Pro dobrý pocit v budově je vždy nutné zajistit tyto požadavky: dobré teplotní podmínky, vlhkostní podmínky, osvětlení, výměnu vzduchu, rychlost proudění vzduchu, akustickou pohodu, příznivé iontové a odérové mikroklima. Z přehledu základních požadavků je vidět, že dosažení komfortu vnitřního prostředí budov je komplexní problém, který se musí řešit již od návrhu stavby až po její dokončení. Týká se jednak dispozičního řešení, velikosti oken, materiálového složení a zejména také technických zařízení budov. Je nutné podotknout, že vnitřní prostředí ovlivňuje i stav vnějšího prostředí, ve kterém se stavba nachází. Zeptali jsme se proto na tento problém zástupců Cihlářského svazu Čech a Moravy a přinášíme jejich postřehy k volnému publikování.

Dosažení dobrých parametrů vnitřního prostředí budovy je zcela zásadní pro pohodu užívání budovy, protože přibližně 80 % času života strávíme uvnitř budov. Vnitřní prostředí budovy ovlivňuje zdravotní stav člověka – jeho fyzickou i psychickou stránku. Pro návrh budovy (zejména rodinné domy) by mělo hrát splnění dobrých parametrů vnitřního prostředí hlavní roli.

Tepelná pohoda

Tepelná pohoda je velmi významná kategorie pro pocit komfortu v podmínkách mimo požadovanou teplotu prostředí. Zajištění tepelné pohody silně ovlivňuje energetickou bilanci budovy.

Tlak, teplota, rosný bod. Není to tak dávno, co tyto informace každé ráno hlásili v rozhlase. Znalosti o tom, co je rosný bod, se ale každému, kdo řeší zateplení, vyplatí oprášit. Jde o teplotu, při které je vzduch zcela nasycen vodní parou a už nezvládne více absorbovat. Tehdy přichází ke slovu kondenzace, kdy vodní pára získává podobu kapek vody. A ty ve zdivu nepotřebujete.

Odtud se také odvíjí hodnota minimální tloušťky izolace. Na složence poznáte i deset centimetrů polystyrenu, ale reálných úspor se nejspíše nedočkáte. Hrozí vlhkost ve zdivu, plísně, zdravotní rizika, poškození nosné konstrukce… Rosný bod je potřeba posunout do vrstvy izolantu. K tomu potřebujeme znát křivku prostupu tepla konstrukcí. Na její znázornění jsou k dispozici online kalkulačky, jediný správný postup ale je obrátit se na energetické specialisty.

V úvodu jsme mluvili o tom, že univerzální rada ohledně šířky izolantu není. A platí to. Je ale jedno číslo, které je dobré respektovat. „Jedna věc je minimální síla izolace, aby byly splněny požadavky na úsporný provoz a rosný bod se posunul do izolantu. I pokud výpočet stanoví méně, je vhodné zvolit izolaci alespoň 20 centimetrů,“ říká hlavní technolog KM Beta Ing. Jakub Hemza.

Jsou pro to dobré důvody – třeba v podobě instalace předokenních žaluzií, předsazené montáže oken nebo mnoha neočekávaných detailů, které se často řeší až v samotném průběhu stavby. „Vždy je dobré mít rezervu pro případy, kdy je nutné kvůli instalacím materiál izolace ubírat. Pokud ji nemáme, zaděláváme si na vznik tepelných mostů,“ vysvětluje.

Pozor na letní slunce

Teploty v letních měsících lámou rekordy každým rokem. Ostré paprsky slunce dokážou zahřát interiéry domů daleko za hranice příjemného prostředí, nicméně k zajištění optimálního chlazení není nutně potřeba energeticky náročná a nákladná klimatizace. Výbornou službu při správné regulaci tepla během léta poskytnou i rolety, které zvenčí skryje schránka Porotherm KP Vario UNI.

„Příčinou přehřívání interiéru bývají v létě právě sluneční paprsky, které se opírají do stavby. Skrze obvodové stěny se dovnitř dostane jen 15 % tepla a skrze střechu 20 %. Je ale třeba řešit i okna a dveře, která jsou příčinou průniku 60 % horka. Abychom doma udrželi příjemnou teplotu, nejlepší je žár dovnitř vůbec nepustit. Vhodným řešením proto může být použití venkovního stínění, tedy rolet nebo žaluzií, které lze snadno zabudovat do systémového řešení Porotherm KP Vario UNI,“ popisuje produktový specialista a statik za Porotherm František Schoval.

Keramobetonové překlady KP Vario UNI představují ověřené řešení pro cihelné stavby. Používají se ve spojení s univerzálními roleto-žaluziovými schránkami jako nosné prvky nad okenní a dveřní otvory ve vnějších stěnách zděných konstrukcí. Slouží pro dodatečnou montáž stínicí techniky, tedy venkovních rolet nebo žaluzií. Mimo udržení příjemného chládku během léta však stínění také šetří energie za vytápění v zimě, protože funguje jako dodatečná vrstva izolace chránící okna a dveře před vznikem tepelných mostů.

„Velkými okny, které v současnosti představují trend, uniká v zimě podstatné množství tepla. V létě zase skrze okna svítí slunce, a tím dochází k přehřívání domácnosti. Zabudovanými roletami lze minimalizovat oba problémy. Pomocí systémového řešení Porotherm KP Vario UNI se však dá vytvořit i nadpraží dnes velmi populárních rohových oken či posuvných dveří. Skladba překladů a univerzální schránky je stejná jako v rovné stěně, většinou je potřeba použít pouze skrytý ocelový sloupek se speciální hlavicí pro uložení překladů a schránek v rohu,“ popisuje ředitel produktového managementu a business developmentu Jiří Dobiáš.

Anketa

Otázky:

1. Lze dosáhnout tepelné pohody ve zděném domě bez instalace dodatečných technických zařízení?
2. Co by taková obálka domu vyžadovala?
3. Napište mi svůj názor k tématu tepelné pohody…

Odpovídali:
Eliška Smolová, vedoucí marketingu HELUZ cihlářský průmysl, Marek Žídek, výkonný ředitel KM Beta:

1. Lze dosáhnout tepelné pohody ve zděném domě bez instalace dodatečných technických zařízení?

Eliška Smolová, vedoucí marketingu HELUZ cihlářský průmysl:
NE, není to možné pro současné novostavby a ani pro starší budovy.

Marek Žídek, výkonný ředitel KM Beta:
Základem pro dosažení celoroční tepelné pohody je především správný návrh a realizace tepelné obálky objektu bez tepelných mostů, optimální velikost prosklených ploch a jejich orientace vůči světovým stranám. Pro letní období je zase důležité vhodné stínění přesahem střechy, římsami, zelení nebo venkovními žaluziemi.

2. Co by taková obálka domu vyžadovala?

Eliška Smolová, vedoucí marketingu HELUZ cihlářský průmysl:
Nelze realisticky odpovědět, pokud se chceme držet současných výrobků a široké, resp. běžné stavební praxe.

Marek Žídek, výkonný ředitel KM Beta:
Velmi výhodné je použití zdicích prvků s vyšší objemovou hmotností např. Profiblok AKU nebo Sendwix, které díky své akumulační schopnosti přes den teplo přijímají a v noci jej vydávají.

3. Jaký je váš názor k tématu tepelné pohody.

Eliška Smolová, vedoucí marketingu HELUZ cihlářský průmysl:
Z konstrukčního hlediska lze jednoznačně ovlivnit mikroklima teplotní, akustické, částečně pak vlhkostní
a iontové. Pro tepelnou pohodu je nutné zajistit dobré povrchové teploty jednotlivých konstrukcí a jejich návazností – detailů tak, aby nedocházelo v lokálních místech k jejich velkým rozdílům, které na lidský organismus působí negativně. V případě zdiva z cihel HELUZ FAMILY dosahují zděné konstrukce nadstandardních hodnot povrchových teplot, a to i v řešených detailech. Proto není nutné vytápět vzduch v místnostech na nepřiměřeně vysoké teploty, což v běžných případech vede ke zvýšení nákladů na vytápění. K tepelné pohodě také přispívá dobrá akumulace tepla zdiva z cihel HELUZ FAMILY, kdy nedochází k výkyvům teplot vlivem přerušení vytápění nebo za teplých letních dnů. Vlhkostní mikroklima je ovlivňováno zejména materiálovou volbou vnitřních omítek. Dobrých výsledků se dosahuje s omítkami vápennými, sádrovými a zejména hliněnými.

Konstrukční systém ovlivňuje mikroklima podstatným způsobem. V současné době se u používaných konstrukčních systémů, zejména s obvodovými konstrukcemi s nízkou hodnotou součinitele prostupu tepla dosahuje dobrých hodnot tepelně vlhkostního mikroklimatu. Je třeba brát vyšší ohled na další složky mikroklimatu, které ovlivňují pohodu užívání domu a lidské zdraví v dlouhodobém horizontu. Někdy představované moderní konstrukční systémy lehkého typu z klížených desek, vyplněných izolacemi s formaldehydovými pojivy, nemají se zdravým mikroklimatem mnoho společného. Zděný systém z pálených cihel je jedním z nejvýhodnějších konstrukčních systémů s výhodnými parametry nemající na mikroklima uvnitř budov negativní účinky, a proto je mezi lidmi dlouhodobě tolik oblíbený.

Marek Žídek, výkonný ředitel KM Beta:
Tepelná pohoda a stabilita budov je zásadní vlastností, která zejména u trvale obývaných budov velmi výrazně ovlivňuje, jestli se v budově cítíte dobře nebo ne. Nepřímo má i dopady na vaše zdraví – v kvalitní budově udržíte pořád stejnou teplotu a dobře vyspíte v období letních veder i zimních mrazů.

A ještě jedna zajímavost, aby to nebylo tak jednoduché: Topíme na 23 stupňů a stejně nám není teplo. Jak je to možné? Ve starých domech bez tepelné izolace docela běžný jev. Do hry nám totiž v této souvislosti vstupuje pojem teplotní komfort. Ten nastává tehdy, pokud součet teploty vzduchu v místnosti a povrchové teploty stěn a podlahy dává součet 38 °C. Takže pokud jsou stěny dobře zateplené a jejich teplota je 18 °C, pak stačí topit na 20 °C. U starých domů, ale může povrch zdí vykázat klidně i 14 °C. Pak nemusí k pocitu tepla stačit ani vytápění na oněch zmíněných 23 °C…

Závěrem: Pozor na jednoduchá řešení

Deset centimetrů stačí. A určitě dej vatu, pak to dýchá… Pokud tuto, nebo jakoukoliv podobnou laickou radu poslechnete, máte problém. Určení toho, kolik a jakého izolantu je potřeba, není úplně snadné. Odpověď vám musí dát odborník, který vezme v potaz mnoho faktorů. A taky je dobré pamatovat na souvislosti. Nezateplujeme jen proto, aby nám klesly účty za vytápění. Vata či polystyren mají i další funkce.

Tepelný komfort neboli tepelná pohoda znamená dosažení takových tepelných poměrů, kdy člověku není
ani chladno, ani příliš teplo – člověk se zkrátka cítí příjemně. Ideální teplota v místnosti pro člověka je 20 – 23 stupňů Celsia, ale je to subjektivní. Mezi ty nejdůležitější faktory, které ovlivňují tepelnou pohodu, patří kromě teploty vzduchu, také rychlost proudění vzduchu a relativní vlhkost vzduchu, která by se měla pohybovat v rozmezí 30 – 70 %. Úroveň komfortu ovlivňuje dokonce i rozdíl v teplotě vzduchu v místnosti a okolních povrchů (podlahy, zdí, stropu a oken). Čím menší je tento rozdíl teplot, tím větší je pocit komfortu a pohody.