Cihelné tvárnice nebo dřevo

Porovnání základních vlastností z hlediska použití ve stavbě domu.

Cihlářský svaz Čech a Moravy, od jehož založení uplynulo v lednu tohoto roku již 21 let, je profesním sdružením, které podle svých stanov obhajuje a podporuje ideální hospodářské, technické, právní a ostatní zájmy svých členů, zejména pak prosazování cihlářských výrobků na trhu.

V posledních letech se objevují v odborných časopisech některé zavádějící články, srovnávající užitné hodnoty cihelné stavby s dřevostavbou, na které je nucen Cihlářský svaz reagovat.

Porovnejme si zcela objektivně oba tyto stavební materiály z několika hledisek.

Pevnost a životnost stavby

Cihelné tvárnice, které jsou páleny při vysokých teplotách, zaručují vysokou pevnost a téměr neomezenou životnost stavby, přičemž důkazem jsou cihelné stavby, které přetrvaly i tisíciletí.

Životnost staveb na bázi dřeva může být také velká, jak je demonstrováno na sakrálních stavbách z minulých století. Tento, před mnoha lety používaný konstrukční systém, je však v dnešní době tepelně i izolačně nevyhovující. Na rozdíl od historických staveb moderní dřevostavby ve svých stěnách obsahují izolaci, aby vyhověly současným tepelně-technickým požadavkům. Tyto systémy je ale nutné vyrábět z kvalitního, sušeného dřeva, které je však dražší a ve většině případů se proto nepoužívá. Obecně se zde předpokládá výrazně nižší životnost oproti dřívějším stavbám z masivnější konstrukce. Navíc v exponovaných místech zatížených povětrnostními vlivy je nutná častější a náročnější údržba dřevostavby.

Tepelně izolační vlastnosti

Moderní pálené broušené cihly nebo cihly s integrovanou izolací, která je chráněna v keramickém obalu, velmi výrazně zvyšují hodnoty izolačních vlastností (U = 0,11 W/(m2-K)) a tím pomáhají ušetřit náklady na vytápění. Tepelně izolační parametry cihelného zdiva se v průběhu životnosti stavby nemění.

U dřevostaveb se používá jako izolace často minerální vlna nebo celulóza. Tato izolace se však může někdy během životnosti stavby poškodit, pak se vytváří dutiny, kde tepelná izolace chybí, a v důsledku vytvoření tepelného mostu dochází ke hromadění vlhkosti. Vlastní dřevěná konstrukce pak může být napadena hnilobou. Samozřejmě dochází k navýšení tepelné ztráty domu a tím ke zvýšení finančních nákladů na vytápění. Proto je nutné konstrukci dřevostavby zevnitř dokonale utěsnit, aby se těmto jevům předešlo.

Akumulace tepla obvodovými stěnami

Cihelné stěny jsou v zimních měsících schopné optimálně akumulovat teplo z vytápěcích zdrojů a při výpadku otopného systému nedochází k velmi rychlému chladnutí stěny, jako je tomu u lehkých konstrukcí bez akumulace, při kterém u těchto lehkých konstrukcí pak dochází ke snížení tepelné pohody domu. V létě pak cihelné stěny udržují uvnitř místnosti příjemný chládek. S příchodem zimy, kdy ranní teploty klesají a odpolední ještě dosahují příjemných teplot, rovněž vzniká úspora nákladů na vytápění díky naakumulovanému teplu obvodovou stěnou. Obecně platí, že čím má obvodová stěna vyšší objemovou hmotnost, tím má lepší akumulační vlastnosti a přispívá tak k vytváření tepelné pohody stavby.

U dřevostaveb v zimě bezprostředně po vypnutí topidla začne v domě rychleji klesat teplota a tím se zvyšují náklady na původně stanovené teploty uvnitř stavby. V létě se pak dřevostavby snadno přehřívají. Pro zlepšení akumulačních vlastností dřevostaveb je výhodné alespoň některé vnitřní konstrukce provádět z masivního materiálu, například zděné.

Požární odolnost

Nosná svislá konstrukce vyzděná z pálených cihel při požáru neshoří a zachová si svoji pevnost a tím i nosné vlastnosti, většinou po dobu minimálně 180 minut a nevytváří při požáru nebezpečné zplodiny.

Dřevostavby pochopitelně nemohou docílit požární odolnosti cihlových konstrukcí, a to i přes různá chemicko-technologická opatření. Pokud není požární zásah okamžitý, dřevostavba prakticky zcela shoří.

Akustika

U cihelné stavby je vzduchová neprůzvučnost zajišťována zejména plošnou hmotností stěny a zde cihly se značnou převahou jasně předčí dřevostavbu.

U dřevostaveb je zvuková izolace obecně hůře řešitelná než u masivních těžkých konstrukcí. To se týká jak vzduchové neprůzvučnosti z exteriéru a v interiéru, tak kročejové neprůzvučnosti. Zlepšení neprůzvučnosti vyžaduje náročná řešení, jako je například přitížení stropu těžkou plovoucí deskou z betonové mazaniny, provedenou na kročejové izolaci uložené na stropní záklop. Toto přitížení se však díky technickým vlastnostem dřeva obvykle projeví na průhybu stropu a i na nákladech stavby.

Citlivost stavby na vlhkost

U cihelného domu jsou objemové změny vlivem změny vlhkosti minimální, neboť cihelné stěny jsou difuzně otevřené, to znamená, že tzv. „dýchají“ (jev difuzního prostupu vodní páry přes vnější stěnu). Tím pálená cihla napomáhá efektivně regulovat vlhkost vnitřního vzduchu v domě a současně přirozeně odvádí vodu z konstrukce. Cihla si udržuje ve stavbě svoji ustálenou vlhkost okolo hodnoty 0,5 % své hmotnosti. Při této vlhkosti se proto provádí i mechanické a tepelně technické zkoušení zdiva, aby zákazník měl jistotu užitných deklarovaných parametrů výrobcem.

Pokud se u dřevostaveb neprovede parozábrana kvalitně, dostane se vlhkost vlivem spár a děr až na dřevěné díly, kde zkondenzuje. Následně pak dochází k růstu rizika plísní a hnilobě dřeva. Stačí však i malý defekt v obálce budovy a z lokálního zatékání může být ohrožena i značná část nosné konstrukce. Tím, že kvalitně provedená dřevostavba se stane difuzně uzavřenou konstrukcí, která se nejčastěji využívá u nízkoenergetických a pasivních domů, musí být hromaděná vlhkost odváděna nuceným větráním. Vhodným řešením je aktivní rekuperace, která je poměrně nákladná a může vzduch v budově v zimním období přesoušet.

Vztah k lidskému zdraví

Cihelné domy velmi dobře ovlivňuji vnitřní prostředí místností, například i vytvářením iontového mikroklimatu pro zdravé bydlení.

Pro stavbu dřevostaveb se často používají FERMACEL desky, což je směs sádry a recyklovaného papíru (tedy i potištěného, kde se často používají silně karcinogenní barviva). Nejedná se proto vůbec o žádné dřevo. To se používá pouze v nosné konstrukci. Dalším často používaným stavebním materiálem dřevostaveb jsou desky OSB, které jsou nejčastěji pojeny pryskyřicí, kde základem je vysoce karcinogenní formaldehyd, který se z produktu uvolňuje a uživatel domu tyto páry dýchá. Rovněž i materiály pro utěsňování spár mohou představovat zdravotní riziko. Veškeré informace o látkách používaných při výrobě desek, které mohou ohrožovat lidské zdraví, je možné zjistit v Bezpečnostních listech vystavenými výrobcem podle Nařízení ES 1907/2006 (REACH) pro používané suroviny.

Ekologie

Neplatí vždy tvrzení, že dřevostavba je ekologická. Podle německé databáze IBU se například na 1 m2 konstrukčního systému dřevostaveb s difuzně otevřenou konstrukcí (U = 0,15 W/(m2-K)), izolovanou dřevovláknitou izolací, spotřebuje při jeho výrobě 3x větší množství primární energie, než na výrobu pálených cihel pro 1 m2 stěny se stejnými tepelnými vlastnostmi.

Pokud neuvažujeme o srubu, pak budeme zklamáni, že nám v celém domě nevoní dřevo. U dnešních difuzně uzavřených dřevostaveb je dřevo použito pouze na konstrukční systém.

Mezi svislými trámky je upevněna izolace, ta je zakryta parozábranou a sádrokartonovou deskou. Přes parozábranu vůni dřeva obyvatel domu neucítí. A pokud bychom zaklopili konstrukční systém masivním dřevěným obkladem, bývá obvykle natřen lakem, který vůni dřeva přebije.

Projekt a provedení stavby

Projekt a provedení cihlové stavby nejsou nijak náročné a nevyžadují speciální znalosti pro realizaci stavby díky léta používanému stavebnímu systému, který se v současné době s řadou vyráběných cihelných doplňků stavby se stává „Legem“. Stavbu cihlového domu je možné pak realizovat i svépomocí.

Dřevostavbu by měl projektovat specialista s dostatečnými zkušenostmi. V projektu je nutné vyřešit všechny detaily, neboť improvizace při výstavbě znamená riziko pro funkčnost konstrukcí. Dřevostavbu ve většině případů nelze provést svépomocí, je nutná účast firmy specializující se na dřevostavby. Velký vliv na funkčnost a především životnost má správný návrh a bezchybné provedení stavby. Je nutné vzíti v úvahu, že dřevo, jako organický materiál, má samozřejmě také své fyzikální vlastnosti, které se díky jeho reakci na změny okolní teploty a vlhkosti neustále mění. Není proto možné v rámci užívání dřevostavby požadovat jeho trvalou tvarovou neměnnost.

Závěrem můžeme konstatovat, že oba shora porovnávané stavební systémy mají různé vlastnosti a tím i užitné hodnoty, které jsou určeny použitými materiály ve stavbě. Oba, z našeho hlediska, porovnávané stavební systémy je možné v českých podmínkách běžně použít a je pouze na investorovi domu, kterému řešení dá přednost.