stropem opatřeným omítkou nebylo třeba provádět, nebo jak ukázal výpočet č. 19b, izolační schopnost stropu vyhovuje na 120 minut i bez omítky.)

Z výpočtu vychází, že požární odolnost stropů složených z desek CSD HURDIS II a ocelových I-profilů, jejichž spodní pásnice jsou chráněny cihelnými patkami HURDIS a omítkou tl. 20 mm z MVC, se zvýšila na hodnotu REI 120 D1.

Šíření ohně ve zděných stropních konstrukcích může probíhat několika způsoby, včetně:

a) Kondukcí: Teplo z hořícího materiálu se přenáší do zděného stropu a ohřívá ho. Jakmile teplota zděného stropu dosáhne bodu vzplanutí, začne hořet.

b) Konvekcí: Horký vzduch z hořícího materiálu se zvedá a ohřívá vzduch v prostoru pod stropem. Tento teplý vzduch může obsahovat plamen a kouř, které se mohou šířit do dalších částí budovy.

c) Radiací: Plamen z hořícího materiálu může vyzařovat teplo a světlo. To může vést k vznícení hořlavých materiálů v blízkosti stropu.

Rychlost šíření ohně ve zděných stropních konstrukcích závisí na několika faktorech, včetně:

Typ materiálu: Zděný strop vyrobený z nehořlavých materiálů, jako jsou cihly nebo beton, bude odolnější vůči požáru než strop vyrobený z hořlavých materiálů, jako je dřevo nebo sádrokarton.

Konstrukce stropu: Strop s pevnou konstrukcí bude odolnější vůči požáru než strop s méně pevnou konstrukcí.

Velikost stropu: Velký strop bude ohřívat pomaleji než malý strop.

Přítomnost požárních uzávěrů: Požární uzávěry jsou zařízení, která zabraňují šíření plamene a kouře. Pokud jsou požární uzávěry správně instalovány, mohou pomoci zpomalit šíření ohně.

Existuje několik opatření, která lze přijmout ke snížení rizika šíření ohně ve zděných stropních konstrukcích. Mezi tato opatření patří:

Použití nehořlavých materiálů: Nejlepším způsobem, jak snížit riziko šíření ohně, je použít nehořlavé materiály pro konstrukci stropu.

Zlepšení konstrukce stropu: Zpevnění konstrukce stropu může pomoci zpomalit šíření ohně.

Instalace požárních uzávěrů: Požární uzávěry jsou účinným způsobem, jak zabránit šíření plamene a kouře.

Správný návrh a konstrukce zděných stropních konstrukcí může pomoci zabránit šíření požáru a ochránit lidi a majetek.

-jik-