Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala u tuzemských firem i občanů nebývalou solidaritu s lidmi postiženými válkou. Podle posledních informací dosáhla výše téměř tří miliard korun. Peníze putovaly mnoha kanály. Stranou nezůstali ani cihláři.
Finanční pomoc
„Pro společnost Wienerberger je válka na Ukrajině šokem jako pro většinu světa. Wienerberger podporuje osoby zasažené válečným konfliktem od samého začátku a co nejrychlejší pomoc prchajícím a trpícím lidem je pro nás samozřejmostí. Naše společnost poskytla 1 milion korun na humanitární pomoc prostřednictvím organizace Člověk v tísni a dále poskytujeme v rámci svých kapacit ubytování 3 – 4 rodinám. Zaměstnanci společně organizují sbírky. V zemích sousedících s Ukrajinou – v Polsku, na Slovensku, v Rumunsku a Maďarsku pomáhají zaměstnanci Wienerbergeru formou darů, finanční pomocí i osobním angažmá. Mnozí zaměstnanci nabídli ubytování i u sebe doma. Kromě toho se přímo na místě v daných závodech vyčleňují finanční prostředky, ze kterých se nakoupí potřebné zboží a vybavení. Vedle naléhavé okamžité pomoci plánuje společnost Wienerberger také svými produkty podpořit rychlou obnovu infrastruktury a zajištění bezpečného domova pro lidi v postižených regionech. Centrála společnosti Wienerberger ve Vídni je v neustálém kontaktu se všemi zeměmi, ve kterých působíme, a koordinuje další aktivity a opatření, abychom v této náročné době dokázali lidem na Ukrajině pomoci,“ říká Kamil Jeřábek, generální ředitel Wienerberger ČR.
„HELUZ GROUP motivuje zaměstnance všech svých společností k maximálním příspěvkům formou finanční pomoci ukrajinským uprchlíkům. Vybranou částku pak z prostředků společnosti zdvojnásobí. Rovněž tak je připravena poskytnout práci těm z nich, kteří budou mít zkušenosti nebo kvalifikaci, které je možno ve firmách využít a dle možností v jednotlivých lokalitách i poskytnout těmto novým kolegům a kolegyním i ubytování,“ říká Petr Stejskal, Business Development ve společnosti HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.
Marek Žídek, obchodní ředitel KM Beta se nám rovněž pochlubil: „Firma KM Beta pomohla už v první fázi konfliktu poskytnutím věcných darů pro ukrajinské uprchlíky. Nabízíme rovné pracovní podmínky a vítáme kohokoliv s chutí odvádět dobrou práci včetně nově příchozích obyvatel Ukrajiny. Svá volná pracovní místa pravidelně zveřejňujeme na naší webové stránce i úřadu práce. Situaci v KM Beta sledujeme, jak prostřednictvím několika našich stávajících zaměstnanců z Ukrajiny, tak i přímo z místa prostřednictvím našeho Ukrajinského obchodního partnera. Po ukončení bojů plánujeme za pomoci našeho partnera poskytnout pomoc obyvatelem postižených oblastí, a to ve formě daru našeho stavebního materiálu, který poslouží na obnovu poškozených budov.“
Závislost na plynu
Některé sektory ekonomiky jsou obzvláště náročné na zemní plyn, například papírny, chemický průmysl, sklárny… K takovým sektorům patří i cihlářský průmysl.
„Zemní plyn je hlavním zdrojem energie používaným v cihelnách, v jiných výrobních závodech pak převažuje elektrická energie. V souvislostí s dekarbonizací a plněním cílů balíčku FIT F55 se nejčastěji mluví o technologiích využívajících zelenou elektrickou energii nebo vodík. Elektřina by byla technicky představitelná, ale není k dispozici ani její dostatečné množství – nemluvě o tom, že by měla být, pokud možno z obnovitelných zdrojů – ani odpovídající distribuční soustava. Pokud jde o vodík, je situace ještě komplikovanější. Dosud neexistují u nás ani ve světě dostupné technologie pro použití v našem odvětví. Bez další „průmyslové“ nebo „technologické revoluce“ se bez plynu neobejdeme. Proto je jeho dostupnost – mám na mysli jak množství, tak cenu – pro cihláře zásadní,“ vysvětluje složitost situace Petr Stejskal ze společnosti HELUZ cihlářský průmysl.
Jeho slova potvrzuje i Kamil Jeřábek za Wienerberger ČR: „Plyn spalujeme v tunelových pecích a náklady na výrobu se zvýšením cen vstupů samozřejmě rostou. Veškeré zvýšení cen vstupů jsme nuceni promítat do konečné ceny pro spotřebitele. V krátkodobém horizontu nemáme možnost přejít na jiný zdroj a vypalovat naše výrobky jinak než plynem.“
EU dnes 60 procent svého plynu dostává z neruských zdrojů, nahradit tedy musíme 40 procent nynější spotřeby. Když dobře zaplatíme, tak na mezinárodním trhu získáme zhruba polovinu z tohoto množství – ve formě zkapalněného plynu (LNG) a zvýšených dodávek z jiných regionů, například severní Afriky, Norska, Kataru, USA a dalších. Co ale zbývající pětina spotřeby? A bude EU i v tomto případě i nadále solidární?
Kontakt: Ing. Jan Fiala, Cihlářský svaz Čech a Moravy, info@cscm.cz, tel.: +420 603 410 891
Tisková zpráva ke stažení ZDE
Nejnovější komentáře