Čeští zedníci dostanou od podzimu konkurenci. Na stavby zamíří robot od největšího českého výrobce cihel – společnosti Wienerberger. Práci zvládne rychleji, hlídá bezpečnost a místo peněz chce cihly. Navíc nebude sám. Přijde sériová výroba.

Právě teď je v konečné fázi testování. Firma Wienerberger z Českých Budějovic spolu s podnikem KM Robotics ze Strančic jej tak v pátek ukázala ve svém novém eXperience centru v Jirčanech u Prahy. A oznámila, že do ostrého provozu na první staveniště pošle robota už v září a koncem roku zahájí sériovou výrobu dalších strojů. Zájemce u stavebních firem nebo developerů už má.

„V tomhle roce budeme mít jednotky pilotních projektů – staveb. V tento moment máme uzavřenou jednu konkrétní stavbu, o dalších jednáme. Chtěli bychom zvládnout tři až pět staveb letos a příští rok v rámci prototypů se budeme blížit k téměř deseti kusům robota,“ uvádí Petr Magda, jednatel a komerční ředitel Wienerbergeru.

„Zatím by to měl být jeden stroj měsíčně – takhle je to naplánované pro příští rok. A nějaká ověřovací série, to už probíhá teď. Je to prvních sedm strojů, které by se do konce roku měly zatím objevit na českém trhu,“ doplňuje k začínající sériové produkci Štěpán Kočí, spoluzakladatel KM Robotics.

OPERATÉR V CENĚ SPECIÁLNÍCH CIHEL

Prodávat svého nového robota ale největší výrobce pálených cihel a střešních tašek v Česku zatím neplánuje. Bude ho prý nabízet formou služby, a to právě jen za cenu materiálu. Obstará i jeho operátora, takže na klientovi zbyde obstarat pouze jednoho „pomocného stavebního dělníka“, který zajistí přísun cihel, pojiva a drobné dozdívky.

„Je to kompletní služba, a zákazník zaplatí za pokládku cíl. Náš cíl je takový, aby metr čtvereční položené nebo instalované zdi byl za stejně peníze, jako když tu zeď staví parta zedníků,“ vysvětluje Magda.

„Jde o velký nedostatek zedníků nebo těch lidí – těch rukou, který na těch stavbách pracují. Dnes všichni víme, že to jsou lidé téměř výhradně z východu, protože v České republice do oboru zedník nastoupilo asi 12 lidí na celou republiku,“ dodává jednu z motivací vývoje robota Kočí.

Jako pojivo mohou roboti podle Wienerbergeru používat klasickou zdicí pěnu, která se na stavby dodává běžně a ramena ji umí nanést ve dvou pruzích, tedy tak, jak velí dokumentace.

Stroj, ale potřebuje speciální cihly, a proto firma představila nově také takzvaný Robot Ready stavební materiál, tedy speciálně upravené bloky z řady Porotherm s označením RR, na které získala patent. Pro úchyt strojem mají navíc zvláštní drážky, jinak ale splňují veškeré běžné parametry jak pro tepelnou izolaci, akustiku, únosnost, tak i požární odolnost. Dostupné jsou zatím v tloušťce 30 centimetrů.

„Cena Robot Ready cihel od Wienerbergeru bude srovnatelná se stejným typem cihly. Začali jsme samozřejmě naší nejprodávanější cihlou i skrze určení a to, co v dnešní době robot umí. Ale samozřejmě se plánují další iterace robota, rozvoj robota a programování, ale zároveň plánujeme i nové cihly tak, abychom uměli postavit třeba celý bytový dům,“ popisuje Magda.

„Náš stroj se neorientuje podle nějakého nadřízeného systému GPS a tak dál. Nebereme ani data ze systému BIM, protože jsme se to snažili co nejvíc přiblížit lidem, kteří na těch stavbách dělají – to znamená, že opravdu nahrazuje jen ty ruce,“ začíná v reportáži popisovat způsob fungování robota jeho vývojář Kočí.

„Orientuje se podle běžného křížového laseru a vy mu zadáváte vlastně jenom konkrétní zeď. To znamená výška a délka té zdi, a kde má stát. To je vlastně celé jednoduché programování – ve čtyřech krocích,“ dodává spoluzakladatel KM Robotics.

Velikostí a výkonem se robot podle firmy hodí zejména na velké stavby s dlouhými zdmi, jako jsou bytové domy, školy nebo průmyslové haly. Do budoucna chce však Wienerberger stroj přizpůsobit i pro menší projekty.

„Robotizace stavebnictví stojí také za udržitelnějšími stavebními procesy. S robotem je prostě zdění podstatně přesnější. Při stavbě samotné vzniká méně odpadu než při tradičních stavebních metodách. Proces výstavby, náklady i dodací lhůty se snadněji plánují,“ doplňuje Petr Magda a dodává: „Robotika navíc pomáhá společnosti Wienerberger řešit klíčové výzvy budoucnosti, jako je rostoucí urbanizace či cenově dostupné zelené bydlení. Je třeba si uvědomit, že přicházíme se zcela novým řešením, které na trhu neexistuje, a tedy záleží, jak rychle a v jaké míře se trh na robotické zdění adaptuje.“

Bezpečnost na stavbě si robot ohlídá sám

Samotné rameno přitom rovněž splňuje všechna pravidla bezpečnosti na stavbách, je totiž vybavené řadou čidel, která kontrolují okolní prostor a dokážou přerušit zdicí sekvenci v případě ohrožení zdraví. A zároveň je vybavené jednoduchou zábranou, která prostor pro zdění vyhrazuje.

„Má strojové vidění, kde si osahá prostor okolo sebe tak, aby do ničeho nenaboural. Takže on si musí zmapovat vlastně kde je, a jelikož umí jít podél té zdi i dopředu, tak se musí podívat i dopředu, aby se neopřel o něco jiného,“ popisuje dál robota po technické stránce Kočí.

„Najde si tu paletu – vy mu ji dáte do nějaké přibližné pozice, která je stanovená, aby věděl, kde ji hledat. On si ji najde, oskenuje – každou cihlu si zvlášť ještě fotí, abychom v případě nějaké poruchy té zdi věděli, která to byla. A na druhé straně si najde tu laserovou rovinu, která definuje budoucí zeď,“ doplňuje.

Automatizované zdicí robotické rameno začal v roce 2012 vyvíjet český podnik KM Robotics, který z vlastních peněz založili betonáři Jakub Maršík a Štěpán Kočí a po čtyřech letech předvedli stroj úspěšně v laboratoři. O dva roky později do projektu vstoupila i tuzemská pobočka největšího výrobce cihel na světě Wienerberger ve spolupráci i s inovační agenturou Creative Dock nebo odborníky z ČVUT.

Samotná firma odhaduje, že investice do přístroje příští rok dosáhne ke hranici dokonce až 100 milionů. A projekt navíc podpořila také Technologická agentura ČR 35,6 milionu korun.

ZDICÍ ROBOTI V ČESKU VZNIKAJÍ HNED DVA

Zdicího robota v Česku vyvíjí i největší tuzemský řetězec stavebnin DEK, který také spolupracuje s ČVUT. Jejich rameno se ale výrazně liší v tom, že s pomocí speciální přísavky s nosností až 70 kilogramů uzvedne kromě různých cihel i tvárnice z betonu i pórobetonu. Po výměně přísavky za trysku dokáže přejít i na 3D tisk a nanášet speciální maltu.

Firma ale v současnosti investice na jeho vývoj pozastavila kvůli růstu úrokových sazeb a útlumu hypotečního trhu. Ačkoli hmota pro tisk podle ní třeba oproti roku 2021 zlevnila o více než 50 procent, a je už tak skoro na úrovni běžného betonu.