Stropní konstrukce se skládá z nosné části stropu, podlahy a podhledu. Konstrukce stropu vytváří podklad pro konstrukci podlahy. Podlaha tvoří povrchovou úpravu vodorovné dělicí nosné konstrukce a dotváří tak vnitřní prostředí budovy. V některých případech členění tvaru spodní části nosné konstrukce má příznivý vliv na architektonické dotváření vhodného prostředí.

Rozdělení z funkčního hlediska na konstrukce:

• Stropní – rozdělují budovu po výšce.
• Převislé – římsy, balkony, arkýře apod. – zpravidla navazují na stropní konstrukce.
• Ustupující – lodžie, terasy.

Stropní nosné konstrukce

Strop se skládá z:

• nosných stropních konstrukcí,
• podlahy (nenosná vodorovná konstrukce nad nosnou konstrukcí),
• popř. podhledu (nenosná vod. konstrukce pod nosnou konstrukcí).

Stropy společně se svislými nosnými konstrukcemi určují celkový charakter nosné konstrukce objektu. Rozhodující kritéria pro volbu konstrukce stropu jsou:

• rozpon prostoru;
• únosnost konstrukcí;
• plošná hmotnost;
• horizontální tuhost objektu;
• akustické a tepelně technické vlastnosti konstrukcí;
• požární odolnost.

Překlady

Kompletní překlady

Kompletní překlady o rozměrech příčného řezu 70 x 238 mm se osazují svojí užší stranou, tj. na výšku, do lože z cementové malty M 10 a u líce obou podpor se k sobě zafixují měkkým vázacím drátem proti překlopení. Jednotlivé překlady se osazují tak, aby jejich cihelná obálka tvořila podklad pod omítku. Za pomoci zdvihacího zařízení lze najednou osazovat i celou kombinaci překladů (u obvodového zdiva i s izolantem) předem sestavenou na pracovní podlaze na podkladech a svázanou dostatečně nosným vázacím drátem. Pro přesnější usazení a vyrovnání překladů se doporučuje používat dřevěné klínky.

Roletové překlady

Výrobci roletových překladů pro zabudování předokenních rolet či žaluzií nabízejí několik různých typů výrobků, které se od sebe liší únosností, vybavením, a hlavně způsobem montáže. Protože problematika montáže a případného do vyztužování ztužujících pozedních věnců právě v místě nad těmito překlady je poměrně složitá a pro každý typ odlišná, výrobky se podrobují stálému vývoji a tudíž i jejich způsob zabudování se může měnit, je potřebné se přímo řídit aktuálními pokyny výrobce pro daný typ překladu.

Spřažené překlady

Spřažené překlady se sestávají ze dvou částí – vlastního prefabrikovaného překladu a tzv. tlakové zóny zhotovené nad překladem. Prefabrikované překlady se ukládají na výškově vyrovnané zdivo do 10 mm tlustého lože z cementové malty M 10. Skutečná délka uložení na zdivu musí být na každém konci plochého překladu minimálně 120 mm! Při manipulaci s plochými překlady běžně dochází k jejich pružnému průhybu, který není na závadu výrobku. Pro omezení nebezpečí poškození překladu se doporučuje manipulovat s překlady otočenými o 90 ° nebo 180 ° kolem své podélné osy vzhledem k poloze, ve které jsou umístěny ve stavbě. Aby nedocházelo k nadměrnému prohnutí nebo i zlomení překladů ve stádiu provádění stěnové konstrukce nad překladem, je nutné před započetím těchto prací všechny překlady podepřít provizorními podporami (např. dřevěnými sloupky s vyklínováním) stejnoměrně tak, aby vzdálenosti mezi podporami nebo podporou a ostěním otvoru byly maximálně 1000 mm.

Zásady provádění vodorovných konstrukcí

Po zabezpečení podpor, pečlivém odstranění nečistot z horní plochy překladů a po řádném navlhčení lze překlad nadezdít nebo nadbetonovat. U nadezdívaných překladů musí být ložné i styčné spáry mezi cihlami zcela promaltovány, a to i u zdicích bloků pro obvodová zdiva s vysokým tepelným odporem, u kterých se běžně svislá spára nepromaltovává.

Přerušené maltování ložné spáry (maltování v pruzích) je zcela nepřípustné! Zdění nad překlady je nutné provádět velmi pečlivě! Minimální tloušťka ložné i styčné spáry je 10 mm, minimální pevnost použité malty je 2,5 MPa. Pro vyzdívanou nadezdívku – tlakovou zónu – lze použít cihel a cihelných bloků, jejichž pevnost v příčném směru (tj. po nadezdění ve směru podélné osy překladů) je v průměru alespoň 2,5 MPa a jednotlivě alespoň 2,0 MPa.

Více plochých překladů vedle sebe smí být použito pouze za předpokladu, že tlaková zóna bude provedena nad všemi překlady v plné šířce. Zdivo nadezdívky musí být provedeno ve vazákové vazbě s délkou převazby ve směru probíhajícího zdiva rovnající se nejméně 0,4násobku výšky použitých cihel či bloků.

Při betonované tlakové zóně spřaženého překladu se doporučuje použít beton minimální pevnostní třídy C 12/15. Podpory překladů lze odstranit teprve po dostatečném zatvrdnutí malty či betonu, zpravidla za 7 až 14 dní. Všechna zatížení z prefabrikovaných stropních konstrukcí nebo z bednění monolitických stropních konstrukcí musí být až do doby dostatečného zatvrdnutí tlakové zóny spřaženého překladu přenesena mimo překlady samostatným podepřením. Překlady musí být nejpozději v konečné fázi úprav stavebního díla opatřeny omítkou.

Rada odborníka nakonec: Poškozený (nalomený) překlad se nesmí použít!

Pro lepší pochopení

Protože se naše normy houfně překládají většinou z angličtiny, vznikají zde mnohé nepřesnosti. Aby si odborníci lépe rozuměli, přinášíme následující pomoc. Pokud je to možné, je správný český ekvivalent anglického originálu uveden dále.

Strop (ceiling) – konstrukce, která je podkladem podlahy nebo střechy a vytváří horní povrch ohraničeného prostoru, často skrývá (obsahuje) nosné prvky nebo technické nebo elektrické systémy.

Snížený podhled (false ceiling) – konstrukce, která snižuje výšku prostoru nebo vytváří prostor pro rozvody (pod stropem).

Střecha (roof) – konstrukce, která shora ohraničuje pozemní stavbu.

Plochá střecha (flat roof) – střecha je buď vodorovná, nebo se sklonem do 10 ° nebo menším (v ČR pouze do 5 °).

Podlaha (floor) – vodorovná rovinná konstrukce, která tvoří nejníže položený povrch v libovolném prostoru v pozemní stavbě.

Venkovní podlaha (open floor) – podlaha, která není zakryta stropem.

Podlahová krytina (flooring) – nejvrchnější vrstva podlahy, která slouží jako nášlapná vrstva.

Plovoucí podlaha (floating floor) – konstrukce podlahy, jejíž horní vrstvy jsou uloženy na pružné vrstvě nebo podložce k zabezpečení protihlukové a protivibrační izolace.

Balkon (external balcony) – přístupná plošina předsazená před vnější líc pozemní stavby.

Lodžie (internal balcony) – přístupná plošina zapuštěná do vnějšího líce pozemní stavby.

Arkýř (bay window) – konstrukce s rovnými bočními stranami vystupující z líce budovy s jedním nebo více okny.

Obloukový arkýř (bow window) – půdorysně zakřivená konstrukce vystupující z líce budovy s jedním nebo více okny.

-jik-